7 C 143/2024-55 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s příslušenstvím shora rovněž specifikovaným z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 7. 2020, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitelem. Na základě smlouvy bylo právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalovanému 10 601,10 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal uhradit včetně smluvního úroku ve výši sjednané ve smlouvě. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas. Právní předchůdkyně proto zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a úvěr byl zesplatněn ke dni 3. 12. 2020. Žalovaný na shora uvedenou pohledávku uhradil celkem 1 103 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání.Dne 27. 6. 2024 zaslala žalobkyně soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala a vyhodnocovala transakce na běžném účtu žalovaného, a to od 27. 4. 2020 do 23. 7. 2020. Z těchto údajů o odchozích a příchozích platbách předchůdkyně žalobkyně získala ucelené informace o finanční situaci žalovaného. Z výše uvedeného právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši poskytnutého limitu 10 000 Kč. Žalovaný uhradil 1 103 Kč, a to dne 28. 8. 2020.Žalovaný byl usnesením ze dne 27. 6. 2024, č. j. 7 C 143/2024-53, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tak soud jeho souhlas předpokládal. Žalobkyně se rovněž ve stanovené lhůtě k rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání nevyjádřila.Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, soud proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.Z Osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 7. 2020 č. , hodnota, a dále ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit celkem 13 248,93 Kč. Roční procentní sazba nákladů činila 70,81 % ročně, roční pevná úroková sazba činila 54 %.Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětné pohledávky za žalovaným.Z oznámení ze dne 29. 9. 2023 vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětných smluv byla postoupena žalobkyni a zároveň jej informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalovanému odesláno dne 27 10. 2023.Z výpisu denní historie vedeného na jméno žalovaného ze dne 2. 10. 2023 (půjčka , hodnota, ) za období 24. 7. 2020 do 2. 12. 2020 vyplývá, že dlužná jistiny k datu 24. 7. 2020 činila 10 000 Kč, přičemž ke dni 2. 12. 2020 činila celková dlužná částka 12 027,34 Kč.Z poslední výzvy k úhradě ze dne 3. 11. 2020 vyplynulo, že společnost , právnická osoba, vyzvala žalovaného k úhradě částky 2 832,69 Kč. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobkyně dne 15. 2. 2024 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána dne 16. 2. 2024.Žalobkyně rovněž doložila kopii občanského průkazu.Z vybraných pohybů na účtu společnosti , právnická osoba, . za období od 24. 7. 2020 do 23. 7. 2020 vyplývají příchozí transakce na účtu žalovaného č. , č. účtu, za předmětné období.Z výpisu z účtu , právnická osoba, . č. , č. účtu, společnosti , právnická osoba, za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 vyplývá, že žalovanému byla odeslána dne 24. 7. na účet částka 10 000 Kč a dne 31. 8. mu byla odeslána částka 601,10 Kč.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky v celkové částce 10 601,10 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil celkem 1 103 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu byla také zaslána předžalobní výzva.Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, když žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byla poskytnuta částka 10 601,10 Kč, přičemž na shora uvedený úvěr bylo uhrazeno celkem 1 103 Kč. Jelikož soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.Na právní