8 C 268/2023-48 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit 55 574,69 Kč spolu se smluvními úroky ve výši 15 % ročně z částky 49 693,89 Kč od 1.2.2023 až do zaplacení a dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 906,79 Kč od 2.2.2023 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovanou uzavřel dne 5.9.2022 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaná obdržela bezhotovostně 50 000 Kč, který se zavázala splatit po 35 měsíčních splátkách po 1 954 Kč měsíčně spolu s poplatkem ve výši 1 000 Kč a úroky ve výši 19,99 % ročně. Žalovaná na dluh uhradila pouze 1 460,21 Kč. Jelikož své povinnosti řádně neplnila, když se dostala do prodlení se splátkami splatnými ke dnům 24.10.2022, 24.11.2022 a 24.12.2022, žalobce využil svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr zesplatnil ke dni 1.2.2023. Dluh pak sestává z neuhrazené jistiny ve výši 49 693,89 Kč, neuhrazeného poplatku ve výši 693,90 Kč, neuhrazeného pojistného ve výši 519 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalobce se před uzavřením dané smlouvy zabýval schopností žalované úvěr splácet. Žalobce se nespoléhal jen na tvrzení žalované, ale poskytnuté informace ověřuje použitím nezávisle ověřitelných údajů. Žalovaná v rámci úvěrové žádosti předložila doklady totožnosti a také výpisy z bankovního účtu za rozhodné období, takto deklarovala výši čistého měsíčního příjmu ve výši 8 000 Kč, výši příjmů domácnosti ve výši 62 000 Kč, výši pravidelných měsíčních výdajů 27 000 Kč, rodinný stav takový, že žije s partnerem a má jedno vyživované dítě. Pro ověření výdajů žalobce využil údaje o životním minimu společně s údaji o výši normativních nákladů na bydlení dle nařízení vlády, dále pak dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací, kde si ověřil celkové úvěrové zatížení a platební morálku žalované. Mimo úvěrových registrů byl proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Ze smlouvy o úvěru č. 5.9.2022 uzavřené mezi účastníky řízení vyplynulo, že jejím předmětem byl úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet, jak je shora uvedeno. Ke smlouvě žalobce dále doložil úvěrové podmínky sjednané jako její součást. Z potvrzení z interního systému žalobce vyplynulo, že žalované byl na email a telefonní číslo zaslán ověřovací kód k podpisu smlouvy. Dále žalobce doložil kopii občanského průkazu žalované. 5. Z dopisu ze dne 1.2.2023 vyplynulo, že tento adresoval žalobce žalované s tím, že s ohledem na neplnění povinností předmětný úvěr zesplatňuje a vyzývá žalovanou k jeho úhradě do 10 dnů. Dle poštovního podacího archu byla písemnost odeslána dne 2.2.2023. 6. Dále žalobce doložil předžalobní výzvu adresovanou žalované, kde ji s výstraho soudního vymáhání vyzývá k úhradě předmětného dluhu. Dle poštovního podacího archu byla písemnost odeslána dne 7.3.2023. 7. Z potvrzení o platbě vyplynulo, že na účet č. [bankovní účet] bylo dne 5.9.2022 zasláno 50 000 Kč s označením žalované. 8. Ze seznamu splátek žalobce vyplynulo, že žalovaná v souvislosti s předmětným úvěrem uhradil celkem 4 920 Kč. 9. Z výpisu z interního systému žalobce vyplynulo, že v případě žalované bylo uvedeno, že je na mateřské s příjmem 8 000 Kč měsíčně, výdaje celkem jsou 27 000 Kč, z toho na bydlení 12 000 Kč, má jedno dítě. Žalovaná bydlí s partnerem. Příjmy domácnosti činí dalších 54 000 Kč. Žalované po výpočtu žalobce má zbývat k dispozici 2 300 Kč měsíčně. 10. Z úvěrové zprávy CNCB vyplynulo, že žalovaná disponuje jedním úvěrovým produktem, v minulosti byla řada jejích žádostí o úvěr odmítnuta. 11. Dále žalobce doložil výpis z bankovního účtu žalované shora uvedeného čísla za období od 1.6.2022 do 5.9.2022. Z tohoto vyplývá, že disponibilní příjem žalované na konci tohoto období činí 0 Kč. Žalovaná v daném období obdržela třikrát 8 000 Kč od Úřadu práce v [obec] a dále celkem 3 200 Kč od fyzických osob zde označených ve čtyřech platbách. Za dané období žalovaná vykonala desítky drobných záporných transakcí v celkové výši 30 125 Kč. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela s žalobcem úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalované poskytl 50 000 Kč, žalovaná v dané souvislosti uhradila pouze 1 460,21 Kč. Žalobce dále disponuje listinami shora specifikovanými, opatřil si výpis z bankovního účtu žalované shora specifikovaný a informace o poměrech žalované shora specifikované. 13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale nikoli zcela. Na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce argumentoval tím, že se schopností žalované splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval (§ 86 odst. 1 zákona o úvěru), tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobce deklaroval, že vylustroval žalovanou v interních a externích databázích, což doložil pouze u databáze CNCB. I když žalobce další lustrace nijak nedoložil, tyto by stejně bylo nutno shledat jako nedostatečné, když je nutno zkoumat individuální a konkrétní poměry spotřebitele a alespoň v obecné rovině zjistit bilanci jeho příjmů a výdajů. Skutečnost, že se někdo nenachází v nějakém dlužnickém či bankovním registru apod., ještě nemůže zakládat dostatečný závěr o jeho úvěruschopnosti. 17. Žalobce si opatřil jediný objektivní důkaz o majetkových poměrech žalované, který byl ovšem v rozporu se závěry žalobce, resp. tabulkou s údaji z jeho interního systému. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaná dosahovala naprosto minimálních příjmů spočívajících v sociálních dávkách ve výši 8 000 Kč měsíčně, které nepostačují ani na deklarované výdaje na bydlení. Z výpisu z bankovního účtu žalované pak vyplynulo, že za dané období její výdaje (na dané poměry) výrazně převyšovaly příjmy a většího rozdílu nedosáhly jen díky neobjasněným platbám od fyzických osob. Nebylo nijak ověřeno, že žalovaná skutečně s někým sdílí domácnost, nebyly ověřeny příjmy této osoby, resp. její celkové poměry včetně výdajů. S odkazem na výše uvedené, kdy bylo objektivně zjištěno pouze to, že žalovaná má příjem 8 000 Kč měsíčně a její výdaje na účtu tento příjem převyšují, rozho