34 C 201/2021-25 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 356,25 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 18. 11. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Smlouva“). Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr splatit. Žalovaný na základě Smlouvy celkem čerpal finanční prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas, pročež své závazky neuhradil do jejich splatnosti dne 28. 12. 2016. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně ve formě smlouvy o zápůjčce. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši do 11 000 Kč, který se žalovaný zavázal předchůdkyni žalobkyně uhradit do 40 dnů. RPSN činilo 1 035,77 %, prostředky měly být zaslány na účet č. [bankovní účet]. 6. Z částečného výpisu z účtu soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet] byla zaslána částka 11 000 Kč s identifikací [anonymizováno] [číslo]. 7. Z výplatní pásky žalovaného za období 9. 2016 soud zjistil, že jeho čistá mzda za toto období u zaměstnavatele [právnická osoba] činila 14 194 Kč. 8. Z výplatní pásky žalovaného za období 8. 2016 soud zjistil, že jeho čistá mzda za toto období u zaměstnavatele [právnická osoba] činila 14 960 Kč. 9. Z výplatní pásky žalovaného za období 6. 2016 soud zjistil, že jeho čistá mzda za toto období u zaměstnavatele [právnická osoba] činila 13 500 Kč. 10. Z výplatní pásky žalovaného za období 7. 2016 soud zjistil, že jeho čistá mzda za toto období u zaměstnavatele [právnická osoba] činila 14 680 Kč. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 12. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 2. 2. 2021, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni. 13. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 2. 2021, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 30 171,31 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 14. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 15. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 16. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 11 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému převodem na jím uvedený bankovní účet č. [bankovní účet]. Výše poskytnutého nesplaceného úvěru ke dni 2. 2. 2021 činila 30 171,31 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem. 17. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 18. 8. 2021 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci vyjma výplatních pásek za období červen až září 2016 včetně. Předchůdkyně žalobkyně si tak nenechala předložit žádné doklady, z nichž by mohla posoudit i výdajovou stránku žalovaného, a vycházela tak při uzavírání Smlouvy čistě ze svých interních modelů. Předchůdkyni žalobkyně přitom nic nebránilo v tom si od žalovaného vyžádat např. výpisy z jeho účtů, z nichž by bylo velmi lehce zjistitelné, jestli modely předchůdkyně platí. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Předchůdkyně žalobkyně převedla své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Žalovaný byl o postoupení pohledávek na žalobkyni informován dopisem ze dne 2. 2. 2021. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 2. 2. 2021 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 18. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 19. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 20. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. 22. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 23. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 24. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 25. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měly v úmyslu uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2395 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky celkem ve výši 11 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 9 odst. 1 ZSU, následkem této skutečnosti je Smlouva dle stejného ustanovení ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z. 26. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 9 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24),