Žalobkyně se žalobou domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši , částka, , splatný ve 48měsíčních splátkách po , částka, , při sjednané nominální úrokové sazbě 44,62 % ročně. Před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě jeho prohlášení, výpisů z bankovního účtu za období srpen , Anonymizováno, až listopad , Anonymizováno, , ověření pravidelných příjmů a výdajů, prověření registrů SOLUS a NRKI, interního scoringového modelu, kontroly identity žalovaného, jeho zaměstnavatele a insolvenčního rejstříku, přičemž dospěla k závěru, že žalovaný disponuje dostatečnými volnými finančními prostředky k řádnému splácení úvěru. Žalovaný však své smluvní povinnosti řádně neplnil a na splátkách úvěru uhradil celkem částku , částka, . Žalobkyně proto vedle nároku na zaplacení zesplatněné nové jistiny ve výši , částka, , sestávající ze zbývající nesplacené jistiny , částka, a kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , uplatňuje rovněž smluvní pokuty ve výši , částka, , náhradu nákladů spojených s prodlením ve výši , částka, , smluvní pokutu dle smlouvy vyčíslenou ke dni podání žaloby částkou , částka, a další smluvní a zákonné úroky.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci byl v průběhu celého soudního řízení nečinný.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, a ke kterému se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dostavila a navrhovala žalobě vyhovět v plném rozsahu, kdy odkazovala na soudu předložené listinné důkazy.4. Soud ve věci provedl dokazování čtením listin předložených žalobkyní, jež se vztahují k prokázání existence smluvního vztahu účastníků, k výši vzájemně poskytnutého plnění účastníků a ke splnění povinnosti žalobkyně ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně ve smluvním postavení úvěrující a žalovaný ve smluvním postavení úvěrovaného uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr, včetně sjednaného příslušenství, kdy celková výše úvěru včetně příslušenství byla při řádném splácení ujednána částkou , částka, , splácet formou 48měsíčních splátek po , částka, , splatných vždy k 17. dni v měsíci, při sjednané nominální úrokové sazbě 44,62 % p. a. a předpokládané RPSN 54,97 %. Ve smlouvě žalovaný potvrdil pravdivost poskytnutých údajů, prohlásil, že je schopen úvěr řádně splácet, a smluvní strany si sjednaly smluvní pokuty, náhradu nákladů při prodlení, automatické zesplatnění úvěru při prodlení delším než 65 dnů a vznik tzv. nové jistiny úvěru.6. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru a oznámila mu uzavření smlouvy dodáním oznámení do klientské zóny. Současně žalovanému sdělila základní parametry úvěru, a to poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši , částka, , celkovou částku k úhradě , částka, , dobu trvání úvěru 48 měsíců, parametry splácení úvěru formou 48měsíčních splátek ve výši , částka, splatných vždy k 17. dni v měsíci, nominální úrokovou sazbu 44,62 % p. a. a RPSN ve výši 54,97 %. Součástí oznámení byl rovněž splátkový kalendář s rozpisem jednotlivých splátek jistiny a úroku.7. Z předsmluvního formuláře vztahujícího se ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytla žalovanému standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ve formuláři byly uvedeny zejména údaje o poskytovateli úvěru, celkové výši úvěru , částka, , celkové částce k úhradě , částka, , době splácení 48 měsíců, splátkách ve výši , částka, , úrokové sazbě 44,62 % p. a. a předpokládané RPSN 54,97 %. Žalovaný byl zároveň informován o způsobu uzavření smlouvy na dálku, o podmínkách čerpání úvěru, o důsledcích prodlení, možnosti zesplatnění úvěru, smluvních pokutách, náhradě nákladů, právu na odstoupení od smlouvy a o databázích využívaných při posuzování jeho úvěruschopnosti, včetně registrů SOLUS a NRKI.8. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu – soud zjistil, že dne , datum, byla z účtu č. , RČ, vedeného v systému , Anonymizováno, odeslána na účet žalovaného č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, částka , částka, s identifikací transakce „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a variabilním symbolem odpovídajícím číslu úvěrové smlouvy , Anonymizováno, . Tím bylo doloženo faktické poskytnutí sjednaného úvěru žalovanému.9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky vzniklé ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, a oznámila mu, že v důsledku prodlení s úhradou splátky delšího než 65 dnů došlo dne , datum, k zesplatnění celého úvěru. Ve výzvě žalobkyně vyčíslila dlužnou novou jistinu částkou , částka, , smluvní pokuty částkou , částka, , náhradu nákladů spojených s prodlením částkou , částka, a další smluvní pokutu ve výši , částka, , přičemž žalovaného upozornila na možnost soudního vymáhání pohledávky, nebude-li dluh uhrazen.10. Z karty klienta (žalovaného) soud zjistil, že na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, byl žalovanému dne , datum, poskytnut úvěr ve výši , částka, se splatností v 48měsíčních splátkách. Z této karty soud dále zjistil, že ke dni jejího zpracování žalovaný ve vztahu k žalobkyni učinil 14 plateb po , částka, (celkem tak žalobkyni uhradil částku , částka, ), počínaje od 15. splátky již žádné platby nečinil.11. Z výzvy k zaplacení – upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila na prodlení s úhradou splátek č. , hodnota, a 16 splatných dne , datum, a , datum, a vyzvala ho k jejich úhradě. Současně ho informovala o vzniku nároku na náhradu nákladů ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, a upozornila ho, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky delšího než 65 dnů dojde k automatickému zesplatnění celého úvěru se všemi sjednanými důsledky včetně vzniku nové jistiny úvěru, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně a povinnosti hradit zákonné úroky z prodlení.12. Z výzvy k zaplacení – upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila na prodlení s úhradou splátek č. , hodnota, , 16 a 17, splatných dne , datum, , , datum, a , datum, a vyzvala ho k jejich úhradě. Současně ho informovala o vzniku nároku na náhradu nákladů ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, a upozornila ho, že v případě zesplatnění celého úvěru a nezaplacení nové jistiny úvěru bude z této požadována smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně.13. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s Vaším prodlením, tj. částky v celkové výši , částka, .14. Z výpisu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy prověřovala úvěrovou historii a zadluženost žalovaného. Z výpisu vyplývá identifikace žalovaného, provedení dotazu do registru dne , datum, a skutečnost, že v registru nebyl evidován žádný dluh po splatnosti, když položka „Dluh po splatnosti“ činila , částka, . Výpis současně obsahuje údaje využívané pro interní scoring žadatele a posouzení jeho úvěruschopnosti.15. Z výpisů z běžného účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . za období srpen , Anonymizováno, až listopad , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovanému přicházely platby od společnosti , právnická osoba, Na účet mu byla dne , datum, připsána částka ve výši , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, . Průměrný doložený měsíční příjem žalovaného tak činil přibližně , částka, . Současně soud zjistil, že žalovaný již před uzavřením smlouvy o úvěru využíval další úvěrové produkty. Na jeho účet byly opakovaně připisovány finanční prostředky od společností , právnická osoba, ., , právnická osoba, (, Anonymizováno, ), , právnická osoba, a , právnická osoba, . Mezi doloženými příjmy se nachází například částky , částka, , , částka, , , částka, a , částka, od společnosti , právnická osoba, ., částky , částka, a , částka, od společnosti , právnická osoba, , částka , částka, od společnosti , právnická osoba, a částka , částka, od společnosti , právnická osoba, . (částka , částka, byla žalovanému připsána na účet dne , datum, ). Z výpisů dále vyplynulo, že žalovaný měl v rozhodném období značné pravidelné závazky z dříve sjednaných úvěrů. Každý měsíc byly z jeho účtu inkasovány platby označené jako anuita ve výši , částka, , , částka, a , částka, , dále pojistné související s úvěry ve výši , částka, , , částka, a , částka, , jakož i další splátky úvěrů ve výši , částka, a , částka, . Jen z těchto pravidelných plateb plyne měsíční zatížení přesahující , částka, , a to bez započtení dalších splátek jednotlivých krátkodobých půjček. Výpisy současně dokládají pravidelné výdaje žalovaného na běžný chod domácnosti, zejména za potraviny, drogerii, pohonné hmoty, léky, domácí potřeby a další spotřební zboží, jakož i četné hotovostní výběry. Vedle toho byly z účtu hrazeny pravidelné trvalé příkazy a inkasa v řádech tisíců korun měsíčně. Soud dále zjistil, že žalovaný v relevantním období opakovaně využíval sázkové služby společnosti , právnická osoba, . Ve výpisu za říjen , Anonymizováno, jsou evidovány četné karetní transakce ve prospěch této společnosti, zpravidla v částkách od , částka, do , částka, , stejně jako příchozí platba ve výši , částka, . Obdobné četné transakce ve prospěch společnosti , právnická osoba, . se objevují rovněž ve výpisu za listopad , Anonymizováno, .16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odst. 1.19. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).21. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.22. Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Ve své argumentaci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu , právnická osoba, v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v. , jméno FO, a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání smluvního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.23. Výše citované závěry se plně uplatní na právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.24. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a navazujícího právního posouzení dospěl soud k takovému závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála své zákonné povinnosti uložené jí § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a ověřit jeho schopnost splácet požadovaný úvěr. Přestože žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla dotaz do Nebankovního registru klientských informací (NRKI), z něhož vyplynulo, že žalovaný neměl evidovány závazky po splatnosti, a využila údaje poskytnuté žalovaným v rámci interního hodnocení klienta, samotné ověření registru dlužníků nemohlo postačovat ke splnění zákonné povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti.25. Pokud se týká žalobkyní doloženého výpisu z běžného účtu žalovaného, vedeného u , právnická osoba, . za období měsíců srpen , Anonymizováno, až listopad , Anonymizováno, ve vztahu ke splnění její povinnosti k prověření příjmové stránky žalovaného soud uvádí, že z uvedeného výpisu z účtu bylo sice zjištěno, že žalovanému na něj byly v době před poskytnutím úvěru připisovány platby od společnosti , právnická osoba, v rozmezí od , částka, do , částka, , přičemž dle tvrzení žalobkyně by se mělo jednat o příjmy od zaměstnavatele žalovaného, soud však v tomto ohledu zcela postrádá ověření výhledu (pravděpodobnosti) takto dosahovaných příjmů pro dobu budoucí, tj. pro dobu, po kterou má být úvěr splácen, a to např. zcela jednoduchým dotazem na tuto společnost, zda má s žalovaným uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou, tj. s pravděpodobností dosahování těchto příjmů i pro dobu budoucí. Již z tohoto důvodu je nutno učinit takový závěr, že žalobkyně, pokud se týká zjištění příjmové stránky žalovaného, nepostupovala obezřetně, kdy při takovémto to úvěrovém zatížení žalovaného rezignovala na ověření pravděpodobnosti dostatečně dosahovaných příjmů pro dobu budoucí, umožňujících mu splácet úvěr ve sjednaných splátkách. Pokud se týká výpisu z účtu žalovaného, soud z něho dále učinil takový závěr, že žalovaný opakovaně využíval další úvěrové produkty a na jeho účet byly připisovány prostředky od společností , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, a , právnická osoba, ., včetně částky , částka, poskytnuté společností , právnická osoba, . dne , datum, . Z týchž bankovních výpisů soud dále zjistil, že žalovaný byl již před poskytnutím úvěru významně úvěrově zatížen. Z jeho účtu byly pravidelně odepisovány splátky dříve sjednaných úvěrů označené jako anuita ve výši , částka, , ve výši , částka, a ve výši , částka, , pojistné související s těmito úvěry ve výši , částka, , ve výši , částka, a ve výši , částka, a další pravidelné splátky úvěrů ve výši , částka, a ve výši , částka, . Jen tyto doložené závazky představovaly podstatné měsíční zatížení, a to bez zohlednění běžných nákladů domácnosti, výdajů na bydlení, stravu, dopravu a ostatní životní potřeby. Z týchž výpisů soud rovněž zjistil opakované transakce ve prospěch společnosti , právnická osoba, ., svědčící o využívání sázkových služeb žalovaným.26. Shora uvedené nedostatky pak nelze zhojit pouhým prověřením žalovaného v registrech SOLUS či NRKI, neboť samotná absence dluhů po splatnosti nevypovídá o skutečné schopnosti spotřebitele dlouhodobě splácet nový úvěrový závazek.27. Soud proto ze shora popsaných důvodů posoudil spotřebitelskou smlouvu, jež odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.).28. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného je v daném řízení dáno částkou , částka, , která představuje částku, kterou žalobkyně žalovanému poskytla a kterou žalovaný žalobkyni nevrátil (, částka, – , částka, = , částka, ). Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení , částka, .29. Jelikož se žalovaný dostal se splněním svého splatného závazku do prodlení, vzniklo žalobkyni podle ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku dále právo požadovat úrok z prodlení, ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.30. Úrok z prodlení soud přiznal z částky představující bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , kdy počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, do kterého měla být dle předžalobní výzvy uhrazen dluh, a kdy výši přiznaného úroku z prodlení přiznal ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.31. Co do zbytku požadovaného nároku bylo třeba žalobu zamítnout (výrok II. tohoto rozsudku).32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když ve věci úspěšnějšímu žalovanému, který by měl právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, žádné náklady nevznikly, proto rozhodl, jak ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno (pozn. soudu: do výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je třeba zahrnout současně tak úrok z prodlení, vyčíslený ke dni rozhodnutí soudu v dané věci).