8 C 225/2025-105 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 227 047,04 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. II tohoto rozsudku. V odůvodnění uvedl, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „, jméno FO, “), dne 1. 8. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 288 900 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 6,90 % ročně formou 60 měsíčních splátek po 5 707 Kč. , jméno FO, před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného lustracemi v registrech NRKI, BRKI, SOLUS či insolvenčním rejstříku. V daném ohledu žalobce upozornil, že žalovaný po dlouhou dobu úvěry splácel s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 27. 9. 2023. Žalovaný podmínky smlouvy řádně neplnil, proto , jméno FO, využila svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr prohlásila za splatný ke dni 12. 8. 2024. Dlužná částka pak představuje neuhrazenou jistinu ve výši 226 548,04 Kč, poplatky ve výši 499 Kč a úroky shora uvedené. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena společnosti I-Xon a.s. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 3. 2025. Zmíněná společnost postoupila předmětnou pohledávku žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 4. 2025. Žalovaný byl upomenut k úhradě s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně.2. V doplnění žaloby ze dne 12. 11. 2025 žalobce uvedl, že , jméno FO, splnila své zákonné povinnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Vycházela z údajů sdělených žalovaným, ale s těmito se nespokojila a dále provedla lustrace v dostupných databázích a šetřením na bankovním účtu žalovaného.3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, k jednáním soudu se bez omluvy nedostavil ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), žalobce se z jednání soudu omluvil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 8. 2022 vyplynulo, že tuto uzavřela , jméno FO, s žalovaným, kdy předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 288 900 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem v 60 měsíčních splátkách po 5 707 Kč. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány též obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník, které žalobce rovněž doložil, žalovaný v tentýž den podepsal též formulář s informacemi o úvěru. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb vyplynulo, že tuto uzavřela , jméno FO, s žalovaným dne 1. 8. 2022 s tím, že tomuto mj. povede bankovní účet. Žalobce rovněž doložil kopii občanského průkazu žalovaného a tabulku s kontaktními údaji na žalované ze dne uzavření smlouvy.5. Ze dvou nedatovaných žádostí žalovaného vyplynulo, že těmito na formuláři , jméno FO, požádal o předčasné splacení úvěru v částce 148 900 Kč a 40 000 Kč u společnosti , právnická osoba, .6. Z výpisu z úvěrového účtu a platební historie vyplynulo, že žalovaný čerpal předmětný úvěr ve výši 288 900 Kč, když 148 900 Kč odešlo do jiné banky na refinancování úvěru. Žalovaný splatil 85 716,60 Kč.7. V žádosti ze dne 1. 8. 2022 vyplynulo, že se jedná o formulář , jméno FO, , kde jsou uvedeny osobní a kontaktní údaje o žalovaném. Je zde uvedeno, že je svobodný a žije ve vlastním bydlení, je zaměstnán s příjmem 22 500 Kč měsíčně. Výdaje na bydlení činí 5 000 Kč, výdaje na živobytí 500 Kč a rodinné a ostatní náklady pak 0 Kč. Součástí tabulky je též výpočet, který zohledňuje shora uvedené příjmy a výdaje, které v sekci životních nákladů navyšuje na 4 250 Kč a v sekci bydlení na 7 146 Kč s tím, že žalovanému zbývá k volnému užití 10 103 Kč měsíčně, tento dle registrů splácí úvěry ve výši 4 625 Kč. Shora uvedené závěry pak , jméno FO, shrnuje též v listině označené jako Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, kde dále uvádí též žalobní tvrzení ohledně šetření ve shora zmíněných registrech, které vyplynulo jako pozitivní ve prospěchu poskytnutí úvěru.8. Z výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného , jméno FO, za období od srpna až října 2022 vyplynulo, že žalovaný dne 1. 8. 2022 čerpal úvěr, jak je shora uvedeno. Zůstatek na účtu k 31. 8. 2022 činil 3 000 Kč. Zůstatek na účtu k 30. 9. 2022 činil 232 Kč, ke konci října 2022 pak činil 169 Kč.9. Z oznámení ze dne 12. 8. 2024 vyplynulo, že , jméno FO, oznámila žalovanému, že prohlašuje předmětný úvěr za splatný.10. Z oznámení ze dne 17. 4. 2025 vyplynulo, že , jméno FO, oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena společnosti I-Xon a.s. Dle přiloženého podacího archu bylo toto oznámení žalovanému odesláno. Z oznámení ze dne 9. 5. 2025 vyplynulo, že společnost I-Xon a.s. oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci. Dle přiloženého podacího archu bylo toto oznámení žalovanému odesláno včetně předžalobní upomínky adresované žalovanému právní zástupkyní žalobce.11. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2023 a navazující smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 3. 2025 uzavřených mezi společností I-Xon a.s. a , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovaným. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 4. 2025 uzavřené mezi společností I-Xon a.s. a žalobcem bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovaným.12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: , jméno FO, s žalovaným uzavřela smlouvu, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel 288 900 Kč, žalovaný v této souvislosti splatil celkem 85 716,60 Kč. , jméno FO, se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného úvěr splácet způsobem, který byl zaznamenán v žádosti o úvěr. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena společnosti I-Xon a.s., která pohledávku následně postoupila žalobci, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno.13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1, odst. 2 zákona o úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.14. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel 288 900 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o peněžitý úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce pak velmi obecně argumentoval tím, že se jeho právní předchůdce schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval (§ 86 odst. 1 zákona o úvěru), tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Právní předchůdce žalobce sice po formální stránce učinil určitá šetření, nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodn