25 C 226/2021-84 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se po žalovaných domáhala zaplacení 40 200 Kč, které představují dlužné nájemné, které byli žalovaní povinni žalobkyni platit na základě mezi účastníky tohoto řízení uzavřené nájemní smlouvy ze dne [datum], ze strany žalobkyně na straně pronajímatelky a ze strany žalovaných na straně nájemců, uzavřené na dobu neurčitou, jejíž předmětem byl nájem bytu [číslo], ve třetím nadzemním podlaží domu na adrese [adresa], za sjednanou cenu nájmu 12 000 Kč měsíčně společně se zálohami pro každého nájemce ve výši 700 Kč měsíčně za plnění spojená s užíváním bytu. Sjednaná plnění měla být dle nájemní smlouvy poukazována na účet žalobkyně. Nájemní poměr byl účastníky ukončen k [datum], když byt byl ze strany žalovaného [číslo] [celé jméno žalovaného] i dne [datum] řádně předán včetně vrácení klíčů od bytu, bez zjištění závad. Oproti tomu ze strany žalovaného [číslo] [celé jméno žalovaného] k žádnému jednání ve vztahu k předání bytu nedošlo, když i žalobkyně musela z uvedeného důvodu následně přistoupit k výměně klíčů od bytu. Pokud se týká dluhu na nájmu, nájem je žalobkyní požadován za období od [datum] do [datum] ve výši 6 700 Kč měsíčně – což činí 40 200 Kč. Pokud se týká placení nájemného, od počátku nájemního vztahu do jeho ukončení pravidelně chodil na účet žalobkyně z účtu vedeného pod názvem [jméno] [celé jméno žalovaného] nájem ve výši 6 000 Kč a částka 700 Kč (jedná se o nájem hrazený žalovaným [číslo] [celé jméno žalovaného]). Žalobkyně si je vědoma toho, že mezi žalovanými byla uzavřena dohoda, že každý z žalovaných bude platit svoji část nájemného, tedy každý polovinu nájemného, avšak má za to, že tato dohoda nemá ve vztahu k žalobkyni žádné právní účinky, neboť nájem byl uzavřen s oběma žalovanými a za dluh žalovaní jako společní nájemci odpovídají společně a nerozdílně. Pokud se týká žalovaného [číslo] [celé jméno žalovaného], který„ svoji část“ nájmu neplatil, po výzvách na tohoto žalovaného žalobkyni nejdříve sdělil, že dluh neexistuje, protože vše hradil v hotovosti, a že se žalobkyně dopustila zpronevěry a po opakovaných telefonických vysvětleních následně emailem ze dne [datum] žalobkyni navrhl, že bude dlužnou částku splácet, i když stále tvrdil, že vše uhradil v hotovosti. Po odsouhlasení výše splátek a termínu jejich splatnosti, bylo prvnímu žalovanému zasláno k podpisu uznání dluhu se splátkovým kalendářem. Na to již reagoval pouze prostřednictvím právní zástupkyně, ve kterém opakuje nepodložené tvrzení, že vše uhradil v hotovosti. Do dne podání žaloby nezaplatil ničeho. Žalobkyně se nad to z částky 40 200 Kč domáhá i příslušenství, kterým je úrok z prodlení ve smluvně sjednané výši 0,25 % denně z každého nezaplaceného měsíčního plnění vždy od 16. dne příslušného kalendářního měsíce, za které jsou žalovaní se zaplacením v prodlení. 2. Žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] se žalobě bránil tím, že svoji část nájemného má vůči žalobkyni řádně splněnou a z jeho strany není tedy ve vztahu k žalobkyni žádný dluh, když žalobkyně mu i sdělila, že po něm nebude již ničeho požadovat, což mu sdělila v rámci jejich jednání ohledně výše a příčině dluhu na nájemném a ukončení nájemního poměru, když mimo jiné před tím si ani žalovaný [číslo] nebyl vědom toho, že žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] nájemné žalobkyni neplatil. Žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] na uvedených obranných tvrzení setrvával i při jednání soudu, které se konalo dne [datum]. 3. Žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] prostřednictvím svého písemného podání a dále podání právní zástupkyně předně uváděl, že je pravdou, že s žalovaným [číslo] [celé jméno žalovaného], jako svým spolubydlícím, měli uzavřenou ústní dohodu, že každý si bude platit svojí polovinu nájmu – tedy každý 6 700 Kč měsíčně, s čímž žalobkyně souhlasila. Uvedl, že při předání podepsané nájemní smlouvy předal žalobkyni v hotovosti kauci 6 000 Kč a nájemné ve výši 6 700 Kč, což mu může potvrdit právě žalovaný [číslo]. A takto se to dělo každý měsíc. Žalovaný [číslo] dále vůbec nechápe, proč je s celou věcí spojován i žalovaný [číslo] když je prokazatelné, že on má svojí část nájmu řádně zaplacenou. Když ještě v době před podáním žaloby hovořil s právním zástupcem žalobkyně, nevěděl co má v tu chvíli dělat a proto skrz telefon souhlasil s návrhem na mimosoudní vyrovnání o přiznání dluhu. Následně však po konzultaci s právním zástupcem usoudil, že se bude bránit, neboť žádný dluh vůči žalobkyni ani z jeho strany neexistuje. Dále uváděl, že v polovině prosince roku 2020 hovořil s žalobkyní a dohadovali se o ukončení nájemního poměru, neboť jí sdělil, že byt přestane úplně využívat a dá výpověď. Následně mu druhý žalovaný oznámil, že mu žalobkyně dala výpověď z bytu z důvodu nezaplaceného nájemného z jeho strany (žalovaného [číslo]). Právní zástupkyně setrvávala na tvrzení žalovaného [číslo] že nájem je z jeho strany zcela zaplacen, neboť ho žalovaný řádně platil na základě ústní dohody se žalobkyní platbami v hotovosti, žalobkyně však žalovanému o provedených platbách nevydávala žádná potvrzení. Skutečnost, že žalovaný [číslo] platil nájemné žalobkyni v hotovosti, navrhl prokázat účastnickými výpověďmi obou žalovaných, SMS zprávami a dále taktéž daňovým přiznáním žalobkyně za rok 2020. Uvedl, že dále nerozumí ani tomu, proč žalobkyně od dluhu neodečetla zaplacenou kauci ve výši 6 000 Kč. 4. Žalovaný se k jednání soudu nařízenému na den [datum], ač řádně předvolán, bez předchozí omluvy nedostavil. 5. Na základě shodných vyjádření účastníků tohoto řízení má soud za nespornou skutečnost, že nájemní poměr uzavřený mezi žalobkyní na straně pronajímatelky a žalovanými na straně nájemců, k bytu [číslo], ve třetím nadzemním podlaží domu na adrese [adresa], trval v období od [datum] do [datum], se sjednanou cenou nájmu 12 000 Kč měsíčně a 700 Kč měsíčně pro každého nájemce za plnění spojená s užíváním bytu. 6. Na základě shodných vyjádření účastníků tohoto řízení má soud za nespornou skutečnost, že po celé shora citované období nájemního poměru byly ze žalovaného [číslo] [celé jméno žalovaného] pravidelně realizovány platby ve výši 6 700 Kč měsíčně (toto bylo prokázáno i na základě výpisu z účtu s názvem [jméno] [celé jméno žalovaného]). 7. V řízení žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] prokázal své tvrzení o tom, že žalobkyně mu při ukončení nájemního poměru v rámci jejich společného jednání, na základě kterého řešili vzniklý dluh na nájmu a plnění spojených s užíváním bytu ze strany prvního žalovaného sdělila, že jeho nájem je plně uhrazen a žalobkyně po něm nebude již nic požadovat (žalobkyně při jednání vypověděla, že toto žalovanému [číslo] sdělila a označila uvedenou skutečnost jako nespornou). 8. Žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] v řízení uváděl, že on„ na něho přicházející část“ plateb za nájem platil žalobkyni vždy v hotovosti, týkalo se to jak první platby, tak i všech dalších plateb, když k prokázání tohoto tvrzení navrhoval účastnický výslech žalovaného [číslo] [celé jméno žalovaného], který měl být přítomen první platbě, když právě tento žalovaný ve své účastnické výpovědi vypověděl, že při podpisu nájemní smlouvy nebylo nikým v hotovosti placeno nic a jestli následně žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] žalobkyni něco v hotovosti platil a jestli byla mezi nimi uzavřena nějaká dohoda, o tom nic neví. 9. Účastníci v řízení označili za nespornou skutečnost dále i to, že žalobkyně vrátila žalovanému [číslo] [celé jméno žalovaného] zaplacenou kauci ve výši 6 000 Kč. 10. Skutkový stav věci: Na základě účastníky označených nesporných skutečností ve věci a soudem čtených listinných důkazů byl zjištěn takový skutkový stav věci, podle kterého v důsledku účastníky tohoto řízení uzavřeného nájemního poměru, mezi žalobkyní na straně pronajímatele a žalovanými jako nájemci, který trval v období od [datum] do [datum], vznikl dluh na nájemném a plnění spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] ve výši 40 200 Kč (z celkového závazku žalovaných za uvedené období ve výši 80 400 Kč). Celková výše nájemného a plnění spojených s užíváním bytu činila 12 000 Kč na nájemném a 700 Kč na plnění spojených s užíváním bytu pro každého nájemce. Celková výše sjednaného závazku tedy za období od [datum] do [datum] činila celkem 80 400 Kč (6 měsíců po 13 400 Kč). Podle dohody žalovaných, o které žalobkyně, jak vypověděla věděla, avšak v řízení nebylo prokázáno, že by se jednalo o dohodu mezi žalovanými a samotnou žalobkyní, měl každý z žalovaných žalobkyni platit jednu polovinu sjednaných plnění (nájemné + plnění spojená s užíváním bytu) – t. j. 6 700 Kč měsíčně. Žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] pak vůči žalobkyni skutečně za rozhodné období realizoval bezhotovostním převodem pravidelné platby ve výši 6 700 Kč a žalobkyni tak na nájmu a plnění zaplatil celkem 40 200 Kč. Žalobkyně v souvislosti s ukončením nájemního poměru na základě vědomí toho, že žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] realizoval na nájemní smlouvu 40 200 Kč tomuto žalovanému sdělila, že po něm j