8 C 299/2021-56 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit 10 797,10 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 533,30 Kč od 19.11.2020 až do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným prostřednictvím mandatáře uzavřeli, a to na základě žádosti žalovaného o uzavření smlouvy o úvěru ze dne 29.5.2020, smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Úvěr byl poskytnut ve výši 7 173 Kč, částka byla dne 4.6.2020 převedena na účet prodejce. Podle čl. 3 odst. 1. Podmínek a žádosti ze dne 29.5.2020 bylo současně dohodnuto, že žalovaný má povinnost čerpanou částku splácet ve formě 12 pravidelných měsíčních splátek ve výši 804 Kč od 15.6.2020 splatných vždy k 15. dni příslušného měsíce, přičemž ve splátce je obsažena jistina, úrok a pojištění. Žalovaný následně přestal hradit žalobci pravidelné splátky, a to od splátky splatné 15.6.2020. K úhradě dluhu byl žalovaný upomínán pod hrozbou ukončení a sesplatnění dané smlouvy, avšak bezvýsledně, proto žalobce využil svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr sesplatnil ke dni 16.10.2020 a vyzval žalovaného k úhradě dluhu, avšak opět bezvýsledně, k úhradě nevedla ani upomínka předžalobní. Co se týče specifikace dlužné částky, tak splátky splatné do sesplatnění činí 4 020 Kč, jistina v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 4 513,30 Kč, smluvní pokuta v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 1 284,80 Kč, úrok z prodlení 89 Kč, účelně vynaložené náklady na odeslání upomínky 450 Kč, účelně vynaložené náklady na odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru 200 Kč a smluvní pokuta za prodlení s úhradou jednotlivých splátek 240 Kč Dluh ke dni podání žaloby tedy činí v součtu 10 797,10 Kč. Nárok na smluvní pokutu vznikl žalobci v souladu s čl. 5 odst. 2. Podmínek, tj. v případě prodlení s plněním dluhu. Výše neuhrazené Smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek tedy činí 240 Kč, částku 450 Kč žalobce účtuje za zaslání tří upomínek, když je tento poplatek uveden v sazebníku. Na smluvní pokutu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 1 284,80 Kč vzniká žalobci nárok v okamžiku, kdy se žalovaný dostane do prodlení s více jak třemi splátkami, následkem čehož dojde k sesplatnění všech závazků. Tato smluvní pokuta je požadována v sazbě 0,1 % denně z částky 4 513,80 Kč od 18.11.2020 ke dni podání žaloby. Jistina v důsledku zrušení úvěrové smlouvy byla vypočtena jako součet jistin z nepředepsaných splátek. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. K jednáním soudu se žalovaný opakovaně bez omluvy nedostavil, ač řádně a včas předvolán, soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti. 3. Při jednání dne 23.11.2021 soud žalobce s odkazem na § 118a odst. 3 o.s.ř. poučil o nutnosti doplnit důkazy a tvrzení v otázce zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy s výstrahou neúspěch ve věci v případě nedoplnění. 4. Žalobce následně ve svém podání ze dne 6.12.2021 doplnil, že si je své povinnost zkoumat schopnost klientů splácet úvěr dobře vědom a bez zbytku tuto naplňuje. Všechny získané informace pak komplexně analyzuje, jeho postupy jsou také předmětem kontrol [obec] národní banky. Žalobce takto vyhodnocuje informace získané především z registru rizikových subjektů [anonymizováno] banky, registru [příjmení] (registr dlužníků, členy jsou zejména banky, pak nebankovní finanční instituce, telefonní operátoři, atd.), ostatních registrů a databází, interní platební morálky klienta, interního [příjmení] [příjmení] [právnická osoba] s.r.o., insolvenčního rejstříku, neplatných dokladů MVČR, registru hledaných osob, příjmů a výdajů žalovaného, výdajů na splátky úvěrů, finanční rezervy / disponibilní příjem, demografických a statistických informací (skóringového modelu). Následně žalobce zevrubně popsal jednotlivé registry shora uvedené. Co se týče příjmů, tak žalovaný uvedl, že pobírá 26 000 Kč měsíčně jako kvalifikovaný dělník u [právnická osoba] automative, tato částka pak dle šetření žalobce nepřevyšuje průměrný příjem uváděný klienty v [anonymizováno] kraji. Co se týče výdajů, tak žalovaný uvedl, že náklady na bydlení u něj vyjdou na 4 000 Kč měsíčně a ostatní výdaje na 600 Kč měsíčně. Žalovaný v žádosti uvedl, že všechny jím uvedené údaje jsou pravdivé a skutečné. Ze shora uvedeného je pak zřejmé, že žalobce se nespolehl pouze na informace od žalovaného, ale sám zjišťoval hodně informací a tyto systematicky analyzoval. I spotřebitel má povinnost uvádět pravdivé informace, opak může být kvalifikován i jako trestný čin. Právní úprava ani judikatura nestanovuje žádná striktní konkrétní pravidla, co se týče způsobu zkoumání úvěruschopnosti, což potvrzuje i judikatura. Neplatnost úvěrové smlouvy z důvodu nezkoumání schopnosti splácet úvěr je v zákoně zakotvena jako relativní. 5. Při jednání soudu dne 11.1.2022 soud vyrozuměl žalobce, že jeho doplnění soud nehodnotí jako dostatečné, k čemuž žalobce sdělil, že již žádnými dalšími důkazy nedisponuje. Závěrem navrhl žalobě vyhovět a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení. 6. Ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 23.7.2018 vyplynulo, že tato byla uzavřena mezi žalobcem a [právnická osoba], a.s., přičemž předmětem smlouvy byla specifika spolupráce ohledně financování nákupu zboží nabízeného zmíněnou společností prostřednictvím žalobce. 7. Ze smlouvy ze dne 29.5.2020 č. [anonymizováno] [číslo] vyplynulo, že tuto uzavřel žalovaný s žalobcem prostřednictvím shora uvedené společnosti ohledně úvěru na nákup zboží u shora uvedené společnosti. Předmětem smlouvy je úvěr ve výši 7 173 Kč, který se žalovaný zavázal splatit po 804 Kč měsíčně po dobu 12 měsíců bezhotovostně. Ve smlouvě je dále vyplněno, že žalovaný je svobodný, žije v typu bydlení podnájem/pronajatý byt, vynaloží na bydlení 4 000 Kč, jeho čistý měsíční příjem činí 26 000 Kč u společnosti shora uvedené, jiné výdaje žalovaného pak činí 600 Kč. Ke smlouvě žalobce dále doložil sazebník, formulář s informacemi o úvěru a úvěrové podmínky. 8. Dále žalobce doložil tabulku, v níž jsou specifikovány splátky žalovaného na předmětný dluh včetně jejich další položkové specifikace. Z přehledu plateb žalovaného vyplynulo, že na předmětný dluh neuhradil ničeho. 9. Z výpisu z bankovní účtu žalobce je zřejmé, že shora uvedené společnosti dne 4.6.2020 uhradil celkem 7 173 Kč. 10. Dále žalobce doložil oznámení adresované žalovanému, kde tomuto oznamuje, že z důvodu porušení povinností ze strany žalovaného zesplatňuje předmětný úvěr a vyzývá žalovaného k úhradě dluhu. Dle připojené dodejky byla tato písemnost ve sféře dispozice žalovaného dne 3.11.2020. 11. Dále žalobce doložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému, jež byla dle připojené podacího archu žalovanému odeslána dne 29.4.2021. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel celkem 7 173 Kč, resp. tyto finance byly v souladu se smlouvou převedeny na účet třetí osoby jako úhrada kupní ceny zboží zakoupeného žalovaným – mobilní telefon. Žalovaný na základě této smlouvy neuhradil před podáním žaloby ničeho. Žalobce doručil žalovanému shora uvedenou výzvu dne 18.11.2020. 13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákon