Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).2. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 3. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal zaplatil žalobkyni částku ve výši 110 866,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 26. 4. 2023 do zaplacení a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným dne 13. 7. 2022 uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese , adresa, . Na základě této smlouvy se zavázala dodávat žalovanému elektřinu a zajistit její distribuci do odběrného místa, zatímco žalovaný se zavázal odebranou elektřinu a poskytnuté distribuční služby řádně a včas hradit. Za období od 6. 9. 2022 do 29. 3. 2023 žalobkyně vyúčtovala poskytnuté služby a zaplacené zálohy, přičemž výsledkem vyúčtování byl nedoplatek ve výši 110 866,88 Kč, splatný dne 25. 4. 2023. Žalovaný tento nedoplatek neuhradil, a proto je podle žalobkyně ode dne 26. 4. 2023 v prodlení.3. Žalovaný se po celé řízení k žalobě nevyjádřil.4. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 9. 7. 2026. Žalovanému bylo dne 29. 6. 2026 do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.5. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil a zástupce žalobkyně navrhl žalobě vyhovět rozsudkem pro zmeškání. Soud tak vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen „EZ“) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat výrobci elektřiny nebo provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, a výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazník se zavazuje zaplatit dodavateli elektřiny cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat údaje o rezervovaném příkonu nebo výkonu a typu měření. Součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny musí být ujednání o přenesení odpovědnosti za odchylku. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu.7. Podle § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. V posuzované věci se jedná o spor z titulu dlužné ceny dodané elektrické energie. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu vznikly z uvedeného titulu.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 435 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna 5 540 Kč stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 110 866,88 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 7. 2026 náhrada 2 435,04 Kč za 194 ujetých km v částce 1 535,04 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 395,04 Kč ve výši 5 542,96 Kč.11. Přisouzenou pohledávku i náklady řízení je žalovaný dle § 160 odst. 1 o.s.ř. povinen uhradit v běžné pariční lhůtě tří dnů, když pro stanovení lhůty delší soud v okolnostech projednávané věci ani v poměrech žalované neshledal opodstatnění. Náklady řízení je třeba zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, který je jako advokát platebním místem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).