10 C 275/2021-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 51 495 Kč spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 3 950,44 Kč, úroky ve výši 29 % ročně z částky 28 022,81 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 28 022,81 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, spolu s úroky z prodlení v kapitalizované výši 5 660,61 Kč, když tyto částky měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále i jen banka) dne 26. 6. 2018, dle které poskytla banka, po přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému zhodnocením informací získaných od žalovaného, zaznamenaných v zákaznické kartě, peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 58 994 Kč, z toho 30 000 Kč jako samotnou zápůjčku a 28 994 Kč jako souhrnný poplatek (jehož součásti byl i sjednaný úrok ve výši 29 % ročně), a to formou 24 měsíčních splátek po 2 459 Kč, se stanovenou poslední splátkou dne 26. 6. 2020. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, dosud neuhradil žalobkyni částku 28 022,81 Kč jako dlužnou jistinu a dále pak částku 23 472,19 Kč jako souhrnný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 5. 1. 2021 k převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usneseními ze dne 11. 8. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 30. 8. 2021, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 4. Listinou označenou jako Smlouva o zápůjčce [číslo] datovanou dnem 26. 6. 2018 včetně smluvních podmínek, má soud v řízení za prokázáno, že se v této písemně dohodli společnost [právnická osoba] se žalovaným na tom, že uvedená společnost poskytne žalovanému finanční prostředky – zápůjčku ve výši 30 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 28 994 Kč a žalovaný se naopak zavázal uvedené prostředky vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí v 24 měsíčních splátkách po 2 459 Kč (poslední splátka ve výši 2 437 Kč). Žalovaný pak písemně v rámci smlouvy prohlásil, že uvedené prostředky od společnosti [právnická osoba] převzal. V předmětné smlouvě je dále uvedeno, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka. Listinou označenou jako Zákaznická karta s datem 26. 6. 2018 a s podpisem žalovaného bylo dále zjištěno, že žalovaný ke svým příjmům uvedl svého zaměstnavatele s průběrným výdělkem 24 222 Kč a ostatní nespecifikované příjmy ve výši 7 000 Kč a k výdajům uvedl zápůjčky ve výši 5 000 Kč a odhadované výdaje 14 000 Kč, přičemž tyto příjmy a výdaje nebyly ověřovány, nebyl doložen žádný důkaz. Listinou označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek datovanou dnem 18. 12. 2020, seznamem postupovaných pohledávek a konečně oznámením o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 vzal soud za prokázané, že se společnost [právnická osoba] písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv o půjčkách za svými dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, a to za dohodnutou úplatu, ke dni jejího uhrazení, včetně pohledávky za žalovaným a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijala. Toto postoupení pohledávky bylo též žalovanému písemně oznámeno dopisem z 6. 1. 2021, podaným u pošty 25. 1. 2021 a s výzvou k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 28. 6. 2021 včetně podacího lístku, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného o úhradu dlužné částky s tím, že neučiní-li tak do 13. 7. 2021, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 26. 6. 2018, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti částku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 28 994 Kč, a to obojí v 24 měsíčních splátkách po 2 459 Kč (poslední splátka ve výši 2 437 Kč) s úrokovou sazbou 29 % ročně. Ve smlouvě je uvedeno ustanovení, dle kterého zákazník potvrzuje, že věřitel s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácení úvěru, a to na základě údajů uvedených zákazníkem v zákaznické kartě, které nebyly zcela specifikovány a doloženy, nebylo předloženo žádné potvrzení o pravdivosti uváděných údajů dlužníkem k jeho úvěruschopnosti. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, bance zaplatil částku 5 000 Kč. Předmětná pohledávka vůči žalovanému byla postoupena se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. 6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu. 10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jed