1 C 149/2021-43 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku 25 396,80 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 541,61 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 261,25 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 15 594,83 Kč od 21. 1. 200 do zaplacení ve výši 9,75 % a úrok 29 % ročně z částky 15 594,83 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 30. 5. 2018, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitelem. Na základě smlouvy bylo právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalovanému 30 000 Kč, které se zavázal uhradit ve splátkách spolu s částkou 25 750 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 366 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 540 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 844 Kč (dále jen poplatek). Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 930 Kč s poslední splátkou k 24. 7. 2019. Žalovaný uhradil celkem 29 380 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. 2. Na výzvu soudu žalobkyně podáním došlým soudu 5. 11. 2021 uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to především na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, žalovaný byl dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům, vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno:“ Zákazník rovněž potvrzuje, že [anonymizováno] před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka-tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ Žalobkyně si sice vyžádala zákaznickou kartu od právního předchůdce žalobkyně, ta však nebyla dohledána. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 30. 5. 2018 uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit celkem 55 750 Kč, a to v 60 týdenních splátkách splatných po 930 Kč. Žalovaný zároveň svým podpisem stvrdil, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 1. 2020 mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětné pohledávky za žalovanou. 7. Z oznámení ze dne 20. 1. 2020 vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni a zároveň jej informovala o výši dluhu. *Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že obsahuje i pod [číslo] žalovaného a smlouvu [číslo]. 8. Dle přiloženého podacího lístku byla žalované dne 14. 2. 2020 zaslána ze strany žalobkyně písemnost (z logiky věci zřejmě písemnost pod bodem 7.). 9. Z *dopisu žalobkyně žalovanému z 20. 1. 2020 soud zjistil, že mu byla zaslána informace o zpracování osobních údajů s vyrozuměním o kontaktu na žalobkyni. 10. Z podacího lístku z 29. 1. 2021 soud zjistil, že žalované byla zaslána písemnost odesílatelem AK (z logiky věci předžalobní upomínka pod bodem 12.). 11. Z přiložené listiny označení jakožto tabulka umoření bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně evidovala platby žalovaného s tím, že dne 30. 5. 2018 byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč. 12. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobkyně dne 28. 1. 2021 vyplynulo, že žalovaný byl vyzvána k úhradě dlužné částky s výstrahou soudního vymáhání. 13. Zákaznická karta žalovaného nebyla soudu předložena, což žalobkyně vysvětlila tím, že jí od právní předchůdkyně žalobkyně neobdržela. 14. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky v částce 30 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil celkem 29 380 Kč. Nebylo prokázáno, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu byla také zaslána předžalobní výzva. 15. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 16. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 17. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 21. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 22. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 23. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti, když žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě obdržel 30 000 Kč, přičemž na shora uvedenou zápůjčku žalovaný uhradil pouze 29 380 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. 24. Na právní vztah, od něhož žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, je nutné aplikovat zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona). Žalobkyně argumentovala tím, že se schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud se však s touto argumentací neztotožňuje. Žalobkyně svá tvrzení o zkoumání úvěryschopnosti tvrdila, avšak neproká