7 C 28/2024-76 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 11 102 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, a to dne 7. 12. 2022. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč, peněžitá částka byla žalovanému poskytnuta bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, a to po ověření správnosti kontaktu údajů uvedených žalovaným Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Žalobkyně po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu úvěru v částce 7 000 Kč, dále smluvní úrok ve výši 40 % ročně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 800 Kč nejpozději splatných dne 11. 4. 2023, a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za každý kalendářní den v období 12. 4. 2023 do 15. 10. 2023 v kapitalizované výši 1 302 Kč. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu, následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 15. 10. 2023.Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.Z podacího lístku ze dne 15. 10. 2023 vyplývá, že žalovanému byla ze strany právního zástupce žalobkyně zasílána písemnost. Žalobkyně dále předložila smlouvu o úvěru, kdy tato smlouva není vlastnoručně podepsána žalovaným. Ve smlouvě je uvedeno datum poskytnutí úvěru – dne 7. 12. 2022, celková výše úvěru 20 000 Kč (úvěrový limit), doba trvání úvěru – doba neurčitá, termín splatnosti 6. den v měsíci, bankovní účet klienta – č.ú. , Anonymizováno, . Součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky. Z Žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, vyplývá, že žalobkyně disponovala osobními údaji žalovaného, a to e-mailem, telefonem, rodným číslem, v žádosti je uvedeno, že žalovaný je svobodný, má základní vzdělání, bydlí ve vlastním bytě, je zaměstnán jako řidič, jeho měsíční příjem činí 35 000 Kč, měsíční výdaje činí 12 000 Kč. Dále z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z potvrzení o provedené platbě vystavené společností , právnická osoba, . vyplývá, že dne 7. 12. 2022 byla na účet č.ú. , Anonymizováno, vedeném na žalovaného zaúčtována platba ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně dále doložila kopii občanského průkazu žalovaného, a dále sedm měsíců z běžného účtu žalovaného (číslo účtu , č. účtu, ), za období květen 2022 činil konečný zůstatek na účtu 90,37 Kč, a za období červen 2022 činil konečný zůstatek na účtu 106,36 Kč, v červenci 2022 vykazoval konečný zůstatek na účtu 178,74 Kč, v září 2022 66,39 Kč, v říjnu 2022 161,49 Kč a v listopadu 2022 93,79 Kč. Z dopisu žalobkyně ze dne 8. 4. 2023 adresované žalovanému vyplývá, že žalobkyně oznámila žalovanému, že dne 8. 4. 2023 došlo k zesplatnění úvěru, kdy dlužná částka činí 22 059 Kč.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně převedla dne 7. 12. 2022 na účet žalovaného částku 7 000 Kč.Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne 7. 12. 2022 částku 7 000 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 7. 12. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru datovanou dne 7. 12. 2022. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalovaného. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku), žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, na tuto částku je třeba pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně neprokázala, kdy vyzvala žalovaného k plnění, neboť z podacího lístku nelze dovodit, že by se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalovaného dne 18. 4. 2024, následující den, tj. 19. 4. 2024, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 20. 4. 2024 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku a v rozsahu nad tento rámec žalobu zamítl.Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř., v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při