7 C 107/2021 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je vlastníkem domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec], v němž se nachází byt [číslo]. Žalovaný měl k tomuto bytu právo nájmu na základě rozhodnutí o přidělení podnikového bytu ze dne 18. 7. 1990. Dne 13. 2. 2020 byla nájemní smlouvy aktualizována. Jelikož nájemce neplnil své povinnosti a hrubě porušoval nájemní smlouvu, nebyla nájemní smlouva prodloužena a byla vypovězena. Předmětný byt měl být předán vyklizený, což se však nestalo. Žalobkyni pak vznikly náklady za provedené práce [právnická osoba] s.r.o. spočívající ve vyklizení předmětného bytu, rozmontování nábytku, napytlování odpadu a jeho odvezení na skládku. Tyto náklady byly vyúčtovány žalobkyni fakturou č. [anonymizováno] ze dne 29. 9. 2020, a to v částce 8 201,38 Kč, žalobkyně přefakturovala tuto částku žalovanému. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 3. Žalobkyně se přípisem ze dne 21. 2. 2022 z jednání soudu omluvila. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobkyně je vlastníkem domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec], v němž se nachází byt [číslo] (náhled do katastru nemovitostí, [list vlastnictví], obec Chomutov, katastrální území Chomutov I.). Žalobkyně uzavřela dne 20. 12. 2018 příkazní smlouvu se [právnická osoba] s.r.o. o oprávnění provádět činnosti související se správou a provozem bytů a nebytových prostor v domech žalobkyně obsahující mimo jiné ujednání o přebírání bytů a nebytových prostor (článek III., bod 3.1.15 příkazní smlouvy ze dne 20. 12. 2018). Žalovaný měl ke shora uvedenému bytu právo nájmu (rozhodnutí o přidělení podnikového bytu ze dne 18. 7. 1990, č.j. byt [číslo], smlouva o nájmu bytu ze dne 13. 2. 2020). Právo nájmu bytu skončilo a předmětný byt byl dne 8. 9. 2021 předán [právnická osoba] s.r.o. (zápis z převzetí bytu ze dne 8. 9. 2021). Žalovaný se zavázal ke dni skončení nájmu předmětný byt vyklidit a předat ve stavu v jakém jej převzal. Pro případ, že by takto žalovaný neučil, bylo sjednáno, že potřebné opravy a běžnou údržbu zajistí správce bytového fondu na náklady nájemce (článek VI. bod 1., článek VII. bod 2., písm. m) smlouvy o nájmu bytu ze dne 13. 2. 2020). Žalovaný tuto svoji smluvní povinnost nesplnil (fotodokumentace). Žalobkyni vznikly náklady za provedené práce [právnická osoba] s. r. o. ve výši 8 201, 38 Kč spočívající ve vyklizení předmětného bytu, rozmontování nábytku, napytlování odpadu a jeho odvezení na skládku (faktura č. [anonymizováno] ze dne 29. 9. 2020). Žalobkyně tuto částku uhradila (bankovní výpis ze dne 30. 9. 2020) a následně ji přefakturovala žalovanému (faktura [číslo] ze dne 30. 9. 2020). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní výzva ze dne 25. 1. 2021). 5. Dle § 2235 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. 6. Dle § 2292 odst. 1 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. 7. Dle § 2293 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel (odstavec 1); nájemce odstraní v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu (odstavec 2); nájemce odstraní v bytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá; nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota bytu zvýšila. Pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytu, které bylo způsobeno změnami provedenými nájemcem bez souhlasu pronajímatele (odstavec 3). 8. Dle § 2894 odst. 1 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 9. Dle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 10. Dle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 11. Dle § 2952 občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 12. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: V posuzované věci se jedná o spor z titulu náhrady škody za provedené práce pro žalobkyni z důvodu porušení povinnosti žalovaného předmětný byt řádně vyklidit. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o nájmu bytu (§ 2235 a násl. občanského zákoníku). Žalovaný se zavázal ke dni skončení nájmu předmětný byt vyklidit a předat ve stavu v jakém jej převzal. Pro případ, že by takto žalovaný neučil, bylo sjednáno, že potřebné opravy a běžnou údržbu zajistí správce bytového fondu na náklady nájemce. Žalovaný tuto svoji smluvní povinnost nesplnil, a proto je povinen žalobkyni nahradit náklady za provedené práce (§ 2913 občanského zákoníku). Žalobkyně vystavila za poskytnutou službu daňový doklad na částku 8 201 Kč se splatností dne 14. 10. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný poplatek neuhradil, když netvrdil, tím méně prokázal opak, dostal se ode dne následujícího po splatnosti faktury (t.j. od 15. 10. 2020) do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.