Okresní soud v Děčíně 13 C 99/2026-73 – Lhůty

o 24 514,12 Kč s příslušenstvím

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 24 514,12 Kč s přísl. z titulu nároku na zaplacení dlužné částky, poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, .) žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 3. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši až 150 000 Kč, žalovaný úvěr čerpal ve výši 20 000 Kč. Žalovaný uhradil pouze 2 960 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Na termín nařízeného soudního jednání se žalobce nedostavil ani se neomluvil, soud postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Soud provedl dokazování listinnými důkazy.Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván dopisem ze dne 10. 10. 2025 k zaplacení dluhu vůči žalobkyni, když písemnost byla žalovanému zaslána dne 20. 10. 2025.Z přehledu čerpání finančních prostředků a jejich splácení soud zjistil, že žalovaný čerpal částku 20 000 Kč a zaplatil celkem na splátkách 2 960 Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi postupitelem , právnická osoba, . a postupníkem žalobkyní dne 28. 5. 2025, kdy byla postoupena též pohledávka za žalovaným.Dopisem ze dne 9. 4. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy od úvěru a vyzvala k okamžité úhradě dluhu, když dle poštovního podacího archu byla písemnost žalovanému zaslána 11. 4. 2024.Z oznámení o postoupení pohledávky bylo soudem zjištěno, že žalovanému toto bylo sděleno dopisem z 23. 6. 2025.Z upomínky ze den 23. 6. 2025 se podává, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni.Z výzvy soudu stran doložení jak a v jakém rozsahu byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru a jak konkrétně zjištěné informace byly právním předchůdcem žalobkyně ověřovány. Žalobkyně reagovala tak, že byla provedena interní analýza klientských dat a jejich ověření, když provedl vyhledávání v registru SOLUS, CRIF, dále získala informace od žalovaného, který sdělil, že jeho měsíční příjem činí 33 223 Kč, náklady na bydlení 0 Kč, dle výplatního lístku je jeho příjem 33 987 Kč a též byly prověřovány pohyby na účtu žalovaného.Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že příjmy žalovaného byly 33 223 Kč, výdaje na bydlení 0 Kč, splátky úvěrů 20 069 Kč.Dle průkazu totožnosti byla ztotožněna osoba žalovaného.Z výpisu z účtu žalovaného za leden 2023 soud zjistil, že se zde vyskytují inkasa ve prospěch , právnická osoba, . dále příchozí platby od , Anonymizováno, , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , právnická osoba, .Z výplatního lístku soud zjistil, příjem žalovaného 33 987 Kč.Ze smlouvy o úvěru č. smlouvy , Anonymizováno, vyplývá, že účastníci tedy právní předchůdce žalobkyně a žalovaný tuto uzavřeli dne 17. 3. 2023, kdy žalovanému byl poskytnul neúčelový revolvingový úvěr, kdy finanční prostředky mohl čerpat opakovaně a žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s úroky ve výši 29,90 % ročně, a to v měsíčních splátkách.Ze soudního systému , Anonymizováno, bylo soudem zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty následují úvěry.21. 4. 2023 , právnická osoba, 10 000 Kč,11. 7. 2022 , Anonymizováno, 65 000 Kč,13. 7. 2023 , Anonymizováno, , Anonymizováno, 30 000 Kč,19. 5. 2023 , Anonymizováno, , Anonymizováno, 25 000 Kč,22. 6. 2023 , Anonymizováno, , Anonymizováno, 47 280 Kč,16. 12. 2022 , Anonymizováno, , Anonymizováno, 10 000 Kč,16. 7. 2023 , Anonymizováno, , Anonymizováno, 12 000 Kč,25. 5. 2023 , právnická osoba, 20 000 Kč,20. 7. 2022 , Anonymizováno, , Anonymizováno, 70 000 Kč,25. 10. 2022 , Anonymizováno, 30 000 Kč,11. 12. 2020 , Anonymizováno, , Anonymizováno, 21 875 KčV průběhu řízení soud vyzval právní zástupkyni žalobkyně dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k tomu, zda má další tvrzení a důkazy stran prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, neboť toto nebylo dosud předloženými důkazy řádně prokázáno s poučením, že pokud takto nebude učiněno žalobkyní, může to mít pro ni nepříznivý vliv stran rozhodnutí věci.Právní zástupkyně uvedla, že nemá, co by k poučení doplnila.Provedeným dokazováním má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, kde žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec a žalovaný se je zavázal splácet měsíční splátkou. Žalovaný vyčerpal 20 000 Kč a na splátkách zaplatil 2 960 Kč. Na výzvy k zaplacení dluhu vůči žalobkyni nereagoval, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení soudně.Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala z výpisu z běžného účtu žalovaného, přičemž přezkumem soud shledal, že žalovaný zde má příjem i od jiných poskytovatelů úvěru tak jak je shora specifikováno. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.Po právní stránce soud posoudil právní vztahy vzniklé mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle § 2395 a násl. o. z., jako smlouvu o úvěru, přičemž zároveň se právní poměry mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „z. s. ú.“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú., jelikož právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 z. s. ú., tedy že by náležitě, dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel posouzení úvěruschopnosti činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalovaného v daném případě nedošlo. Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalovaného nevyžádala žádné listiny (např. pracovní smlouvu, nájemní smlouvu nebo výpis z katastru nemovitostí). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Žalobkyně tedy žádným způsobem neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Z předložených výpisů z účtu žalovaného je naopak patrné, že tento měl závazky i vůči jiným poskytovatelům úvěru. I přes výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení a stran těchto navržených důkazů pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně již žádné další tvrzení a důkazy soudu neposkytla.S ohledem na to, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, má žalobkyně, na níž byla pohledávka postoupena podle § 1879 o. z., právo pouze na zaplacení částky 17 040 Kč, představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle § 2991 o. z., přičemž se jedná o nezaplacenou jistinu úvěru, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (rozdíl mezi poskytnutou částkou ve výši 20 000 Kč a uhrazenou částkou 2 960 Kč). Žalovaný je tak podle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. povinný vrátit žalobkyni vzniklé bezdůvodné obohacení v této výši. Žalobkyni nenáleží ani úrok z prodlení, neboť žalovaný se dosud v prodlení neocitl. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti v době přiměřené možnostem spotřebitele, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Jelikož lhůta k plnění závazku z neplatného právního jednání je stanovena soudem a uplyne až po právní moci rozsudku, není tak žalovaný s plněním závazku dosud v prodlení a z tohoto důvodu tak dosud není povinný hradit úrok z prodlení.Ve zbytku byla pak žaloba jako bezdůvodná zamítnuta.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 565 Kč, přičemž tato částka představuje 39 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 904 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 514 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a odměny advokáta dle § 7 bod 5 za jeden úkon právní služby 2 100 Kč a jeden režijní paušál 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t. , cestovné osobním automobilem , adresa, a zpět 240 km sazby základní náhrady 5,90 Kč za km průměrné spotřeby 5, 3 litru na 100 km dle vyhláškové ceny 34,70 Kč, náhrady za ztrátu času 6 půlhodin po á 150 Kč dle § 14 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle §160 odst. 1 o. s. ř.