11 C 78/2021-31 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 37 500 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 20 000 Kč a poplatků ve výši 17 500 Kč) s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 8. 6. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku včetně sjednané úplaty, poplatku a úroku ve výši 20 % z jistiny úvěru, kdy celkové náklady spotřebitelského úvěru činily částku 17 200 Kč. Celkovou částku ve výši 37 200 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 600 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, uhradila toliko částku 11 200 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 21. 9. 2018, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo v důsledku prodlení žalované ke dni 8. 8. 2019 právo na úhradu celého dluhu, neboť ten byl ke dni 8. 8. 2019 zesplatněn. Úvěruschopnost žalované zkoumal právní předchůdce žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalované a zapsány do zákaznické karty žalované. Žalovaná uvedla, že je ve starobním důchodu s příjmem ve výši 8 394 Kč měsíčně a dále pobírá příspěvek na bydlení ve výši 2 873 Kč měsíčně, celkový příjem žalované činí 11 267 Kč měsíčně. Výdaje uvedené žalovanou činí částku 5 125 Kč. Z čestného prohlášení žadatele plyne, že údaje nezbytné pro posouzení schopnosti žalované půjčku splácet, které žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytla, jsou úplné, přesné a pravdivé. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdce splnil podmínky zákona pro posouzení úvěruschopnosti žalované, a tedy že právní předchůdce žalobkyně postupoval v dané věci s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobkyně (s účinnosti ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba]) postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2020 s účinností k 8. 7. 2020, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dlužnou částku neuhradila i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 26. 4. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 5. 5. 2021 do vlastních rukou, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Podáním doručeným soudu dne 1. 4. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 507,20 Kč. S ohledem na toto částečné zpětvzetí žaloby proto soud výrokem I. rozsudku řízení v části týkající se zaplacení částky 507,20 Kč zastavil v souladu s § 96 odst. 1, 3 o. s. ř., když souhlasu žalované s tímto částečným zpětvzetím nebylo zapotřebí, neboť k částečnému zpětvzetí došlo ještě dříve, než bylo zahájeno jednání ve věci. 5. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne 8. 6. 2018 vč. předpisu splátek, zákaznickou kartou žalované označenou jako žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 8. 6. 2018, poštovní poukázkou o vyplacení důchodu a příspěvku na bydlení za období [číslo], oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 23. 4. 2018, oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení o dávkách důchodového pojištění ze dne 19. 12. 2017, dodatku [číslo] o prodloužení nájmu ze dne 11. 3. 2018, transakční historií, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 vč. dodatku [číslo] ze dne 13. 7. 2020 a seznamu pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě ze dne 24. 7. 2020, předžalobní upomínkou ze dne 17. 12. 2020 vč. podacího lístku ze dne 18. 12. 2020. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 8. 6. 2018 smlouvu nazvanou jako smlouva o úvěru, podle které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o náklady spotřebitelského úvěru ve výši 17 200 Kč, které se skládají z úplaty za poskytnutí úvěru, poplatku a úroku, v 14 měsíčních splátkách po 2 600 Kč, počínaje osmým kalendářním dnem v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. V rámci smlouvy si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje. Z prohlášení žalované bylo zjištěno, že žalovaná pobírá starobní důchod ve výši 8 394 Kč měsíčně a dále příspěvek na bydlení ve výši 2 873 Kč, celkové příjmy žalované činí 11 267 Kč. Celkové výdaje žalované měly činit v době uzavření smlouvy částku 5 125 Kč, kdy celkové výdaje domácnosti představovaly částku 20 500 Kč skládající se z částky 11 500 Kč za bydlení, z částky 8 000 Kč za stravu a z částky 1 000 Kč jako ostatní výdaje. Dále žalovaná uvedla, že je vdaná, bydlí v nájmu a celkový počet výdělečně činných osob v domácnosti označila [číslo]. Obchodní zástupce oprávněný jednat za právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy v zákaznické kartě prohlásil, že ověřil rozhodnutí o přiznání důchodu, rozhodnutí o přiznání dávky – příspěvku na bydlení, poštovní poukázky 6 ks a dodatek nájemní smlouvy. Z poštovních poukázek soud zjistil, že je žalované vyplácena částka v rozmezí 8 341 Kč až 8 501 Kč jako starobní důchod a dále částka v rozmezích 2 638 Kč až 2 873 Kč jako příspěvek na bydlení, což vyplývá i z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory, tak i z oznámení o dávkách důchodového pojištění. Z dodatku [číslo] o prodloužení nájmu soud zjistil, že žalovaná platí nájem včetně záloh ve výši 11 500 Kč měsíčně. Dopisem ze dne 24. 7. 2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně. Předžalobní upomínkou ze dne 17. 12. 2021, odeslanou dne 18. 12. 2020, byla žalobkyně vyzvána k uhrazení dlužné částky nejpozději do 1. 1. 2021. 6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za