22 C 256/2022-154 — Okresní soud v Chomutově

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 80 033,35 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 451,26 Kč a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 834,42 Kč, s úrokem ve výši 9,5 % ročně z částky 76 343,35 Kč od 21.1.2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 76 343,35 Kč od 21.1.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 23 033,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. <b>Odůvodnění</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23.2.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 80 033,35 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 451,26 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 834,42 Kč, úrokem ve výši 9,5% ročně z částky 76 343,35 Kč od 21.1.2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10,75% ročně z částky 76 343,35 Kč od 21.1.2022 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovaným dne 4.8.2017 [anonymizováno] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 170 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 140 Kč se smluvenými úroky ve výši 9,5 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, žalobkyně v souladu s uzavřenou smlouvou celý úvěr ke dni 12.1.2022 zesplatnila. Žalovaná částka tak představuje neuhrazenou jistinu ve výši 76 343,35 Kč, poplatky ve výši 3 690 Kč (8 x 170 kč na pojištění, poplatek za upomínku ve výši 350 Kč, ze dne 26.5.2021, 3 poplatků po 500 Kč za upomínky ze dne 10.6.2021, 22.6.2021, 20.7.2021, a dále 8 x poplatek ve výši 60 Kč za zasílání periodických výpisů poštou za červen 2021 až leden 2022) smluvní úrok ve výši 5 451,26 Kč a úrok z prodlení ve výši 834,42 Kč a dále plynoucích úroků a úroků z prodlení z dlužné jistiny. Žalovaný celkově uhradil na jistině 93 656,65 Kč, na úroku 45 023,86 Kč, na úroku prodlení 249,49 Kč a na poplatcích 13 740 Kč, přičemž poslední splátka byla uhrazena dne 15.5.2021. Žalovaný přes výzvy žalobkyně dluh neuhradil. 2. Na výzvu soudu žalobkyně uvedla, že žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vycházela zejména z informací, které sama aktivně zjišťovala a ověřovala ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, které jsou mu dostupné z titulu banky nebo její účasti v zájmových sdruženích, jejichž členové se vzájemně informují o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce svých klientů. Žalobkyně tak vycházela zejména z bankovních a nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, příjmu žalovaného, výdajů žalovaného, výdajů žalovaného na splátky úvěrů a finanční rezervy. Z BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze [právnická osoba], insolvenční rejstřík, neplatné doklady, evidence adres úřadů žalobkyně zjistila, že žalovaný nemá žádný záznam. Pokud šlo příjem pak schopnost žalovaného úvěr splácet byla žalobkyní před poskytnutím úvěru posouzena a vyhodnocena základě čestného prohlášení ze dne 4.8.2017, v němž žalovaný prohlásil, že má příjem ve výši 19 000 Kč, a dále z dostupných historických informacích o žalovaném. Kontrolou příjmu bylo zjištěno, že za posledních 8 měsíců činil příjem v průměru 18 905,50 Kč. Mimo to byl zde ještě za 8 měsíců celkem příjem ve výši 17 776,28 Kč. Pokud šlo o výdaje žalobkyně vycházela jednak z výdajů sdělených žalovaným, ale i porovnáním s životním minimem a dalších statistických údajů. Žalovaný uvedl náklady na bydlení 2 000 Kč a ostatní výdaje 1 000 Kč, jiné výdaje neuvedl, přičemž žalobkyně vycházela z částky 8 186 Kč, kdy s výdaji na bydlení počítal ve výši 3 776 Kč a dále s dalšími výdaji – ve výši životního minima ve výši 3 410 Kč. Žalobkyně tak zjistila, že úvěruschopnost žalovaného je tak dána. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. K jednání, které soud nařídil na den 3.5.2023, se žalovaný bez předchozí omluvy nedostavil, ačkoli mu předvolání bylo řádně doručeno (náhradním způsobem - uložením ve smyslu § 49 odst. 4 o.s.ř.) dne 17.3.2023 a byl poučen o následcích nedostavení se. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti žalovaného, přičemž žalobkyně při jednání navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Soud tak může učinit v případě, zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo. Tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, se pak pokládají za nesporná (§ 153b odst. 1 o.s.ř.). 5. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. V dané věci se jedná o typické řízení sporné ovládané zásadou dispoziční a všechny podmínky uvedené v § 153b odst. 1 o.s.ř. byly splněny, proto soud návrhu žalobce vyhověl pokládající žalobcova tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Po právním posouzení nesporných skutkových tvrzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě na smluvní vztah dopadá zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni 4.8.2017, dle kterého je poskytovatel úvěru povinen dle § 86 odst. 1 zákona posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného (když se nespoléhala pouze na údaje uvedené žalovaným), a proto dle § 2 395 občanského zákoníku došlo k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky a žalovaný se zavázal je vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný v rozporu uzavřenou smlouvou nehradil sjednané splátky a dostal se do prodlení, čímž porušil podmínky stanovené § 8 odst. 1 písm.a) Úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele, které se staly součástí uzavřené smlouvy dle § 1751 odst. 1 občanského zákoníku, a proto žalobkyně dle § 9 odst. 1 písm.f) těchto podmínek přistoupila ke dni 20.1.2022 k zesplatnění a požadovala úhradu celého úvěru včetně úroku sjednaného. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 73 343,35 Kč spolu se sjednaným obchodním úrokem ve výši 9,5 % ročně, který žalobkyně částečně kapitalizovala ke dni zesplatnění úvěru 20.1.2022, a dále plynoucím úrokem od 21.1.2022, když výše požadovaného úroku nepřevyšuje úrokovou sazbu zákonného úroku z prodlení dle § 122 zákona. Stejně tak soud vyhověl žalobě co do požadovaným úroků z prodlení, které žalobkyně částečně kap