8 C 284/2023-50 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit 55 196,57 Kč spolu se smluvními úroky ve výši 15 % ročně z částky 49 600,48 Kč od 22.2.2023 až do zaplacení a dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 200,99 Kč od 23.2.2023 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel dne 18.5.2022 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaný obdržel bezhotovostně 50 000 Kč, který se zavázal splatit po 120 měsíčních splátkách po 984 Kč měsíčně spolu s poplatkem ve výši 1 000 Kč a úroky ve výši 19,99 % ročně. Žalovaný na dluh uhradil pouze 4 920 Kč. Jelikož své povinnosti řádně neplnil, když se dostal do prodlení se splátkami splatnými ke dnům 16.11.2022, 16.12.2022 a 16.1.2023, žalobce využil svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr zesplatnil ke dni 22.2.2023. Dluh pak sestává z neuhrazené jistiny ve výši 49 600,48 Kč, neuhrazeného poplatku ve výši 600,51 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalobce se před uzavřením dané smlouvy zabýval schopností žalovaného úvěr splácet. Žalobce se nespoléhal jen na tvrzení žalovaného, ale poskytnuté informace ověřuje použitím nezávisle ověřitelných údajů. Žalovaný v rámci úvěrové žádosti předložil doklady totožnosti a také výpisy z bankovního účtu za rozhodné období, takto deklaroval výši čistého měsíčního příjmu ve výši 26 000 Kč, výši pravidelných měsíčních výdajů 7 500 Kč, rodinný stav svobodný a žádné vyživované děti. Pro ověření výdajů žalobce využil údaje o životním minimu společně s údaji o výši normativních nákladů na bydlení dle nařízení vlády, dále pak dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací, kde si ověřil celkové úvěrové zatížení a platební morálku žalovaného. Mimo úvěrových registrů byl proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Ze smlouvy o úvěru č. 18.5.2022 uzavřené mezi účastníky řízení vyplynulo, že jejím předmětem byl úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet, jak je shora uvedeno. Ke smlouvě žalobce dále doložil úvěrové podmínky sjednané jako její součást. Z potvrzení z interního systému žalobce vyplynulo, že žalovanému byl na email a telefonní číslo zaslán ověřovací kód k podpisu smlouvy. Dále žalobce doložil kopii občanského průkazu žalovaného. 5. Z dopisu ze dne 22.2.2023 vyplynulo, že tento adresoval žalobce žalovanému s tím, že s ohledem na neplnění povinností předmětný úvěr zesplatňuje a vyzývá žalovaného k jeho úhradě do 10 dnů. Dle poštovního podacího archu byla písemnost odeslána dne 23.2.2023. 6. Dále žalobce doložil předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, kde jej s výstraho soudního vymáhání vyzývá k úhradě předmětného dluhu. Dle poštovního podacího archu byla písemnost odeslána dne 5.4.2023. 7. Z potvrzení o platbě vyplynulo, že na účet č. [bankovní účet] bylo dne 18.5.2022 zasláno 50 000 Kč s označením žalovaného. 8. Ze seznamu splátek žalobce vyplynulo, že žalovaný v souvislosti s předmětným úvěrem uhradil celkem 4 920 Kč. 9. Z výpisu z interního systému žalobce vyplynulo, že v případě žalovaného byl ověřen příjem 26 000 Kč, výdaje celkem 7 500 Kč, z toho na bydlení 0 Kč, výše členů domácnosti je 1 a počet dětí 0. Žalovaný bydlí u rodičů či jiných rodinných příslušníků. 10. Dále žalobce doložil výpis z bankovního účtu žalovaného shora uvedeného čísla za období od 1.2.2022 do 17.5.2022. Z tohoto dále vyplývá příjem žalovaného ve výši kolem 26 000 Kč měsíčně, dále platby označené jako nájemné ve výši 13 000 Kč (2.3.2022 a 28.4.2022). Zůstatek žalovaného na daném účtu za dané období představuje počátečních 1 665 Kč, za únor 2022 činily záporné transakce žalovaného částku 28 562 Kč. Za celé zmíněné období žalovaný obdržel řadu drobných plateb od fyzických osob s blíže neurčeným označením a dále zcela neoznačenou platbu ve výši 46 000 Kč. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s žalobcem úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalovanému poskytl 50 000 Kč, žalovaný v dané souvislosti uhradil pouze 4 920 Kč. Žalobce dále disponuje listinami shora specifikovanými, opatřil si výpis z bankovního účtu žalovaného shora specifikovaný a informace o poměrech žalovaného shora specifikované. 12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale nikoli zcela. Na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce argumentoval tím, že se schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval (§ 86 odst. 1 zákona o úvěru), tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobce pouze obecně deklaroval, že vylustroval žalovaného v interních a externích databázích. I když žalobce tuto skutečnost nijak nedoložil, tuto by stejně bylo nutno shledat jako nedostatečnou, když je nutno zkoumat individuální a konkrétní poměry spotřebitele a alespoň v obecné rovině zjistit bilanci jeho příjmů a výdajů. Skutečnost, že se někdo nenachází v nějakém dlužnickém či bankovním registru apod., ještě nemůže zakládat dostatečný závěr o jeho úvěruschopnosti. 16. Žalobce si opatřil jediný objektivní důkaz o majetkových poměrech žalovaného, který byl ovšem v přímém rozporu se závěry žalobce, resp. tabulkou s údaji z jeho interního systému. V tabulce je uvedeno, že žalovaný bydlí u rodičů, má výdaje 7 500 Kč, z toho výdaje na bydlení nemá žádné. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného sice vyplývá potvrzení poměrně solidního příjmu ve výši kolem 26 000 Kč měsíčně, nicméně zde také vyplývají platby označené jako nájemné ve výši zhruba poloviny příjmů žalovaného. Rovněž je zřejmé, že ani další výdaje žalovaného zdaleka nejsou pouze ve výši 7 500 Kč měsíčně, když zůstatek žalovaného na daném účtu za dané období představuje pouze 1 665 Kč, jen za únor 2022 žalovaný stihl utratit více, než činily jeho příjmy. Nutno také dodat, že žalovaný dosáhl kladného zůstatku, a to velmi nízkého, jen díky tomu, že obdržel řadu drobných plateb od fyzických osob s blíže neurčeným označením a dále zcela neoznačenou platbu ve výši 46 000 Kč. S odkazem na výše uvedené rozhodně nešlo shledat, že by žalovaný byl osobou úvěruschopnou, když podklady