7 C 371/2021-42 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 32 346 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 16. 8. 2013 žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o půjčce [číslo]. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím půjčky posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného půjčku splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovaným a zaznamenaných v zákaznické kartě a ověřených z předložených dokladů. Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 11 000 Kč, jež se žalovaný zavázal splatit spolu se sjednanými poplatky ve výši 9 196 Kč v dohodnutých splátkách. Žalovaný své povinnosti řádně a včas neplnil, na úhradu dluhu zaplatil pouze 4 010 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 60 týdnů od data podpisu, tj. 10. 10. 2014. Žalobkyně dále uvedla, že dne 30. 10. 2011 žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, jež se žalovaný zavázal splatit spolu se sjednanými poplatky ve výši 7 260 Kč v dohodnutých splátkách. Žalovaný své povinnosti řádně a včas neplnil, na úhradu dluhu zaplatil pouze 1 100 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 45 týdnů od data podpisu, tj. 10. 9. 2011. Pohledávky za žalovaným byly následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě dluhů, žalovaný však na výzvu žalobkyně nereagoval a již ničeho neuhradil. 2. Dne 14. 2. 2022 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy [číslo] s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka před uzavřením smlouvy o půjčce a zaznamenaných v zákaznické kartě. K uzavření smlouvy [číslo] uvedl, že tato byla uzavřena 30. 10. 2010, tedy před účinností zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěry, kdy věřitelé nebyli povinni před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitelů posuzovat. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. 4. Žalovaný se ve věci vyjádřil na jednání konaném dne 11. 3. 2022, kdy uvedl, že mu ze strany předchůdkyně žalobkyně byla dne 30. 10. 2010 poskytnuta půjčka 10 000 Kč. Nepamatoval si výši částky, kterou předchůdkyni žalobkyně vrátil, ani zda před uzavřením smlouvy zkoumala jeho příjmy a výdaje. Dále žalovaný potvrdil, že dne 16. 8. 2013 obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně 11 000 Kč. Nepamatoval si výši vrácené částky žalobkyni, před uzavřením smlouvy předkládal nájemní smlouvu a pracovní smlouvu. 5. Ze zákaznické karty ze dne 16. 8. 2013 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že bydlí v podnájmu, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba] jako čalouník, kdy pobírá mzdu ve výši 15 739 Kč. Uvedl také další příjmy domácnosti ve výši 8 100 Kč. Výdaje žalovaného činí celkem 11 400 Kč, přičemž nájem dosahuje výše 6 000 Kč, výdaje domácnosti činí 5 000 Kč a výdaje za telefon 400 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně měl poskytnout občanský průkaz, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. Žalovaný tuto listinu podepsal. 6. Ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 10. 2010 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný svým podpisem potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti celou shora uvedenou částku půjčky. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 260 Kč, celkem tedy částku 17 260 Kč, a to v hotovosti v 44 týdenních splátkách po 390 Kč. 7. Z tabulky vedené na jméno a rodné číslo žalovaného ke smlouvě [číslo] že žalobkyně evidovala předpisy a platby žalovaného s tím, že žalovaný celkem uhradil 4 010 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávek za žalovaným žalobkyni. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 2. 2016 vyplývá, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni. Dle přiloženého podacího lístku byla tato písemnost odeslána dne 11. 3. 2016. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 8. 2019 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla tato žalovanému odeslána dne 12. 8. 2019. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržel od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil 4 010 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v zákaznické kartě. Žalovaný dále uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržel od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil 1 100 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy nezabývala schopností žalovaného splácet úvěr. Pohledávky z předmětných smluv byly následně postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu byla také zaslána předžalobní výzva. 12. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 451 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle § 451 odst. 2 občanského zákoníku je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 563 občanského zákoníku, není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Dle § 517 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 13. Dle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 2 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období. Dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude sch