28 C 302/2021-65 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 28 425 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne 11. 11. 2020 elektronicky pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému po předchozí verifikační platbě ve výši 0,01 Kč bezhotovostním převodem poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 30 386 Kč do 11. 12. 2020 Smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že v případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli splátku dle smlouvy řádně a včas, byl povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 29 961 Kč a skládala se z nesplacené jistiny 25 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 1 386 Kč, nesplacené smluvní pokuty 3 425 Kč a nákladů upomínání ve výši 150 Kč. Dále žalobkyně požaduje náklady spojené s upaltněním pohledávky v celkové výši 545 Kč za odchozí dopis (39 Kč), odchozí doporučený dopis (50 Kč), odchozí telefonický hovor (72 Kč) a osobní návštěvu (217 Kč). Žalovaný i přes výzvu ničeho neuhradil. 2. Podáním doručeným soudu dne 19. 1. 2022 vzala žalobkyně žalobu co do požadavku na smluvní pokutu ve výši 3 425 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 1 536 Kč zpět. Soud proto podle § 96 odst. 2 o.s.ř. v dotčené části řízení zastavil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18. 11. 2020 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] jako věřitel disponuje osobními údaji žalovaného a s jejich užitím zpracovala formulářový návrh smlouvy o úvěru, na němž však chybí vlastnoruční podpis žalovaného či jiný údaj, který by dovoloval učinit úvahu, že se žalovaný právě s tímto textem smlouvy seznámil a vyslovil s ním souhlas. Z obchodních podmínek společnosti [právnická osoba], k nimž nebyl podpis žalovaného připojen, nebylo zjištěno, že by se právě s tímto jejich zněním žalovaný seznámil a vyslovil s ním podpisem úvěrové smlouvy souhlas. Z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne 11. 9. 2020 byla na tento účet připsána platba od žalovaného, z účtu č. [bankovní účet], [variabilní symbol] ve výši 0,01 Kč. Podle výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] společnosti [právnická osoba] předchůdkyně žalobkyně dne 11. 11. 2020 žalovanému na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] poukázala částku 12 000 Kč a dle výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] společnosti [právnická osoba] dne 18. 11. 2020 poukázala na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částku 13 000 Kč. Dne 25. 12. 2020, dále dne 11. 1. 2021, rovněž dne 12. 1. 2021, dne 10. 6. 2021 a dne 10. 7. 2021 předchůdkyně žalobkyně či v posledním případě její zástupce vyhotovili písemnou upomínku, jíž žalovaného vždy vyzývali k úhradě dluhu. Podle poštovních podacích archů [právnická osoba] [příjmení], spol. s r. o. podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému dne 11. 6. 2021 za 32,7 Kč, dne 3. 9. 2021 za 32,7 Kč. Dne 29. 3. 2021 postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným žalobkyni. Podle výpisů úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky zpracovaného zaměstnancem žalobkyně měla žalobkyně realizovat dne 10. 8. 2021 odchozí telefonický hovor, dne 10. 7. 2021 poslala žalovanému obyčejný dopis a dne 20. 7. 2021 a dne 9. 8. 2021 uskutečnila návštěvu svým terénním pracovníkem na kontaktní adrese dlužníka. Listina neobsahuje bližší údaje a není z ní možné seznat, jak dlouho trval telefonický hovor, ani v kolik hodin návštěva žalovaného terénním pracovníkem trvala, ani jaký pracovník návštěvu uskutečnil. 6. Plní-li účastník nedostatečně svou povinnost tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), nemůže být odsouzen k neúspěchu bez toho, aby byl soudem poučen o následcích nesplnění procesních povinností (§ 118a o.s.ř.). Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/10 však upravuje ustanovení § 118a o.s.ř. jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). V projednávané věci, kdy soud jen z dosavadních tvrzení a žalobkyní předložených listin nemohl mít za to, že písemná smlouva mezi účastníky byla skutečně uzavřena, tedy že žalovaný vyslovil s jejím zněním kvalifikovaný souhlas, stejně jako že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a pro nepřítomnost žalobkyně, potažmo jí zvoleného zástupce u jednání, nemohl být nedostatek žalobních tvrzení a důkazní aktivity zhojen cíleným poučením strany žalující, soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně skutečnosti o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s konkrétním obsahem netvrdila ani neprokázala. 7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 1751 odst. 1 ObčZ část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 9. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výši spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Ve světle shora citovaných ustanovení dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. V daném případě nejenže nebylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o spotřebitelském úvěru, ale s ohledem na postavení žalovaného coby spotřebitele bylo třeba smluvní vztah účastníků poměřovat ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., dle kterého má poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. 15. Povinnost věřitele poskytující spotřebitelský úvěr posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele byla stanovena již v předchozí právní úpravě v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Tento postup zahrnoval povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správníh