23 C 97/2022 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu ve znění jejího doplnění ze dne 20.4.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 45 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO] („ předchůdkyně žalobkyně“), s ní uzavřela dne 24.10.2016 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě jí byly při podpisu smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované, kdy vycházela z údajů od žalované a z předložených dokladů zaznamenaných v Žádosti o úvěr s tím, že však žalobkyně nedisponuje žádnými důkazy. Žalovaná se zavázala, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i celkové náklady úvěru ve výši 20 700 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 3 900 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 18 500 Kč. Protože však nehradila sjednané splátky řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 18.11.2017. Pokud jde o aktivní věcnou legitimaci žalobkyně, část závodu předchůdkyně žalobkyně byla převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO], která postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021, o čemž byla žalovaná řádně vyrozuměna přípisem ze dne 5.8.2021. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu, ale bezúspěšně. 2. Podáním ze dne 20.4.2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 200 Kč a co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč, proto soud v tomto rozsahu řízení zastavil v souladu s § 96 odst.2 o.s.ř. usnesením ze dne 25.4.2022 č.j. 23C 97/2022-18, které nabylo právní moci dne 31.5.2022. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil tato skutková tvrzení: Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 24. 10. 2016 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně při podpisu smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázals, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i celkové náklady úvěru ve výši 20 700 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 3 900 Kč. Ze Žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 24.10.2016 soud zjistil, že žalovaná pobírala důchod od [obec] správy sociálního zabezpečení ve výši [částka], pracovala na dohodu, měla 2 vyživovací povinnosti a její průměrné měsíční výdaje domácnosti činily [částka] (ověřeno výplatními páskami za poslední 3 měsíce, doklady SIPO za poslední 3 měsíce, poštovními složenkami za poslední 3 měsíce, tyto doklady však nebyla předloženy). Žalovaná dále uvedla, že průměrné měsíční příjmy domácnosti činily [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5.8.2021 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 18.10.2021 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 57 827,36 Kč s příslušenstvím do 1.11..2021. 6. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru [číslo] dne 24. 10. 2016, na jejímž základě byly žalované při podpisu smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i celkové náklady úvěru ve výši 20 700 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 3 900 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů od žalované a ověřila majetkovou situaci žalované výplatními páskami za poslední 3 měsíce, doklady SIPO za poslední 3 měsíce, poštovními složenkami za poslední 3 měsíce, tyto doklady však nepředložila. Žalovaná pobírala důchod od [obec] správy sociálního zabezpečení ve výši [částka], pracovala na dohodu, průměrné měsíční příjmy domácnosti činily [částka] 2 vyživovací povinnosti a její průměrné měsíční výdaje domácnosti činily [částka]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, proto předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 18.11.2017. Žalovaná uhradila po dobu trvání smluvního vztahu částku 18 500 Kč. Část závodu předchůdkyně žalobkyně byla převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO], která postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021, o čemž byla žalovaná řádně vyrozuměna dopisem ze dne 5.8.2021. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala dne 18.10.2021 žalovanou k zaplacení dluhu, ale bezúspěšně. 7. Podle § 9 odst.1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, dále jen,, zákon o spotřebitelském úvěru“, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný do 29.12.2016, dále jen,,o.z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuvedla ani nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnosti žalované plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích tvrzených měsíčních příjmů domácnosti ve výši 27 184 Kč a měsíčních výdajů domácnosti ve výši 19 390 Kč, soud dospěl k závěru, že smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 9 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, musí být poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.12.2019. 15. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 9 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl,