11 C 156/2022-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 17 844 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak toto bylo specifikováno v žalobě, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o úvěru, uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne 28. 8. 2020. K uzavření smlouvy přitom došlo prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla. Žalovaný jako zájemce o uzavření smlouvy vyplnil požadované údaje, po jejich vyplnění proběhl automatizovaný schvalovací proces, kdy na telefonní číslo žalovaného byl zaslán podpisový SMS kód. V okamžiku, kdy žalovaný zadal tento kód na webové stránce [webová adresa], byla uzavřena smlouva a následně byla odeslána na e-mailovou adresu žalovaného, která byla uvedena v žádosti a je zároveň součástí smlouvy, a to [email]. Následně pro ověření identity žalovaného by tento musel zaplatit částku 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. V tomto případě žalovaný zaslal kopii výpisu z účtu. Pokud je bankovní účet veden na jméno, které se shoduje se jménem žadatele o úvěr, je následně na daný účet schválená výše úvěru převedena. Na základě této smlouvy tak byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. V daném konkrétním případě tak byla částka 15 000 Kč zaslána žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] dne 28. 8. 2020. Strany si dále sjednaly poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, kdy bylo urychleno poskytnutí úvěru na účet klienta a žalovaný v tomto případě obdržel schválenou výši úvěru do 60 minut od ověření jeho identity. Jednotlivé splátky byly splatné tak, jak byly uvedeny ve splátkovém kalendáři. Žalovaný uhradil dne 21. 1. 2021částku 7 923 Kč, poté se dostal do prodlení s úhradou služné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzván prostřednictvím SMS a emailu k jeho úhradě. V souladu se smlouvou byla žalovanému účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč dne 3. 11. 2020 a 500 Kč dne 20. 8. 2021. Smluvní pokutu žalobkyně účtuje v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou splatné splátky. Výše pokuty je stanovena pevnou částkou 500 Kč. Dále byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 690 Kč. Dne 7. 7. 2021 byla žalovanému zaslána výzva před zesplatnění celého úvěru, ve které byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Dne 24. 8. 2021 došlo k zesplatnění úvěru a žalobkyně tak eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 17 844 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 12 500 Kč, úroků 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 360 Kč a smluvních pokut ve výši 2 044 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že při uzavírání smlouvy o úvěru hodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet, když zkoumala, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žalobkyně taktéž podrobila žalovaného důslednému kreditnímu skóre, posoudila jeho příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumala několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Žalobkyně zjistila, že žalovaný má měsíční čistý příjem ve výši 19 500 Kč a souhrnné výdaje žalovaného (výdaje na bydlení, životní minimum a měsíční splátky jiných úvěrových závazků) činí 17 582 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 20. 7. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 29. 7. 2022 do vlastních rukou, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 8. 2020 (jehož součástí je úvěrová smlouva a splátkový kalendář), sazebníkem žalobkyně platným od 4. 1. 2019, inkasní bilancí žalobkyně, opisem výpisu proplacení smlouvy ze dne 28. 8. 2020, občanským průkazem žalovaného, výpisem z účtu žalovaného za období od 27. 6. 2020 do 25. 7. 2020, údaji poskytnutými žalovaným (printscreen ze systému žalobkyně), úvěrovou zprávou, kontrolou systému SOLUS, poslední výzvou před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 7. 7. 2021 vč. doručenky, výzvy ke splacení celé půjčky ze dne 24. 8. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 28. 1. 2022 včetně poštovního podacího archu. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že v rámci dohody uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku mezi žalobkyní a žalovaným datované dnem 28. 8. 2020, se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a následně také na podkladě této dohody skutečně tyto finanční prostředky poskytla převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se naopak zavázal takto poskytnutou částku žalobkyni vrátit a zaplatit jí vedle poskytnutých prostředků také poplatek za expresní výplatu ve výši 199 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách splatných vždy k 28. dni v kalendářním měsíci počínaje dnem 28. 9. 2020. Při sjednávání úvěrové smlouvy přitom žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prostřednictvím registrů SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, dále jej podrobila důslednému kreditnímu skóre, kdy posoudila jeho příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumala několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Žalobkyně uvedla u příjmů žalovaného částku 19 500 Kč měsíčně a u výdajů uvedla celkem částku 17 582 Kč sestávající z výdajů na domácnost ve výši 8 500 Kč, životního minima v e výši 3 410 Kč a měsíčních splátek jiných úvěrových závazků ve výši 5 672 Kč, ostatní výdaje nezkoumala. Z výpisu běžného účtu žalovaného za měsíc 7/2020 soud zjistil, že žalovaný má mzdu ve výši 20 696 Kč a další příjmy byly ze sázek a her (Tipsport). Žalovaný žalobkyni uhradil toliko částku 7 932 Kč. V souvislosti s upomínáním si žalobkyně naúčtovala účelně vynaložené náklady ve výši 360 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 044 Kč. Dopisem ze dne 7. 7. 2021 byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě částky ve výši 8 514 Kč a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne 24. 8. 2021 byl žalovaný vyzván ke splacení celého úvěru ve výši 16 170 Kč. Žalobkyně dopisem ze dne 28. 1. 2022, odeslaným dne 31. 1. 2022, vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky do 30 dnů ode dne sepsání výzvy. 5. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušu