Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 29 962,11 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla dne 29. 1. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit včetně smluvních úroků a poplatků. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 27 862,11 Kč, poplatků ve výši 2 100 Kč, kapitalizovaný úrok z jistiny ve výši 2 969,30 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 682,64 Kč, smluvní úrok ve výši 14,75 % p.a. z jistiny od 21. 1. 2025 do zaplacení a zákonný úrok ve výši 12,75 % p.a. z jistiny a poplatků od 21. 1. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ze kterého se žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně omluvila. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud tak jednal a rozhodoval v jejich nepřítomnosti.3. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru a rovněž z transakčních pohybů na osobním účtu žalovaného s tím, že úvěr byl žalovanému poskytnut za účelem konsolidace v minulosti poskytnutých úvěrů, tj. úplné splacení předešlých úvěrů a jejich sloučení do jednoho nového úvěru. Žalobkyně v tomto směru porovnávala pravidelné měsíční příjmy žalovaného s jeho měsíčními náklady na živobytí a výši úvěrové splátky. Dále žalobkyně při schvalování úvěru v rámci interního systému žalobkyně zohlednila všechny interní i externí závazky žalovaného a prověřila veřejné registry a rejstříky, kdy byl prověřen insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, evidence dlužníků SOLUS, nebankovní registr klientských informací CBCB. Z žádného z těchto registrů nevyplývaly takové skutečnosti, které by odůvodňovaly to, aby žalobkyně žalovanému úvěr za účelem konsolidace neposkytla. Ze zjištěného žalobkyně dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit, a proto byla žádost žalovaného o poskytnutí úvěru schválena.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím bankomatu , právnická osoba, s připojením elektronického podpisu žalovaného a následným potvrzením uzavření zadáním PIN kódu platební karty smlouvu o účelovém, nezajištěném spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal dluh splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 281 Kč, vždy do 15. dne v měsíci. Ze smlouvy se dále podává, že si účastníci sjednali úrokovou sazbu ve výši 18,49 % ročně. Z potvrzení sjednání půjčky prostřednictvím bankomatu ze dne 29. 1. 2021, záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací, ceníku pro soukromou klientelu a všeobecných obchodních podmínek soud ověřil okolnosti uzavření smlouvy a obsah smluvního vztahu mezi účastníky.5. Z listiny označené jako Posouzení úvěruschopnosti klienta a z výpisů z účtu žalovaného za období od srpna 2020 do ledna 2021 soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným, informací o jeho příjmech a výdajích, údajů z jeho bankovního účtu a údajů z příslušných registrů. Žalobkyně vyhodnotila pravidelné příjmy žalovaného, jeho běžné výdaje i stávající závazky a prověřila jeho zadlužení prostřednictvím dostupných registrů. Na základě takto zjištěných skutečností dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen sjednávaný úvěr řádně splácet.6. Z výpisů z úvěrového účtu za období od 29. 1. 2021 do 31. 12. 2023 soud dále zjistil, že žalovaný po poskytnutí úvěru zahájil jeho splácení a po dlouhou dobu prováděl pravidelné úhrady sjednaných splátek. Z přehledu jednotlivých transakcí je zřejmé, že žalovaný úvěr průběžně splácel po dobu několika let a žalobkyni uhradil významnou část sjednaných splátek jistiny i úroků. Uvedené skutečnosti soud hodnotí jako významnou podpůrnou indicii svědčící o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy objektivně schopen dostát svým závazkům ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dlouhodobé plnění sjednaných splátek nasvědčuje tomu, že jeho ekonomická situace mu v době uzavření smlouvy umožňovala úvěr řádně splácet a že případné pozdější platební potíže byly důsledkem změny jeho poměrů až v průběhu trvání smluvního vztahu, nikoli důsledkem nedostatečného posouzení jeho úvěruschopnosti při sjednávání úvěru.7. Ve spojení s ostatními provedenými důkazy proto soud dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovala s odbornou péčí a její závěr o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr byl v době uzavření smlouvy důvodný. Soud má za to, že žalobkyně splnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 75 téhož zákona, když před poskytnutím úvěru náležitě posoudila schopnost žalovaného sjednaný spotřebitelský úvěr řádně splácet a zcela uhradit.8. Na základě zjištění učiněných při provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 29. 1. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, a to po předchozí žádosti žalovaného a žalobkyní provedeném posouzení schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 281 Kč. Úroková sazba činila 18,49 % ročně. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, když přestal řádně a včas hradit sjednané splátky, a na úvěru proto vznikl dluh uplatněný žalobou.10. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, když žalovanému poskytla sjednané finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky a dalšími sjednanými platbami, své povinnosti však nesplnil řádně a včas. Žalobkyně tak prokázala důvod i výši žalobou uplatněné pohledávky, a to co do jistiny, smluvních poplatků, smluvních úroků i zákonných úroků z prodlení. Vzhledem k prodlení žalovaného se splněním peněžitého dluhu vzniklo žalobkyni podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž právo na zákonný úrok z prodlení.11. Soud neshledal žádný důvod, pro který by žalobou uplatněný nárok neměl být žalobkyni přiznán. Žalobkyně svá tvrzení prokázala předloženými listinnými důkazy, zatímco žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nenavrhl žádné důkazy na svou obranu a tvrzení žalobkyně nijak nezpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 651 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 199 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 962,11 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokátky, která žalobkyni zastupovala.13. Lhůta k plnění je stanovena podle ustanovení § 160 o. s. ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.