7 C 339/2023-66 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 13. 7. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 21 663,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] to dne 16. 8. 2022 platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 1. 9. 2022. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, kdy žalovaná o úvěr zažádala prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), kde po vyplnění registračních údajů ve formuláři žalovaná provedla tzv. verifikační platbu, která byla odeslána z bankovního účtu vedeného na jméno žalované. Následně žalovaný obdržel předsmluvní informace o půjčce. [právnická osoba] poté po posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr schválila a žalované tak byla poskytnuta částka 20 000 Kč na účet. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny pohledávky. Smluvní pokuta je požadována ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. 16. 9. 2022 do 6. 3. 2023. Žalobkyně po žalované požaduje smluvní pokutu v částce 3 163,50 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Celková částka 25 757 Kč sestává z jistiny ve výši 18 500 Kč, smluvní pokuty v částce 3 193 Kč, dále žalobkyně požadovala náklady na upomínání v částce 217 Kč a nesplacený úrok v částce 3 964 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Před zahájením jednání podáním ze dne 13. 10. 2023 navrhla žalobkyně částečné zpětvzetí žaloby, a to částky ve výši 7 227,50 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 064 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 163,50 Kč. Předmětem řízení nadále zůstává částka 18 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 9. 3. 2023 do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 300,07 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 1 500 Kč. Jelikož částečné zpětvzetí žalobkyně učinila dříve, než soud rozhodl ve věci samé, bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastaveno (výrok I.). 4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 5. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 6. 2023 a připojeného podacího lístku je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s výstrahou jeho soudního vymáhání, přičemž tato výzva byla žalované před podáním žaloby odeslána dne 28. 6. 2023. Žalobkyně rovněž předložila částečný výpis z běžného účtu za období květen 2022, z něhož vyplývá, že z účtu [bankovní účet] vedeného na jméno žalované byla přijata platba v částce 0,01 Kč, a to dne 12. 5. 2022. Z výpisu - detailu [právnická osoba] vyplývá, že dne 23. 8. 2022 byla na účet č. [bankovní účet] odeslána platba 4 000 Kč ([variabilní symbol]), dále byla dne 23. 8. 2022 na shra uvedený účet odeslána platba 5 000 Kč, dne 16. 8. 2022 platba 5 000 Kč, a dále dne 1. 9. 2022 platba 6 000 Kč. Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 1. 9. 2022 (částka jistiny úvěru 20 000 Kč), kdy tato smlouva není žalovanou podepsána, rovněž tak Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Ze shora uvedené smlouvy vyplývá, že žalobkyně disponuje osobními údaji o žalované (rodné číslo, číslo OP, trvalý pobyt, e-mail, číslo mobilního telefonu). Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávek ze dne 15. 3. 2023, z něhož je zřejmé, že žalobkyně oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Shora uvedené oznámení bylo žalované zasláno dne 16. 3. 2023. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně 20 000 Kč, žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalované. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. 7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet postupně částku v celkové výši 20 000 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru včetně dodatku smlouvy. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalované smlouvy uzavřít. Předložené smlouvy o úvěru nejsou opatřeny podpisem žalované. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětných smluv, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Žalovaná uhradila na předmětnou pohledávku celkem 1 500 Kč, je tedy třeba na rozdíl v částkách ve výši 18 500 Kč (20 000 - 1 500) pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). V řízení nebylo prokázáno, kdy předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění, a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalované doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 23. 10. 2023. Nárok se stal splatným 24. 10. 2023 a žalovaná se dostala do prodlení 25. 10. 2023. Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení od 25. 10. 2023 v souladu s ustanovením nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Shora uvedeným závěrům pak odpovídají výroky č. II. a III. tohoto rozsudku, kdy soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 18 500 Kč s příslušenstvím a ve zbytku žalobního nároku žalobu zamítl. 11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., když měla žalovaná v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnila a žádné na její straně ani z proběhlého řízení nevyplývají. 12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.