7 C 94/2021-87 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 2. 2021 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 579 952,48 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 26. 6. 2019 uzavřela společnost [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o úvěru konsolidace a refinancování [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 599 741 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společnosti [právnická osoba] spolu se smluveným úrokem v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 7 274 Kč vždy k 20. dni v měsíci. Úroková sazba činila 7,99 % ročně. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru dne 31. 8. 2020. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 579 452,48 Kč, smluvního úroku ve výši 27 255,52 Kč, úroku z prodlení ve výši 225,29 Kč a dlužných poplatků ve výši 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] a.s. byla pohledávka za žalovaným postoupena [právnická osoba] a.s. a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a.s. a žalobkyní byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 26. 1. 2021. Žalovaný svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla dosud uhrazena. 2. V podání došlém soudu dne 1. 11. 2021 žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že nebyla účastníkem uzavřené smlouvy a nezná konkrétní okolnosti jejího uzavření. Banka dle svého prohlášení přiměřeně ověřila schopnost klienta splácet, jednalo se o předschválenou retenční konsolidaci s limitem 599 741 Kč, kdy klient uvedl do žádosti příjem 33 800 Kč, celkové závazky byly po konsolidaci 16 886 Kč a v registrech (Solus, BRKI) nebyly negativní záznamy. V dalším podání žalobkyně ze dne 25. 11. 2021 bylo upřesněno, že úvěr v celkové výši 599 741 Kč byl poskytnut žalovanému dle 28. 6. 2019 na účet číslo [bankovní účet]. Celková částka splatná klientem podle smlouvy činila 876 221 Kč. K zesplatnění úvěru došlo dne 31. 8. 2020 z důvodu, že žalovaný nesplácel pravidelně dle smlouvy a po 20. 2. 2020 již nezaslal žádnou platbu. Žalobkyně dále uvedla celkový přehled započtených splátek ze strany žalovaného, a přesné výpočty dlužné jistiny, kapitalizovaného smluvního úroku, kapitalizovaného úroku z prodlení a poplatků. Právní zástupce žalobkyně při jednání soudu i přes poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. ve smyslu nutnosti doplnit důkazy, uvedl, že jinými důkazy, než které již žalobkyně doložila, v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Dále právní zástupce při jednání soudu uvedl, že úvěruschopnost byla zkoumána dostatečně zejména na základě prohlášení klienta a výplatných pásek. 3. Žalovaný ve věci na jednání konaném dne 24. 11. 2021 uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Byla mu poskytnuta pouze částka 350 000 Kč na zakoupení auta. Dále uvedl, že v roce 2019 měl skutečně příjem 33 800 Kč čistého. Banka po něm nepožadovala předložit výplatní pásky, výše příjmu byla sdělena v žádosti o úvěr, výdaje banka vůbec nepožadovala. Na jednání konaném dne 12. 1. 2022 pak žalovaný upřesnil, že mu byla vyplacena částka 599 741 Kč, a že uhradil na předmětný úvěr částku ve výši 49 751,61 Kč. 4. Jak vyplývá ze shora uvedeného, mezi stranami bylo nesporné, že žalovanému byla společností [právnická osoba] vyplacena částka 599 741 Kč a stejně tak bylo nesporné, že žalovaný uhradil na předmětný úvěr částku ve výši 49 751,61 Kč. Provedeným dokazování byly dále soudem zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 26. 11. 2021 vyplývá, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ve výši 599 741 Kč, žádost byla posouzena individuálně, vycházelo se z výše příjmu 33 800 Kč uvedené žalovaným, který byl porovnáván s výdaji odhadnutými dle historických dat ČSÚ, kontrolovány byly interní a externí databáze, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, žalovaný dle zjištění banky neměl další závazky. 6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru konsolidace a refinancování [číslo] ze dne 26. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný dne 26. 6. 2019 požádal společnost [právnická osoba] o úvěr konsolidace a refinancování ve výši 599 741 Kč, se 120 měsíčními splátkami ve výši 7 274 Kč s roční úrokovou sazbou 7,99%. Úvěr měl být poskytnut za účelem úhrady jiného dluhu (osobního bezúčelového úvěru) u stejné banky ve výši 511 241 Kč a zbývající část ve výši 88 500 Kč měla být poskytnuta jako bezúčelový úvěr. V žádosti žalovaný uvedl, že je svobodný, má jednu vyživovací povinnost (dítě), žije v družstevním bytě, má úplné střední vzdělání, je od listopadu 2013 zaměstnancem u [právnická osoba]. [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno] [příjmení], s čistým měsíčním příjmem 33 800 Kč, a měsíční splátky jiných úvěrů 6423 Kč. Žádost je podepsána žalovaným. 7. Z akceptace návrhu smlouvy o konsolidaci a refinancování ze dne 26. 6. 2019 bylo zjištěno, že návrh žalovaného na uzavření smlouvy o konsolidaci a refinancování [číslo] byl bankou přijat. Banka se zavázala poskytnout v návrhu požadovaný úvěr. Žalobkyně dále předložila Produktové podmínky pro osobní úvěry [právnická osoba], Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby a Všeobecné obchodní podmínky. 8. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 8. 2020 vyplynulo, že společnost [právnická osoba] prohlásila s ohledem na neplnění povinností z předmětného úvěru tento za splatný dne 31. 8. 2020 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. 9. Ze souhrnného výpisu pohybu na účtu [číslo] v období od 1. 1. 2000 do 6. 10. 2020 vyplynulo, že žalovaný nesplácel úvěr v souladu s předmětnou smlouvou, od března roku 2020 nezaplatil ničeho. 10. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] a ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne [datum] a její přílohy č. 1 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena společností [právnická osoba] [právnická osoba] a.s. 11. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 23. 10. 2020 a ze seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávek a podacího archu ze dne 26. 10. 2020 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky [právnická osoba] a.s. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy č. 1 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena [právnická osoba] a.s. na žalobkyni. 13. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 26. 1. 2021 bylo zjištěno, že [právnická osoba] a.s. oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni. 14. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 26. 1. 2021 a seznamu odeslaných předžalobních výzev z téhož dne soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně zaslala před pováním žaloby žalovanému výzvu s upozorněním, že je v prodlení se splácením dluhu z předmětného úvěru. 15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, jak je shora uvedeno, v souvislosti s touto smlouvou čerpal bezhotovostně 599 741 Kč, které se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 7,99 % ročně v pravidelných 120 měsíčních splátkách v částce 7 274 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními prohlásila úvěr za splatný, a to dne 31. 8. 2020, což žalovanému písemně oznámila dopisem z téhož dne. Pohledávka za žalovaným byla postoupena ze [právnická osoba] na [právnická osoba] a.s. a následně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku a výzvu k zaplacení. Žalovaný již ničeho neuhradil. 16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právní