8 C 134/2022-42 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit 29 840 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 104,38 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 726,44 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 18 680,81 Kč od 8.1.2022 až do zaplacení, úrokem z částky 11 000 Kč ve výši 24,69 % ročně od 8.1.2022 do zaplacení a úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 7 680,81 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smluv o úvěru [číslo] ze dne 25.4.2019 a [číslo] ze dne 9.2.2019, které žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě smluv bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuto žalované 11 000 Kč, resp. 8 000 Kč, které se zavázala uhradit ve splátkách spolu se smluvním úrokem a poplatky, tzn. celkovou částku 20 100 Kč, po 335 Kč týdně, resp. 14 640 Kč, po 244 Kč týdne. Jelikož žalovaná své platební povinnosti řádně neplnila, když uhradila celkem pouze 300 Kč, resp. 4 600 Kč, vzniklo právnímu předchůdci žalobce od data splatnosti následující splátky právo požadovat úhradu zbytku dluhu najednou. Dlužná částka pak sestává z nezaplacené jistiny ve výši 11 000 Kč a 7 680,81 Kč a zbytek částky tvoří dlužné poplatky a úroky. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s žalobcem dne 7.1.2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, byla rovněž upomenuta k úhradě s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně. Při uzavírání předmětných smluv právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, kdy s odbornou péčí zkoumal schopnosti žalované předmětné úvěry splácet, přičemž spotřebitel má zákonnou povinnost poskytnout tyto informace úplné a pravdivé. Tyto informace právní předchůdce žalobce získal od žalované přímo při uzavírání smlouvy, kdy byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace pak ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované a uvedeny v listině„ Dokumenty k ověření“. Dále žalobce v daném ohledu uvedl, že pokud by žalovaná uvedla nějaké nepravdivé informace o své osobě, mohlo by se jednat o trestný čin úvěrového podvodu a odkázal na zásady poctivosti v občanskoprávních vztazích. Zákon o spotřebitelském úvěru v době uzavření obou smluv již neobsahoval ustanovení o absolutní neplatnosti smlouvy pro případ nezkoumání úvěruschopnosti. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaná se k jednání soudu, ač řádně a včas předvolána (fikcí – vhozením do schránky – na adrese trvalého pobytu) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 9.2.2019 vyplynulo, že jejím předmětem byl úvěr ve výši 8 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem shora uvedeným a úrokem rovněž shora uvedeným v 60 týdenních splátkách po 244 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. 5. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 25.4.2019 vyplynulo, že jejím předmětem byla půjčka ve výši 11 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem shora uvedeným a úrokem rovněž shora uvedeným v 60 týdenních splátkách po 335 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. 6. Dále žalobce doložil kartu zákazníka ze dne 8.2.2019, kde žalovaná oproti svému podpisu prohlásila údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že je zaměstnána s příjmem ze mzdy ve výši 13 230 Kč měsíčně. Ohledně měsíčních výdajů prohlásila, že tyto činí 11 500 Kč, z toho 1 500 Kč výdaje na nájem, inkaso a energie a 10 000 Kč jsou osobní výdaje. Výdaje na splátky a půjčky činí 0 Kč. Dále zde bylo zaškrtnuto, že co se týče druhu bydlení, žalovaná je nájemníkem, je svobodná, nežije s nikým ve společné domácnosti a má tři nezaopatřené děti. Za žalobce tuto listinu podepsal zde uvedený obchodní zástupce s tím, že žalovanou byly poskytnuty následující dokumenty: nájemní smlouva, SIPO, výplatní pásky a pracovní smlouva. 7. Dále žalobce doložil kartu zákazníka ze dne 25.4.2019, kde žalovaná oproti svému podpisu prohlásila údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že je zaměstnána s příjmem ze mzdy ve výši 13 432 Kč měsíčně. Ohledně měsíčních výdajů prohlásila, že tyto činí 13 600 Kč, z toho 1 500 Kč výdaje na nájem, inkaso a energie a 11 000 Kč jsou osobní výdaje. Dále, že pobírá státní podporu ve výši 7 288 Kč. Výdaje na splátky a půjčky činí 1 100 Kč. Dále zde bylo zaškrtnuto, že co se týče druhu bydlení, žalovaná je nájemníkem, je svobodná, žije s partnerem a má tři nezaopatřené děti. Za žalobce tuto listinu podepsal zde uvedený obchodní zástupce s tím, že žalovanou byly poskytnuty následující dokumenty: nájemní smlouva, SIPO, výplatní pásky a pracovní smlouva. 8. Z oznámení ze dne 3.2.2022 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], oznámila žalované, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci a zároveň ji informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalované odesláno dne 4.2.2022. 9. Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobce dne 16.3.2022 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalované odeslána. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 7.1.2022 mezi žalobcem a společností výše specifikovanou bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovanou. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvy, jak jsou shora specifikovány, na jejichž základě žalovaná obdržela celkem 19 000 Kč. Žalovaná na základě těchto smluv uhradila pouze 4 900 Kč. Právní předchůdce žalobce se při uzavírání smluv zabýval schopností žalované úvěr splácet způsobem, který zaznamenal v zákaznických kartách, jak jsou shora specifikovány. Pohledávky z předmětných smluv byly následně postoupeny žalobci, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a následně jí také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno. 12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o úvěru, poskytne-li