8 C 86/2026-59 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 125 657,23 Kč spolu úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 21. 10. 2024 až do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že dne 17. 5. 2024 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “), smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě Smlouvy poskytla , právnická osoba, žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku ve 49 měsíčních splátkách spolu s příslušenstvím, smluvním úrokem ve výši 77,60 % ročně, a to do data 15. 6. 2028. Smlouva byla sjednána prostřednictvím internetu. , právnická osoba, se před uzavřením dané smlouvy zabývala schopností žalovaného předmětný úvěr splácet, když měla k dispozici osobní doklad žalovaného, doklady o příjmu (výplatní listy či případně výpisy z bankovního účtu) a další doklady a informace nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti. Žalovaná také byla lustrována v registrech SOLUS a NRKI. Žalovaný úvěr řádně nehradil, , právnická osoba, tedy předmětný úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila ke dni 20. 10. 2024. Žalovaný na předmětný dluh uhradil pouze 6 654 Kč, tento sestává z jistiny a kapitalizovaného úroku za dobu do 20. 10. 2024 ve výši 32 311,23 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobcem dne 12. 3. 2025 postoupena žalobci. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky.2. Z jednání soudu se účastníci řízení omluvili, soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v jejich nepřítomnosti. Žalovaný ve věci uvedl, že si je vědom existence dluhu, ale nachází se ve finanční tísni, již dva roky se mu nedaří sehnat zaměstnání a je pod velkým tlakem věřitelů, který má zásadní dopad na jeho psychiku. Žalovaný žije na ubytovně a jeho příjmy spočívajíc pouze v životním minimu ve výši 4 800 Kč měsíčně.3. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:4. Ze smlouvy uzavřené mezi , právnická osoba, a žalovaným dne 17. 5. 2024 (ve znění dodatku ze dne 22. 3. 2024) vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ze strany , právnická osoba, , a to ve výši 100 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit ve 49 měsíčních splátkách po 6 654 Kč. Z předsmluvního formuláře vyplynulo, že tímto žalovaný obdržel zde uvedené informace o poskytovaném úvěru. Listiny neobsahují fyzický podpis žalovaného. Žalobce k tomuto doložil též fotografii občanského průkazu žalovaného.5. Z dokladu z elektronického bankovnictví , právnická osoba, bylo zjištěno, že na bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě bylo dne 17. 5. 2024 odesláno 100 000 Kč.6. Z listiny označené jako Karta klienta vyplynulo, že , právnická osoba, eviduje ve svém systému kontaktní údaje o žalovaném s tím, že tento na předmětný úvěr uhradil 6 654 Kč. Dále žalobce doložil Dohodu o rozvázání pracovního poměru ze dne 4. 7. 2024, kterou žalovaný jako zaměstnanec uzavřel se společností , právnická osoba, Z emailové žádosti ze dne 19. 7. 2024 vyplynulo, že tuto adresoval žalovaný , právnická osoba, s tím, že žádá o odklad splátek z důvodu , podezřelý výraz, stavu. Z dopisu ze dne 19. 7. 2024 vyplynulo, že tímto , právnická osoba, sdělila žalovanému, že na základě jeho žádosti tomuto zasílá nový splátkový kalendář.7. Z výpisu z rejstříku NRKI ze dne 16. 5. 2024 vyplynulo, že žalovaný byl v tomto rejstříku lustrován s tím, že nemá dluhy po splatnosti, splácí celkem 837 422 Kč.8. Dále žalobce doložil výpis z bankovního účtu žalovaného. Z výpisu za období od 1. 1. 2024 do 31. 1. 2024 vyplynulo, že počáteční zůstatek činil 3 445,55 Kč. Žalovaný v tomto období obdržel dvě příjmové platby, a sice 39 564 Kč od společnosti , právnická osoba, a 60 000 Kč a 1 687,83 Kč jako úvěr od , právnická osoba, . Z výpisu za období od 1. 2. 2024 do 29. 2. 2024 vyplynulo, že počáteční zůstatek činil 2 861,32 Kč a konečný zůstatek 1 111,79 Kč. Žalovaný v tomto období obdržel dvě příjmové platby, a sice 40 665 Kč od společnosti , právnická osoba, a 15 000 Kč jako půjčku od společnosti , právnická osoba, . Z výpisu za období od 1. 3. 2024 do 31. 3. 2024 vyplynulo, že počáteční zůstatek činil 1 111,79 Kč a konečný zůstatek 8 250,75 Kč. Žalovaný v tomto období obdržel příjmové platby, a sice 29 976 Kč od společnosti , právnická osoba, , 20 000 Kč jako půjčku od společnosti , právnická osoba, . a celkem 25 400 Kč žalovaný vložil na účet v hotovosti. Z výpisu za období od 1. 4. 2024 do 30. 4. 2024 vyplynulo, že počáteční zůstatek činil 8 250,75 Kč a konečný zůstatek 423,99 Kč. Žalovaný v tomto období obdržel příjmové platby, a sice 42 822 Kč od společnosti , právnická osoba, a 8 000 Kč žalovaný vložil na účet v hotovosti.9. Z oznámení ze dne 17. 5. 2024 vyplynulo, že , právnická osoba, tímto oznámila žalovanému, že schvaluje poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve smlouvě shora. Z oznámení ze dne 20. 10. 2024 vyplynulo, že tímto oznámila , právnická osoba, žalovanému, že došlo k zesplatnění předmětného úvěru.10. Žalobce rovněž doložil smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 uzavřenou mezi ním a , právnická osoba, , která svědčí o postoupení předmětné pohledávky žalobci. Z oznámení ze dne 5. 4. 2025 vyplynulo, že tímto bylo žalovanému oznámeno postoupení předmětné pohledávky, shodnou písemností byl zároveň vyzván k úhradě daného dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle připojeného podacího lístku byla tato písemnost dne 5. 4. 2025 odeslána.11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: , právnická osoba, na základě úvěrové smlouvy uzavřené s žalovaným poskytla tomuto bezhotovostně 100 000 Kč, jak je shora uvedeno. Žalovaný v dané souvislosti uhradil 6 654 Kč. , právnická osoba, před uzavřením smlouvy lustrovala žalovaného v registru NRKI a obstarala si výpis z jeho bankovního účtu za období od 1. 1. 2024 do 30. 4. 2024. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci, jak je shora uvedeno, což bylo žalovanému oznámeno a tento zároveň vyzván k úhradě předmětného dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání.12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1, odst. 2 zákona o SP ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.13. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o SP (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce pak velmi obecně argumentoval tím, že se , právnická osoba, schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala, tedy postupovala v souladu s § 86 odst. 1 zákona o SP, čemuž ovšem soud nepřisvědčil. , právnická osoba, sice po formální stránce učinila některá zkoumání (šetření v registru NRKI a doložení bankovního účtu žalovaného) nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotila. Je zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr. Poskytoval spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu pos