8 C 244/2022-58 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit 16 710 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 975,54 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 950,69 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 12 362,14 Kč od 8.1.2022 až do zaplacení, úrokem z částky 6 000 Kč ve výši 24,57 % ročně od 8.1.2022 do zaplacení a úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 6 362,14 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smluv o úvěru [číslo] ze dne 21.1.2020 a [číslo] ze dne 21.10.2019, které žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě smluv bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuto žalované 6 000 Kč, resp. 8 000 Kč, které se zavázala uhradit ve splátkách spolu se smluvním úrokem a poplatky, tzn. celkovou částku 10 800 Kč, po 180 Kč týdně, resp. 14 400 Kč, po 240 Kč týdne. Jelikož žalovaná své platební povinnosti řádně neplnila, když uhradila celkem pouze 2 270 Kč, resp. 6 220 Kč, vzniklo právnímu předchůdci žalobce od data splatnosti následující splátky právo požadovat úhradu zbytku dluhu najednou. Dlužná částka pak sestává z nezaplacené jistiny ve výši 6 000 Kč a 6 362,14 Kč a zbytek částky tvoří dlužné poplatky a úroky. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s žalobcem dne 7.1.2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, byla rovněž upomenuta k úhradě s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně. Při uzavírání předmětných smluv právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, kdy s odbornou péčí zkoumal schopnosti žalované předmětné úvěry splácet, přičemž spotřebitel má zákonnou povinnost poskytnout tyto informace úplné a pravdivé. Tyto informace právní předchůdce žalobce získal od žalované přímo při uzavírání smlouvy, kdy byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace pak ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované a uvedeny v listině„ Dokumenty k ověření“. Dále žalobce v daném ohledu uvedl, že pokud by žalovaná uvedla nějaké nepravdivé informace o své osobě, mohlo by se jednat o trestný čin úvěrového podvodu a odkázal na zásady poctivosti v občanskoprávních vztazích. Zákon o spotřebitelském úvěru v době uzavření obou smluv již neobsahoval ustanovení o absolutní neplatnosti smlouvy pro případ nezkoumání úvěruschopnosti. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Žalobce následně v podání ze dne 10.12.2022 zevrubně zopakoval shora uvedené, když především dále vyzdvihl informace zaznamenané jeho právním předchůdcem v souvisejících listinách. V daném případě tak bylo vyhověno jak požadavkům zákona, tak související judikatury, v tomto ohledu dále odkázal na rozhodnutí Krajského soud v Českých Budějovicích, č.j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, kde bylo shledáno, že pro posouzení úvěruschopnosti klienta není rozhodné, zda má poskytovatel dané osvědčující listiny fyzicky k dispozici, ale postačuje postup, kdy tyto listiny byly prověřeny v rámci uzavírání smlouvy, což následně obě smluvní strany stvrdili svým podpisem. 4. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaná se k jednání soudu, ač řádně a včas předvolána (fikcí – vhozením do schránky – na adrese trvalého pobytu) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 5. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 21.10.2019 vyplynulo, že jejím předmětem byl úvěr ve výši 8 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem shora uvedeným a úrokem rovněž shora uvedeným v 60 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. 6. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 21.1.2020 vyplynulo, že jejím předmětem byla půjčka ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem shora uvedeným a úrokem rovněž shora uvedeným v 60 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. 7. Dále žalobce doložil kartu zákazníka ze dne 21.10.2019, kde žalovaná oproti svému podpisu prohlásila údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že je zaměstnána s příjmem ze mzdy ve výši 12 101 Kč měsíčně. Ohledně měsíčních výdajů prohlásila, že tyto činí 7 233 Kč, z toho 2 233 Kč výdaje na nájem (s poznámkou 1/3), inkaso a energie a 5 000 Kč jsou osobní výdaje. Výdaje na splátky a půjčky činí 0 Kč. Dále zde bylo zaškrtnuto, že co se týče druhu bydlení, žalovaná je nájemníkem, žije s partnerem ve společné domácnosti. Za žalobce tuto listinu podepsal zde uvedený obchodní zástupce s tím, že žalovanou byly poskytnuty následující dokumenty: nájemní smlouva, výplatní pásky, pracovní smlouva a SIPO. 8. Dále žalobce doložil kartu zákazníka ze dne 21.1.2020, kde žalovaná oproti svému podpisu prohlásila údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že je zaměstnána s příjmem ze mzdy ve výši 10 700 Kč měsíčně. Ohledně měsíčních výdajů prohlásila, že tyto činí 9 700 Kč, z toho 3 350 Kč výdaje na nájem (s poznámkou ½), inkaso a energie a 5 000 Kč jsou osobní výdaje. Výdaje na splátky a půjčky činí 1 350 Kč. Dále zde bylo zaškrtnuto, že co se týče druhu bydlení, žalovaná je nájemníkem, žije s partnerem ve společné domácnosti. Za žalobce tuto listinu podepsal zde uvedený obchodní zástupce s tím, že žalovanou byly poskytnuty následující dokumenty: nájemní smlouva, výplatní pásky, pracovní smlouva a SIPO. U zaměstnání žalované bylo uvedeno, že toto trvá na dobu určitou do 31.10.2019, přičemž bylo telefonicky ověřeno, že toto bude prodlouženo. 9. Z oznámení ze dne 3.2.2022 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], oznámila žalované, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci a zároveň ji informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalované odesláno dne 4.2.2022. 10. Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobce dne 14.4.2022 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalované odeslána. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 7.1.2022 mezi žalobcem a společností výše specifikovanou bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně pohledávek za žalovanou uplatněných v tomto řízení. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvy, jak jsou shora specifikovány, na jejichž základě žalovaná obdržela celkem 14 000 Kč. Žalovaná na základě těchto smluv uhradila pouze 8 490 Kč. Právní předchůdce žalobce se při uzavírání smluv zabýval schopností žalované úvěr splácet způsobem, který zaznamenal v zákaznických kartách, jak jsou shora specifikovány. Pohledávky z předmětných smluv byly následně postoupeny žalobci, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a následně jí také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno. 13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 1