7 C 41/2023-58 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 8. 2022 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 24 317,20 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně (dříve [právnická osoba], [IČO]) uvedla, že dne 22. 10. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Úvěrové podmínky. Na základě shora uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 21 pravidelných měsíčních splátkách po 1 462 Kč měsíčně, v nichž byla zahrnuta příslušná část úvěru a úroky. Roční úroková sazba byla sjednána na 15 %. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 5 848 Kč. Žalovaný však porušil povinnost hradit úvěr řádně a včas. Žalobkyně proto úvěr ke dni 10. 7. 2022 zesplatnila a požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 21 474,78 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 1 342,42 Kč, smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však neuhradil ničeho i přes zaslání předžalobní výzvy právním zástupcem žalobkyně. 2. V podání došlém soudu dne 26. 3. 2023 žalobkyně zevrubně popsala postup při prověřování bonity spotřebitele. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vzala žalobkyně v úvahu zdroj příjmu žalovaného (čistý příjem ze zaměstnání ve společnosti [právnická osoba] ve výši 22 500 Kč, příjem byl ověřen prostřednictvím výpisů z bankovního účtu klienta), žalovaný uvedl, že žije s partnerkou a nemá vyživovací povinnost, žalovaný rovněž uvedl, že žije ve vlastním bytě nebo domě bez hypotéky, žalovaný uvedl celkové měsíční výdaje domácnosti 9 000 Kč, tyto údaje byly ověřeny prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Dále žalobkyně provedla kontrolu žalovaného v registru SOLUS, dále v NRKI. Po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu 22 500 Kč byl stanoven disponibilní příjem ve výši 13 500 Kč. Disponibilní příjmy žalovaného pro splácení úvěru převyšují měsíční splátku poskytnutého úvěru, která činí 1 462 Kč. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru žalobkyně shledala žalovaného schopného splácet předmětný úvěr. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy k jednání soudu nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 5. Žalobkyně předložila Smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] ze dne 22. 10. 2021 (poskytovatelem služby je uvedeno [anonymizováno], [právnická osoba] s.r.o.), kdy tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, v kolonce„ Váš podpis smlouvy“ na poslední listině smlouvy je uveden SMS kód„ [číslo]“. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 25 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se měl zavázat úvěr splácet v měsíčních splátkách po 1 462 Kč, roční úroková sazba činila 19,99 %. Z Úvěrových podmínek plyne, že tyto podmínky jsou nedílnou součástí úvěrové smlouvy a upravují vztahy vyplývající z úvěrových smluv. Z listiny Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru [číslo] ze dne 3. 2. 2023 plyne, že v kolonce příjem klienta je uvedeno, že je zaměstnán, částka 22 500 Kč, hlavní příjem: bankovní výpis, název zaměstnavatele – [právnická osoba], dále je v kolonce výdaje celkem uvedeno 9 000 Kč, druh bydlení - ve vlastním bytě nebo domě bez hypotéky, rodinný stav- žije s partnerkou/partnerem, počet dětí - 0, příjmy ostatních členů domácnosti - 0 Kč. Žalovaný dále předložil kopii občanského průkazu. Ze splátkového kalendáře vyplývá, že celková dlužná částka činila 30 165,20 Kč, zaplaceno bylo celkem 5 848 Kč, k úhradě tedy zbývá 24 317,20 Kč. Z listiny Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 11. 7. 2022 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého čerpaného úvěru, tj. částky 24 317,20 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 8. 2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 13. 8. 2022. Z výpisu z účtu [právnická osoba] za období od 11. 9. 2021 do 12. 10. 2021 (č.ú. [bankovní účet]) vyplývá, že zůstatek činil 19 465,58 Kč, dne 1. 10. 2021 byla na shora uvedený účet přijata platba v částce 8 000 Kč od společnosti [právnická osoba] Z výpisu z účtu [právnická osoba] za období od 13. 7. 2021 do 12. 8. 2021 (č.ú. [bankovní účet]) vyplývá, že zůstatek činil 20 978,88 Kč, Z Listiny označené jako Potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy [číslo] ze dne 11. 7. 2022, vyplývá, že žalobkyně uvedla, že předmětná smlouva byla podepsána zadáním SMS kódu na webových stránkách [webová adresa]. Z opisu výpisu proplacení smlouvy plyne, že žalobkyně potvrdila, že dne 22. 10. 2021 byla na účet [číslo] [bankovní účet] vyplacena částka 25 000 Kč s [variabilní symbol]. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovanému byla poskytnuta ze strany žalobkyně částka 25 000 Kč, a to na jeho bankovní účet. Žalovaný žalobkyni uhradil platby v celkové výši 5 848 Kč. Žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného řádně úvěr splácet vycházela z bankovního účtu žalovaného za období 13. 7. - 12. 8. 2021 a 11. 9. - 12. 10. 2021, dále provedla šetření v registru SOLUS, v registru NRKI. Žalobkyně ke dni 10. 7. 2022 úvěr zesplatnila. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. 7. Dle § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] (dle § 2395 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel 25 000 Kč, přičemž na shora uvedený úvěr žalovaný uhradil celkem 5 848 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. 16. K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.