30 C 2/2022-16 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, jež právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které se zavázala poskytnout žalovanému na základě jeho příkazu peněžní prostředky až do limitu 5 000 Kč Součástí smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky a Ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet vyčerpané nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,9 % ročně. Úvěr a úroky z úvěru měly být spláceny formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu to je ve výši 250 Kč měsíčně počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný se dále ve smlouvě zavázala hradit za využití účtu cenu ve výši 50 Kč měsíčně. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, a proto ji právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala k úhradě splátek po splatnosti nejpozději do 18. 10. 2020 jinak by úvěr zesplatnila. Žalovaný však ani ve stanovené lhůtě dluh po splatnosti neuhradil, a proto ji právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 18. 10. 2020 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Jistina pohledávky byla od postoupení pohledávky na žalobkyni úročena úrokem z úvěru ve výši 16,9 % ročně a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč dále poplatků ve výši 2 040,32 Kč úroku z prodlení ve výši 297,95 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky a úroků z úvěru ve výši 613,50 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, dále žalobkyně požadovala rovněž zaplacení úroku z úvěru ve výši 16,9 % z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % z částky ve výši 7 040,32 Kč sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč a poplatků ve výši 2 040,32 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 2. 9. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 10.7.2019 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do celkové výše úvěrového limitu 5 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru až do výše tohoto limitu. Úvěr měl být splácen povinnými pravidelnými měsíčními splátkami. Úvěr byl poskytnut úvěrovou úrokovou sazbou ve výši 16,9 % ročně. Úvěr a úroky z úvěru měly být spláceny v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu tj. ve výši 250 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém bude uzavřena úvěrová smlouva (srpen 2019). Z dopisu ze dne 16. 9. 2020 nazvaného poslední výzva k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy bylo zjištěno, že dluh ke dni 16. 9. 2020 činil 1 693 Kč a měl být splacen nejpozději do 18. 10. 2020. Z dopisu ze dne 18. 10. 2020 nazvaného rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu bylo zjištěno, že ve stanoveném termínu nebyla pohledávka uhrazena, a proto ode dne 18. 10. 2020 je celá zbývající částka splatná. Ode dne 19. 10. 2020 je tato pohledávka úročena souběžně sazbou řádného úroku a sazbou úroku z prodlení a ke dni [datum] je celkový dluh 7 368 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s datem [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 7. 2021 bylo zjištěno, že účinnost postoupení na nového věřitele nastala ke dni [datum] a ke dni postoupení byla celková dlužná částka 7 951,7 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 1.9.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně požádala o úhradu pohledávky, která ke dni sepisu předžalobní výzvy činila celkem 8.197,33 Kč, a to nejpozději ve lhůtě do 16.9.2021. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. 6. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 10.7.2019 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. 7. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsled