7 C 109/2024-52 — Okresní soud v Chomutově

Žalobou doručenou soudu dne 3. 1. 2024 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 46 236,65 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 10. 5. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Úvěrové podmínky. Na základě shora uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 965 Kč měsíčně, v nichž byla zahrnuta příslušná část úvěru a úroky. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 2 000 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána na 13,49 %. Žalovaný však porušil povinnost hradit úvěr řádně a včas. Žalobkyně proto úvěr ke dni 22. 11. 2023 zesplatnila a požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 44 771,65 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 1 502,41 Kč, smluvních pokut ve výši 1 465 Kč. Žalovaný však neuhradil ničeho i přes zaslání předžalobní výzvy právním zástupcem žalobkyně.V podání došlém soudu dne 23. 5. 2024 žalobkyně zevrubně popsala postup při prověřování bonity spotřebitele. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vzala žalobkyně v úvahu zdroj příjmu žalovaného (čistý příjem ze zaměstnání u zaměstnavatele , jméno FO, , , adresa, ve výši 28 000 Kč, příjem byl ověřen prostřednictvím Potvrzení o výši příjmu), žalovaný uvedl, že je svobodný a nemá vyživovací povinnost, žalovaný rovněž uvedl, že žije v nájmu, s ohledem na nízkou výši sjednaného úvěru a nízkou výši měsíčních splátek považovala žalobkyně výše uvedené ověření zaměstnaneckého poměru žalovaného a jeho pravidelného příjmu za dostatečné. Dále žalobkyně provedla kontrolu žalovaného v registru SOLUS, dále v NRKI. Žalovaný v rámci žádosti uvedl, že celkové měsíční výdaje domácnosti včetně splátek úvěrů činí 17 000 Kč. Tyto údaje žalobkyně ověřila prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Výdaje žalovaného žalobkyně ověřila prostřednictvím výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného , právnická osoba, . za období 1. 1. 2019 až 31. 3. 2019. Po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu 28 000 Kč byl stanoven disponibilní příjem ve výši 10 705,75 Kč. Disponibilní příjmy žalovaného pro splácení úvěru převyšují měsíční splátku poskytnutého úvěru, která činí 1 965 Kč. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru žalobkyně shledala žalovaného schopného splácet předmětný úvěr.Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy k jednání soudu nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.Žalobkyně předložila Smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, ze dne 10. 5. 2019 (poskytovatelem služby je uvedeno , Anonymizováno, ), kdy tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, v kolonce „Váš podpis smlouvy“ na poslední listině smlouvy je uveden SMS kód „094260“. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 100 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se měl zavázat úvěr splácet v měsíčních splátkách po 1 965 Kč, roční úroková sazba činila 13,49 %. Z Úvěrových podmínek plyne, že tyto podmínky jsou nedílnou součástí úvěrové smlouvy a upravují vztahy vyplývající z úvěrových smluv. Z listiny Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 12. 2023 plyne, že v kolonce příjem klienta je uvedeno, že je zaměstnán, částka 28 000 Kč, hlavní příjem: Doklad o příjmu, dále je v kolonce výdaje celkem uvedeno 17 000 Kč, druh bydlení - v nájmu, rodinný stav - svobodný, počet dětí - 1, vedlejší příjem: ze zaměstnání, výše příjmu 4 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že má celkem dvě splátky dle úvěrových registrů, a to osobní úvěr (výše splátky činí 1 380 Kč) a revolving (výše splátky činí 4 800 Kč). Ze splátkového kalendáře vyplývá, že celková dlužná částka činila 154 314,06 Kč, k úhradě zbývá 47 739,06 Kč. Z listiny Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 22. 11. 2023 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého čerpaného úvěru, tj. částky 47 739,06 Kč. Z výpisu z účtu , právnická osoba, . za období od 2. 1. 2019 do 19. 3. 2019 (č.ú. , hodnota, ) vyplývá, že počáteční zůstatek činil 550,06 Kč, konečný zůstatek činil 2 662,33 Kč. Z Listiny označené jako Potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , hodnota, ze dne 23. 11. 2023, vyplývá, že žalobkyně uvedla, že předmětná smlouva byla podepsána zadáním SMS kódu na webových stránkách , Anonymizováno, .cz. Z opisu výpisu proplacení smlouvy plyne, že žalobkyně potvrdila, že dne 23. 11. 2023 byla na účet č. , č. účtu, vyplacena částka 100 000 Kč pod VS , var. symbol, . Z potvrzení o příjmu vyplývá, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou u zaměstnavatele - , jméno FO, jako kuchař, jeho příjem za poslední tři měsíce činil 28 019 Kč, dále 27 995 Kč a 28 524 Kč.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovanému byla poskytnuta ze strany žalobkyně částka 100 000 Kč, a to na jeho bankovní účet. Žalovaný žalobkyni uhradil platby v celkové výši 99 040 Kč. Žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného řádně úvěr splácet vycházela z bankovního účtu žalovaného za období 2. 1. 2019 až 19. 3. 2019, potvrzení o příjmu, a dále provedla šetření v registru SOLUS, v registru NRKI. Žalobkyně dopisem ze dne 22. 11. 2023 úvěr zesplatnila.Dle § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dle § 2395 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel 100 000 Kč, přičemž na shora uvedený úvěr žalovaný uhradil celkem 99 040 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že člán