13 C 48/2026-29 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky 30 294,53 Kč s příslušenstvím, představující dlužné nájemné a zákonný úrok z prodlení z nájemní smlouvy uzavřené dne 17. 6. 2024 mezi žalobcem a právním předchůdcem žalované, panem , jméno FO, , k bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, . Po smrti nájemce v březnu 2025 přešla práva a povinnosti z nájemní smlouvy na žalovanou podle § 2279 občanského zákoníku. Žalovaná od února 2025 neuhradila žádné nájemné, přičemž po provedení zápočtů složené jistoty a přeplatku na službách k datu skončení nájmu dne 1. 7. 2025 zůstala dlužna část nájemného za březen 2025 a celé nájemné za duben, květen a červen 2025.2. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila.3. Z předložené nájemní smlouvy ze dne 17. 6. 2024 soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel přenechal právnímu předchůdci žalované, panu , jméno FO, , do užívání byt č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, , o dispozici 2+1 a výměře 57,36 m², a to na dobu určitou jednoho roku od 1. 7. 2024. Smlouva obsahuje ujednání o povinnosti nájemce hradit měsíční nájemné a zálohy na služby v částkách uvedených v evidenčním listu tvořícím její přílohu, přičemž sjednané nájemné a zálohy jsou splatné vždy nejpozději do 15. dne příslušného měsíce. Ze smlouvy dále vyplývá, že nájemce složil při podpisu jistotu ve výši jednoho měsíčního nájemného, tj. 6 883 Kč, kterou je pronajímatel oprávněn použít k úhradě splatných pohledávek vzniklých z nájemního vztahu. Smlouva rovněž upravuje povinnost pronajímatele provést po skončení nájmu vyúčtování služeb a povinnost nájemce uhradit případné nedoplatky či naopak právo na vrácení přeplatku. Smlouva tak zachycuje dobu trvání nájmu, rozsah užívání bytu, výši a splatnost sjednaného nájemného i záloh na služby a rovněž existenci jistoty, jejichž obsah je rozhodný pro posouzení tvrzeného vzniku dluhu na nájemném za období únor až červen 2025 a tvrzených zápočtů pohledávek po skončení nájmu.4. Z předložené komunikace mezi paní , jméno FO, , zaměstnankyní odboru správy majetku města, a žalovanou paní , Jméno žalované, soud zjistil, že žalovaná dne 3. 7. v podvečerních hodinách sdělila, že nestihne úplně vyklidit byt k následujícímu dni z důvodu nemožnosti zajistit stěhovací vozidlo, a požádala o možnost dokončit vyklizení bytu o víkendu s tím, že v pondělí byt předá čistý. Z komunikace dále vyplývá dotaz paní , jméno FO, ze dne 9. 7. ohledně nábytku ponechaného v bytě, přičemž upozorňovala, že v případě nutnosti vystěhování nábytku pronajímatelem budou náklady připočteny k dlužné částce. Žalovaná následně sdělila, že vybavení není schopna v nejbližší době odvézt z důvodu nemožnosti zajistit vhodné auto, a uvedla, že by tak mohla učinit zhruba do dvou týdnů. Závěrem komunikace se paní , jméno FO, dotazuje, kdy žalovaná přijde podepsat splátkový kalendář.5. Z přepisu energií na žalovanou soud zjistil, že dne 11. 7. 2025 byla žalovaná emailem vyzvána pracovnicí odboru správy majetku města , adresa, k provedení odhlášení odběru elektřiny na odběrném místě , adresa, , byt č. , hodnota, , z důvodu úmrtí dosavadního odběratele, pana , jméno FO, . Součástí důkazu je rovněž vyúčtování společnosti , právnická osoba, ., vystavené na odběratele , jméno FO, , obsahující údaje o odběrném místě nacházejícím se v předmětném bytě, o zúčtovacím období od 7. 5. 2024 do 7. 5. 2025, o variabilním symbolu a o tom, že uživatelský účet vedený u dodavatele elektřiny byl přiřazen k emailové adrese žalované. Z vyúčtování dále vyplývá vypořádání záloh a plateb, výše spotřeby ve vysokém a nízkém tarifu, konečné vyčíslení přeplatku na elektřině a přehled dosavadních úhrad i pohledávek.6. Z předloženého evidenčního listu nájemného s datem platnosti od 1. 7. 2024 soud zjistil, že je v něm jako plátce uveden , jméno FO, a jako majitel bytu , adresa, . Evidenční list se vztahuje k bytu č. , hodnota, v domě č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , o celkové podlahové ploše 57,36 m², s typem bytu označeným jako byt se sjednaným nájemným. V části týkající se osob užívajících byt je uveden , jméno FO, s datem narození , datum, . Z evidenčního listu dále vyplývá rozpis jednotlivých místností bytu, jejich výměr a data, od kterých byly jednotlivé části započítávány. Součástí evidenčního listu jsou též údaje o vybavení bytu ve vlastnictví pronajímatele a příslušné měsíční sazby. Dále je uvedena výše záloh na služby, konkrétně záloha na vodné a stočné ve výši 1 690 Kč měsíčně. V části označené jako „Měsíční nájemné z bytu“ je pak uvedeno sjednané měsíční nájemné ve výši 6 893 Kč a celkové měsíční nájemné včetně záloh ve výši 8 583 Kč.7. Na základě zjištění učiněných z účastníky předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.Nájemní vztah k bytu č. , hodnota, v domě , adresa, v , Anonymizováno, trval od 1. 7. 2024 do 1. 7. 2025, přičemž sjednané měsíční nájemné a zálohy činily celkem 8 583 Kč se splatností vždy k 15. dni příslušného měsíce. Po smrti původního nájemce přešla práva a povinnosti z nájmu na žalovanou, která byt nadále užívala a jednala s pronajímatelem o vyklizení bytu i o řešení svých závazků. Z dokazování dále vyplynulo, že za období únor až červen 2025 nebyly uhrazeny žádné měsíční platby nájemného, a že po skončení nájmu byl zjištěn přeplatek na službách a současně existovala jistota složená při vzniku nájmu. Tyto částky byly započteny proti splatným dluhům, avšak po jejich započtení zůstala nezaplacená část nájemného za březen 2025 a celé nájemné za duben, květen a červen 2025, v celkové výši 30 294,53 Kč.8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.Nájemní vztah mezi žalobcem a právním předchůdcem žalované vznikl na základě nájemní smlouvy ve smyslu § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterých se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci byt k užívání a nájemce se zavazuje platit za to nájemné a plnit další povinnosti s užíváním bytu spojené. Podle § 2246 a násl. občanského zákoníku je nájemce povinen hradit sjednané nájemné ve výši a době stanovené smlouvou.Smrtí původního nájemce nájem bytu nezaniká, pokud s ním v bytě žila osoba splňující podmínky § 2279 odst. 1 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení vstupuje do nájmu bytu ze zákona osoba, která žila s nájemcem ve společné domácnosti a nemá vlastní byt. Tímto dnem na ni přecházejí i veškerá práva a povinnosti z nájemního vztahu.Nájemné je podle § 2254 odst. 1 občanského zákoníku peněžitým plněním nájemce, jehož řádné hrazení je možné zajistit složením jistoty. Pronajímatel je oprávněn tuto jistotu po skončení nájmu jednostranně započíst podle § 1982 občanského zákoníku proti splatným pohledávkám za nájemcem. Stejný právní režim se uplatní i na přeplatek z vyúčtování služeb, jdeli o peněžitou pohledávku nájemce vůči pronajímateli.Nájem na dobu určitou končí podle § 2292 občanského zákoníku uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Po skončení nájmu je nájemce povinen byt vyklidit a odevzdat pronajímateli. Podle § 2295 občanského zákoníku pak má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.9. Na základě provedených důkazů soud považuje za nesporné, že nájemní vztah k předmětnému bytu trval do 1. 7. 2025, a že po smrti nájemce , jméno FO, vstoupila do nájemního vztahu žalovaná podle § 2279 odst. 1 občanského zákoníku jako osoba, která s ním žila ve společné domácnosti. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaná byt nadále užívala, a tím převzala veškeré povinnosti vyplývající z nájemního vztahu, včetně povinnosti hradit sjednané nájemné a zálohy na služby ve výši 8 583 Kč měsíčně. Soud má za prokázané, že žalovaná nehradila nájemné od února 2025 až do skončení nájmu, a dostala se tak do prodlení se splněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. Žalobce oprávněně využil svého práva použít složenou jistotu podle § 2254 odst. 2 občanského zákoníku a následně i přeplatek z vyúčtování služeb k úhradě splatných pohledávek za nájemcem, a to způsobem předpokládaným zákonem o započtení (§ 1982 občanského zákoníku). Po provedení těchto zápočtů však zůstala neuhrazena část nájemného za březen 2025 a celé nájemné za duben, květen a červen 2025, tedy pohledávky, které vznikly řádně a jejichž výše odpovídá sjednanému měsíčnímu nájemnému. Soud neshledal žádnou okolnost, která by mohla mít za následek zánik nebo omezení těchto pohledávek. Žalobce unesl své důkazní břemeno ohledně vzniku, splatnosti i výše pohledávky. Soud proto dospěl k závěru, že nárok na zaplacení dlužného nájemného v celkové výši 30 294,53 Kč je po právu. Pokud jde o příslušenství, žalobci vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných plateb nájemného podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dostala do prodlení vždy po uplynutí dne splatnosti sjednaného ve smlouvě, tedy po 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Jelikož