8 C 49/2022-56 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit 34 322 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 726,94 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 13 190,96 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 20 000 Kč od 16.1.2021 až do zaplacení a úrokem z částky 20 000 Kč ve výši 23,72 % ročně od 16.1.2021 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 10.3.2017, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě smlouvy bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuto žalované 20 000 Kč, které se zavázala uhradit ve splátkách spolu se smluvním úrokem a poplatky, tzn. celkovou částku 34 800 Kč, po 609 Kč týdně. Jelikož žalovaná své platební povinnost řádně neplnila, když uhradila celkem pouze 1 000 Kč, vzniklo právnímu předchůdci žalobce od data splatnosti následující splátky právo požadovat úhradu zbytku dluhu najednou. Dlužná částka pak sestává z nezaplacené jistiny ve výši 20 000 Kč a zbytek částky tvoří dlužné poplatky. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s žalobcem dne 15.1.2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, byla rovněž upomenuta k úhradě s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně. Při uzavírání předmětné smlouvy právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, kdy s odbornou péčí zkoumal schopnosti žalované předmětný úvěr splácet, přičemž spotřebitel má zákonnou povinnost poskytnout tyto informace úplné a pravdivé. Tyto informace právní předchůdce žalobce získal od žalované přímo při uzavírání smlouvy, kdy byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace pak ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované a uvedeny v listině„ Dokumenty k ověření“. 2. Žalobce následně k výzvě soudu, nechť doloží, že se jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy řádně zabýval schopností žalované splácet předmětný úvěr, zevrubně zopakoval shora uvedené, když především dále vyzdvihl informace zaznamenané jeho právním předchůdcem v souvisejících listinách. Dále uvedl, že pokud by žalovaná konečně uvedla nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu, přičemž dle občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. Právnímu předchůdci žalobce byly pro posouzení schopnosti splácet úvěr poskytnuty listiny, které byly zaznamenány v zákaznické kartě. V daném případě tak bylo vyhověno jak požadavkům zákona, tak související judikatury, v tomto ohledu dále odkázal na rozhodnutí Krajského soud v Českých Budějovicích, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kde bylo shledáno, že pro posouzení úvěruschopnosti klienta není rozhodné, zda má poskytovatel dané osvědčující listiny fyzicky k dispozici, ale postačuje postup, kdy tyto listiny byly prověřeny v rámci uzavírání smlouvy, což následně obě smluvní strany stvrdili svým podpisem. V době uzavření předmětné smlouvy zákon o spotřebitelském úvěru nestanovil absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v případě nedostatku zkoumání schopnosti splácet úvěr. 3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 4. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (převzala osobně na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 5. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 10.3.2017 vyplynulo, že jejím předmětem byl úvěr ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem shora uvedeným a úrokem rovněž shora uvedeným v 58 týdenních splátkách po 609 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. Žalovaná se rovněž svým podpisem na zvláštní jistině připojila k pojištění úvěru. 6. Dále žalobce doložil kartu zákazníka ze dne 9.3.2017, kde žalovaná oproti svému podpisu prohlásila údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že je evidována u Úřadu práce jako nezaměstnaná. Její příjmy činí 26 400 Kč měsíčně, když důchod partnera činí 6 500 Kč, státní podpora hlavní 9 400 Kč, státní podpora vedlejší činí 9 400 Kč a další příjmy 600 Kč. Měsíční výdaje činí 20 200 Kč, z toho výdaje na bydlení 8 000 Kč a osobní výdaje 12 200 Kč. Dále zde bylo zaškrtnuto, že co se týče druhu bydlení, žalovaná je nájemníkem a žije s partnerem. Za žalobce tuto listinu podepsal zde uvedený obchodní zástupce s tím, že žalovanou byly poskytnuty následující dokumenty: doklad o výměře důchodu a příjmové složenky. 7. Z oznámení ze dne 12.2.2021 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci a zároveň jej informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalované odesláno dne 15.2.2021. 8. Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobce dne 13.5.2021 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalované odeslána. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15.1.2021 mezi žalobcem a společností výše specifikovanou bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovanou. 10. Dále žalobce doložil kopii poštovní poukázky typu C, z níž je patrno, že dne 16.2.2017 zaslala třetí osoba žalované 600 Kč. 11. Z přehledu vyplacených dávek žalované vyplynulo, že v období od ledna 2017 do března 2017 pobírala příspěvek na bydlení ve výši 8 567 Kč za každý měsíc. Z dalšího přehledu vyplacených dávek vyplynulo, že na osoby označené jako [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byly ve zmíněném období příspěvky na děti ve výši 700 Kč měsíčně. Dále vyplynulo, že žalované byl v období od května 2016 do února 2017 vyplácen příspěvek na živobytí ve výši 9 399 Kč měsíčně. 12. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v [obec] ze dne 18.4.2016 vyplynulo, že žalované byla přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 6 505 Kč měsíčně. 13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaná obdržela 20 000 Kč. Žalovaná na základě této smlouvy uhradila pouze 1 000 Kč. Právní předchůdce žalobce se při uzavírání smlouvy zabýval schopností žalované úvěr splácet způsobem, který zaznamenal v zákaznické kartě, jak je shora specifikována a opatřil si v této souvislosti shora uvedené listiny. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobci, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a následně jí také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno. 14. Dle § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 19. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 20. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě n