19 C 238/2022-103 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal vyklizení v žalobě uvedených nemovitostí ze strany žalovaného a současně se domáhal uložení povinnosti žalovanému podat příslušné ohlašovně návrh na zrušení údaje o místu trvalého pobytu žalovaného na adrese [adresa žalovaného] ev. [anonymizováno], okr. [obec]. V žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [část obce], ev. [číslo]; pozemku [parcelní číslo] výměře [výměra], trvalý travní porost; pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], trvalý travní porost, to vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. S žalovaným v minulosti došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě mu byly předmětné nemovitosti poskytnuty k dočasnému užívání, a to za účelem zajištění bytových potřeb. Tato smlouva (dále také jako„ Nájemní smlouva“) byla uzavřena mezi žalovaným a panem [celé jméno žalobce], [rodné číslo], otcem žalobce. Ačkoli obsah Nájemní smlouvy by bylo zčásti možné interpretovat jako smlouvu o smlouvě budoucí, jejímž předmětem by byl převod vlastnického práva k Nemovitosti ve prospěch žalovaného, žádná navazující smlouva (či jiná ujednání) s žalovaným uzavřena nebyla, pročež je obsah samotné Nájemní smlouvy nutné vykládat pouze jako smluvní titul k dočasnému užívání Nemovitosti. Žádné právní jednání, které by mohlo být právním titulem převodu vlastnického práva k Nemovitosti ve prospěch žalovaného, nebylo s žalovaným ze strany dřívějších vlastníků Nemovitosti ani ze strany žalobce uzavřeno. Nadto pak Nájemní smlouva byla uzavírána pouze mezi žalovaným a otcem žalobce (bez ohledu na ve smlouvě vystupujícího dalšího nájemníka – [jméno] [příjmení]), přičemž Nemovitost již v době uzavření Nájemní smlouvy byla součástí SJM otce a matky žalobce. Převod vlastnického práva je přitom natolik významným právním jednáním, které vyžaduje společné právní jednání obou manželů (srov. § 714 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ Noz“). Matka žalobce, [jméno] [příjmení] [rodné číslo] však Nájemní smlouvu neuzavírala společně s otcem žalobce, což vyplývá již ze samotného jejího obsahu, když v ní matka žalobce není uvedena jako smluvní strana (resp. jako jeden ze subjektů smluvní strany – pronajímatele). Nájemní smlouva pak nebyla ze strany otce žalobce uzavírána se souhlasem matky žalobce, tedy k případnému převodu vlastnického práva k Nemovitosti ve prospěch žalovaného zde nejsou ani splněny zákonné podmínky. V tomto rozsahu je proto nutné Nájemní smlouvu hodnotit jako absolutně neplatnou. Je otázkou, zda ve zbytku Nájemní smlouva obstojí jako platná, a to s ohledem na její další formální i obsahové nedostatky, zejména zmatečnost vymezení smluvních stran, zcela nedostatečné vymezení předmětu nájmu, nedostatky v podpisové doložce a celkovou nesrozumitelnost jejího obsahu. Přes shora uvedené žalobce nepopírá, že žalovanému ve vztahu k Nemovitosti vznikl alespoň faktický nájemní vztah. V důsledku převodu vlastnického práva k Nemovitosti ve prospěch žalobce pak na něj přešla i práva a povinnosti s nájmem spojená podle ustanovení § [číslo] odst. 1 Noz. O změně vlastníka Nemovitosti žalovaný věděl, navíc byla změna vlastníka Nemovitosti zřejmá ze stavu zápisu v katastru nemovitostí. Základní povinností nájemce je řádně a včas hradit nájemné, a to i pro případ tzv. faktického nájmu, tedy bez příslušné smluvní dokumentace. Pro případ, že není nájemné ujednáno, platí se dle ust. § [číslo] odst. 1 Noz ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Měsíční nájemné bylo v rámci Nájemní smlouvy ujednáno ve výši 5 500 Kč. Pro případ, že by soudem byla Nájemní smlouva vyhodnocena jako neplatná v celém rozsahu, nájemné bylo hrazeno ve výši 3 000 Kč měsíčně, přičemž lze takovou částku považovat za konkludentně ujednanou mezi stranami nájmu. Žalovaný však již za dobu, kdy Nemovitost byla ve vlastnictví právního předchůdce žalobce, nájem nehradil řádně a včas, přičemž v době od září [rok], tedy od právních účinků převodu vlastnického práva k Nemovitosti ve prospěch žalobce, uhradil žalovaný nájemné dodnes toliko jednou. Žalobce pak od uvedené doby eviduje dluh žalovaného na nájemném za měsíce říjen [rok] až červen [rok] ve výši 27 000 Kč s příslušnými úroky z prodlení v zákonné výši (dále pak od měsíce červenec [rok] do vyklizení Nemovitosti vzniká žalobci nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení žalovaného ve výši 3 000 Kč měsíčně), tento však žalobce v současné době neuplatňuje. S ohledem na dlouhodobé neplacení nájemného ze strany žalovaného, čímž žalovaný hrubě porušil a porušuje své povinnosti z nájmu vyplývající, kdy však došlo i k porušení povinností z nájmu vyplývajících zvlášť závažným způsobem spočívajícím v nezaplacení nájemného za dobu alespoň 3 měsíců, když od měsíce října [rok] včetně neuhradil na nájemném ničeho, vypověděl žalobce nájem vlastnoručně podepsanou výpovědí doručenou žalovanému dne [datum]. Přestože byly dány důvody pro podání výpovědi bez výpovědní doby (srov. § [číslo] odst. 1 Noz), žalobce umožnil žalovanému zabezpečit si v dostatečně dlouhé výpovědní době náhradní bydlení, pročež výpověď uplatnil z důvodu toliko hrubého porušení povinností nájmu (srov. § [číslo] odst. 1 písm. a) Noz) a poskytl žalovanému zákonnou výpovědní dobu 3 měsíců. Žalobce přitom musel výpověď zasílat žalovanému na adresu jeho trvalého bydliště opakovaně, neboť žalovaný nejdříve neposkytl ani základní součinnost, když si i přes výzvu provozovatele poštovních služeb první dopis v úložní době nevyzvedl. Zákonná výpovědní doba uplynula dne [datum]. Do stejné doby bylo povinností žalovaného [příjmení] vyklidit a odevzdat ji žalobci ve stavu, v jakém jej převzal (srov. §§ [číslo] až [číslo] Noz). Přestože byl žalovaný vyrozuměn o skutečnosti, že žalobce na výpovědi nájmu trvá, když mu byla prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb zaslána výzva k dobrovolnému vyklizení a předání Nemovitosti, která, s ohledem na skutečnost, že se vrátila odesílateli jako nedoručená, byla žalovanému zaslána znovu prostřednictvím e-mailu, přičemž na dané žalovaný písemně reagoval a s výzvou se tak prokazatelně seznámil, Nemovitost v rámci výpovědní doby nevyklidil a žalobci ji nepředal. Na tomto základě pak byla žalovanému zaslána kvalifikovaná předžalobní výzva k vyklizení a předání Nemovitosti ve smyslu ust. § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to jak prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, na což byl žalovaný výslovně e-mailem upozorněn a byl vyzván k vyzvednutí dopisu, tak současně i prostřednictvím elektronické komunikace (e-mailu). Předžalobní výzvou byl žalovaný vyrozuměn o skutečnosti, že od [datum] obývá (užívá) Nemovitost neoprávněně, způsobuje žalobci škodu, sám sebe bezdůvodně obohacuje a pro případ, že Nemovitost bezodkladně (nejpozději do [datum]) nevyklidí a nepředá ji zpět žalobci, bude proti němu podána žaloba k věcně a místně příslušnému soudu. Žalovaný se s předžalobní výzvou navíc prokazatelně seznámil, když na její obsah reagoval s tím, že Nemovitost odmítá vyklidit, opustit a předat zpět žalobci. Žalobci tak nezbývá, než se se svým nárokem na vyklizení Nemovitosti žalovaným obrátit na nadepsaný soud. 2. Žalovaný má na adrese [adresa žalovaného], kdy však s ohledem na skončení nájemního vztahu, kdy tak již žalovaný nemá k Nemovitosti žádný užívací (ani jiný) právní titul a žalobce proto požaduje, aby žalovaný své trvalé bydliště z dané adresy odhlásil, resp. aby došlo ke zrušení údaje o místě trvalého pobytu žalovaného na adrese Nemovitosti v souladu s ust. § 12 odst. 2 zákona č. 33/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 3. Stanovisko žalovaného se soud nepodařilo získat. Vzhledem k neúčasti žalovaného na jednání soudu dne [datum] soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] má soud za prokázané, že k tomuto datu byly nemovitosti uvedené v žalobě, tj. pozemek p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba: [část obce], ev. [číslo] dále pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], součástí společného jmění manželů, a to [celé jméno žalobce], narozeného [datum] a [jméno] [příjmení], narozené [datum], kteří vlastnictví nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva k témuž datu (srov. výpis z katastru nemovitostí na č.l. 15). Z prohlášení žalobce ve spojení s obsahem konverzace žalobce s žalovaným, v níž se žalovaný o žalobci zmiňuje jako o„ mladším panu [anonymizováno]“ má soud za prokázané, že shora uve