7 C 233/2022-50 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s příslušenstvím shora rovněž specifikovaným z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 10. 8. 2019, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitelem. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovaným a zaznamenaných v kartě zákazníka a ověřených z předložených dokladů. Na základě smlouvy bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy 20 000 Kč, které se zavázal uhradit ve splátkách spolu s částkou 4 000 Kč představující kapitalizované úroky, částkou 4 000 Kč představující odměnu za administrativní činnost, částkou 8 000 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek a částkou 480 představující poplatek za službu životní pojištění. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 608 Kč, s poslední splátkou dne 3. 10. 2020. Žalovaný na shora uvedenou pohledávku uhradil 2 668 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. 2. Dne 3. 10. 2022 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že z karty zákazníka ze dne 10. 8. 2019 se podává, že předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, dvou výplatních pásek, nájemní smlouvy a složenky za červen 2019. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako manipulant ve skladu ve společnosti [právnická osoba], jeho měsíční příjem činí 15 286 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost, nemá úvěr z kresitní karty ani pjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně si současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že údaje, které žalovaný předchůdkyni žalobkyně poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. Pokud by žalovaný uvedl nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu. Dále žalobyně uvedla, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. 3. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (doručeno fikcí dne 14. 10. 2022 na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 10. 8. 2019 uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit celkem 36 480 Kč, a to v 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši 608 Kč. Žalovaný zároveň svým podpisem stvrdil, že finanční prostředky ve výši 20 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Žalovaný rovněž podpisem stvrdil požadavek pojištění MetLife. Dne 10. 8. 2019 žalovaný rovněž podepsal listinu Zařazení zákazníka do pojistného programu. 5. Z karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 10. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije v partnerském vztahu, je nájemníkem, nemá jednu vyživovací povinnost, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba] od prosince 2018 s čistým příjmem 15 286 Kč měsíčně, nemá další úvěr ani zápůjčku, měsíční výdaje činí 9 000 Kč a sestávají z výdajů na bydlení ve výši 4 000 Kč, osobních výdajů ve výši 5 000 Kč. Žalovaný měl poskytnout předchůdkyni žalobkyně výplatní pásky, nájemní smlouvu a pracovní smlouvu. Žalovaný tuto listinu podepsal. Z listiny označené jako nájemní smlouva (doložena pouze strana 5) vyplývá, že byl nájemcem. Z pracovní smlouvy vyplývá, že zaměstnavatel ([právnická osoba]) uzavřel s žalovaným předmětnou pracovní smlouvu, žalovaný nastoupil od 3. 12. 2018 do pracovního poměru. Z poštovní poukázky ze dne 14. 6. 2019 vyplývá, že nájemné činilo 8 000 Kč. Z výplatní pásky za měsíc červen 2019 vyplývá, že čistá mzda žalovaného činila 16 237 Kč a za měsíc prosinec 2018 činila čistá mzda 14 336 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětné pohledávky za žalovaným. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni a zároveň ho informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalovanému odesláno dne 4. 2. 2022. 8. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobkyně dne 14. 4. 2022 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána dne 19. 4. 2022. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržel od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil 2 668 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v kartě zákazníka, dále žalovaný doložil pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, dvě výplatní pásky a dva vklady hotovosti na účet. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu byla také zaslána předžalobní výzva. 10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 12. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůt