7 C 79/2026-130 – Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 46 570 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Celkový výše úvěru činila 5 000 Kč, na základě dodatku ke smlouvě byl navýšen úvěrový limit na částku 40 000 Kč. K opakovanému čerpání úvěru žalovaným došlo postupně od 27. 7. 2025 do 5. 8. 2025. K uzavření smlouvy došlo pomocí komunikace na dálku, nabídka na uzavření smlouvy učiněná žalovaným vyplněním žádosti o poskytnutí zápůjčky finančních prostředků byla pořádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného schválena a potvrzena žalobkyní formou elektronické zprávy, jejíž součástí byl rovněž unikátní číselný kód, po jehož zadání byly žalovanému finanční prostředky převedeny na jeho bankovní účet. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována na základě dat získaných prostřednictvím aplikace , název, . Žalovanému bylo předloženo potvrzení, jímž souhlasil s poskytnutím dat třetí straně a žalobkyně před poskytnutím úvěru získala přístup k transakční historii, informacím o příjmech a výdajích a dalším informacím o finanční situaci žalovaného. Příjmy žalovaného byly ve výši , částka, a výdaje činily , částka, . Žalobkyně rovněž ověřovala úvěruschopnost žalovaného v dostupných databázích CRIF, SOLUS, TELCO SCORE, CEE, Insolvenční rejstřík, databáze neplatných OP. Žalovaný se zavázala splatit poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy ke dni splatnosti. Zbytek celkové částky k úhradě splatí žalovaný nejpozději ke dni ukončení této smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, když počínaje splátkou splatnou dne 24. 8. 2025 tyto splátky nehradil, případně je hradil pouze částečně. Na úvěr žalovaný neuhradil ničeho. Z výše uvedeného důvodu došlo tedy k zesplatnění úvěru ke dni 26. 10. 2025. K úhradě jistiny tedy zbývá 40 000 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje uhrazení úroku z prodlení z dlužné částky, a to od okamžiku splatnosti této částky do zaplacení. Dle ustanovení VI. smlouvy má žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z aktuální výše dlužné částky. Smluvní pokuta od 27. 10. 2025 do 3. 3. 2026 ve výši 0,1 % denně z částky 40 000 Kč činí celkem 5 120 Kč. Žalobkyně dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky (dle sazebníku poplatků) s tím, že náklady na vymáhání odpovídají částce 150 Kč při třech dnech po splatnosti, 500 Kč při sedmi dnech po splatnosti, 500 Kč při 14 dnech po splatnosti, 200 Kč při 20 dnech po splatnosti, 100 Kč při 25 dnech po splatnosti, kdy tyto částky se sčítají. Žalovaný je po splatnosti více než 191 dnů, náklady na vymáhání tedy činí 1 450 Kč. Žalovaný i přes výzvu ničeho neuhradil.Žalobkyně v podání došlém soudu dne 21. 5. 2026 zevrubně popsala postup při prověřování bonity spotřebitele. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vzala žalobkyně v úvahu data získaná prostřednictvím aplikace , název, , po vyhodnocení dat byly zjištěny příjmy žalovaného ve výši , částka, a výdaje , částka, . Prostřednictvím systému , název, byl ověřen aktuální stav bankovního účtu žalovaného. Totožnost byla ověřena na základě občanského průkazu a řidičského průkazu, a zároveň prostřednictvím aplikace Kontomatik, přes níž byl ověřen i bankovní účet žalovaného, na nějž byly zaslány finanční prostředky. Další informace byly systémem žalobkyně automaticky ověřovány před poskytnutím úvěru v dostupných databázích – CRIF, SOLUS, TELCO SCORE, CEE, Insolvenční rejstřík, databáze neplatných OP. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupovala v souladu s právními předpisy a interními postupy. Neplatnost smlouvy nelze dovozovat pouze z tvrzeného porušení povinnosti žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti, aniž by bylo současně prokázáno, že již v době uzavření smlouvy existovaly objektivní okolnosti zpochybňující schopnost žalovaného závazek splácet. Žalobkyně poskytla žalovanému 40 000 Kč, žalovaný ničeho neuhradil.Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 14. 5. 2026 uvedl, že na základě smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru čerpal celkem 40 000 Kč, přičemž uhradil 1 000 Kč. V době sjednání úvěru nedokázal správně vyhodnotit možnosti a ani podmínky velmi složitě konstruované smlouvy. Žalovaný dále velmi zevrubně uvedl, že žalobkyně jakožto věřitel svou povinnost prověřit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Důsledkem čehož je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný rovněž považuje za spornou i samotnou skutečnost, zda úvěrové smlouva sjednaná prostřednictvím elektronické komunikace na dálku byla vůbec uzavřena. Žalovaný dále shledal rozpor smlouvy s dobrými mravy, kdy RPSN je ve smlouvě uváděno ve výši 5 818 %. Obvyklá výše úrokové sazby pro revolvingové úvěry činila v době uzavření smlouvy 15,26 % p.a., obvyklá výše RPSN spotřebitelských úvěrů pro domácnost obecně činila v době uzavření smlouvy 9,31 %. RPSN úvěru je tak přibližně 381 násobkem obvyklého RPSN požadovaného poskytovateli úvěrů v době uzavření smlouvy. Žalovaný proto považoval smlouvu za absolutně neplatnou. Navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a vypořádání proběhlo dle pravidel pro bezdůvodné obohacení. Obdrženou jistinu úvěru ve výši 40 000 Kč žalovaný navrhl uhradit formou splátkového kalendáře, a to v měsíčních splátkách po 1 000 Kč.Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný při jednání soudu uvedl, že smlouva o úvěru byla z jeho strany uzavřena z důvodu gamblerství, kterým v předmětné době trpěl. Sáhl si na dno a půjčoval si další a další peníze. Žalovaný dále uvedl, že si od žalobkyně půjčil 40 000 Kč, kdy částku 1 000 Kč v dubnu 2026 vrátil. Žalobkyni poskytl občanský průkaz, řidičský průkaz a domnívá se, že dal souhlas s přístupem k informacím v rámci banky, podrobnosti uzavření půjčky si však již nevybavil. Jelikož jej informovaly úvěrové společnosti, aby jim začal dluhy splácet, již nevěděl, na jakou pohledávku má splácet a proto navštívil dluhovou poradnu. V současné době se snaží k situaci postavit čelem, podstupuje terapie. Žalovaný předložil tři výpisy ze svého účtu před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy (tj. před datem 25. 7. 2025), z těchto účtů jednoznačně vyplývá, že měl více půjček a nebyl schopen splátky hradit. Byl sice zaměstnán, ale výplata nepokrývala jednotlivé splátky půjček a odklad splátek nepřipadal v úvahu. Dále žalovaný požádal soud o povolení splátek, a to po 2 000 Kč měsíčně vždy do každého 25. dne v měsíci, neboť je v současné době bez zaměstnání, od 20. 7. 2026 však nastupuje do nové práce. Jeho příjmy aktuálně činí , částka, , pobírá podporu v nezaměstnanosti. Od července bude pracovat jako seřizovač u společnosti , právnická osoba, . Jeho plat by měl činit , částka, až , částka, měsíčně čistého. V současné době platí za nájem , částka, měsíčně, a dále má zvýšené výdaje za auto (, částka, ) a splácí půjčky v částce přibližně , částka, měsíčně.K výzvě soudu žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 18. 6. 2026 uvedla, že na základě dokladu o provedené platbě žalobkyně tuto platbu dohledala. Konstatovala však, že tato platba byla zaslána na nesprávný účet, proto nemohla být automaticky započtena na předmětný úvěr. Dále žalobkyně uvedla, že bere žalobu částečně zpět co do částky 1 000 Kč, ve zbytku na žalobě nadále trvala.Podle ustanovení § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle § 96 odst. 3 o.s.ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.Jelikož žalovaný při jednání soudu dne 1. 7. 2026 s částečným zastavením žaloby souhlasil, postupoval soud ve smyslu citovaného ustanovení a rozhodl tak, že řízení co do uvedené částky zastavil (výrok I.).Soud provedl v řízení důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:Z Potvrzení o provedené platbě the Pay ze dne 25. 7. 2025 vyplývá, že z účtu žalobkyně byla odeslána částka 5 000 Kč na účet , č. účtu, , VS , var. symbol, , dále dne 27. 7. 2025 byla na předmětný účet odeslána částka 5 000 Kč, dne 28. 7. 2025 částka 10 000 Kč, dne 30. 7. 2025 částka 5 000 Kč, dne 31. 7. 2025 částka 5 000 Kč, dne 31. 7. 2025 částka 3 000 Kč, dne 4. 8. 2025 částka 3 000 Kč a dne 5. 8. 2025 částka 4 000 Kč.Žalobkyně dále doložila kopii občanského a řidičského průkazu žalovaného.Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalobkyně a žalovaný (označený jménem, příjmením, rodným číslem, bytem, telefonním číslem a emailovou adresou) uzavřeli na základě žádosti žalovaného smlouvu o spotřebit