41 C 67/2021-114 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 4.800 EUR. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce jakožto kupující v pozici spotřebitele dne 17. 3. 2019 uzavřel s žalovaným, jakožto prodávajícím v pozici podnikatele kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod koně (hřebce) jménem [název] [anonymizováno], nar. 8. 4. 2017, reg. [číslo] [anonymizována dvě slova], a to za [anonymizováno] cenu [anonymizováno] výši [částka]. [role v řízení] uhradil [anonymizována dvě slova] v plné výši a dne 1. 5. 2019 převzal předmět koupě. Dne 11. 5. 2019 se však ukázalo, že kůň trpí zdravotní poruchou. Přivolaný zvěrolékař po provedení několika vyšetření konstatoval, že s největší pravděpodobností se jedná o tzv. Wobblerův syndrom, tj. o vrozenou genetickou vadu. Po následném zhoršení zdravotního stavu koně zvěrolékař byl nucen rozhodnout o uspání koně, což také dne 6. 6. 2019 učinil. Předmět koupě tedy vykazoval vady již při převzetí, byť se vada projevila až po deseti dnech. Žalobce zde požívá právní ochrany formulované v § 2161 odst. 2 občanského zákoníku, dle které se má zato, že věc nebyla vadná již při převzetí, projeví-li se vada v průběhu 6 měsíců od převzetí. Smlouva byla ze strany žalovaného plněna vadně a toto vadné plnění zakládalo podstatné porušení smlouvy. Za této situace byl žalobce oprávněn od smlouvy odstoupit, což také učinil. Dne 12. 5. 2019, tj. bez zbytečného odkladu po zjištění zdravotní poruchy koně, žalobce osobně tuto skutečnost oznámil žalovanému a mimo jiné přehrál žalovanému videonahrávky koně prokazující příslušnou zdravotní poruchu. Společně s odstoupením od smlouvy žalobce žalovaného vyzval k vrácení kupní ceny. Žalobce pro úplnost uvádí, že svoje rozhodnutí o odstoupení od smlouvy následně potvrdil i opakovaně písemně (například dne 19. 5. 2019 prostřednictvím zprávy na sociální síti Facebook, svým přípisem datovaným 26. 8. 2020 a naposledy přípisem předchozí právní zástupkyně žalobce datovaným 19. 9. 2019). Jak již bylo uvedeno, žalobce spolu s odstoupením požadoval po žalovaném vrácení kupní ceny ve výši 4 800 EUR. Žalobce v důsledku nesouhlasu žalovaného s odstoupením, požadoval z opatrnosti (aniž by tím jakkoliv bral své učiněné odstoupení zpět) po žalovaném slevu z kupní ceny ve výši celé kupní ceny tedy 4 800 EUR. Žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho. Pokud jde o splatnost vrácení kupní ceny, je žalobce přesvědčen, že lze vycházet analogicky z ustanovení § 1832 odst. 1 občanského zákoníku a kupní cena měla být vrácena nejpozději do 14 dnů od odstoupení. Při odstoupení učiněném dne 12. 5. 2019 tedy měla být celá částka vrácena nejpozději 26. 5. 2019. Ode dne následujícího byl žalovaný v prodlení a žalobce je oprávněn od něj požadovat zákonný úrok z prodlení. Žalobce žalovaného opakovaně vyzýval k úhradě dlužné částky. Naposledy tak ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. učinil výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 26. 2. 2020 a 4. 11. 2020. K úhradě dluhu přesto nedošlo. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. K podané žalobě se vyjádřil tak, že mezi stranami je nesporné, že účastníci spolu uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl kůň jménem [název] [anonymizováno], nar. 2017, specifikovaný ve smlouvě, a to za kupní cenu 4.800 EUR, která byla rovněž vyplacena. K převzetí došlo dne 1. 5. 2019. Co se týče právního hodnocení postavení stran, se žalovaný neztotožňuje s názorem žalobce, tedy podřazením věci dle zákona č. 8912012 Sb., Hlava II - Závazky z právních jednání, oddíl 2 - [obec], k pododdílu 5 - Zvláštní ustanovení o prodeji v obchodě a aplikaci § 216I citovaného zákona. Mezi účastníky se nejedná o prodej v obchodě, a tudíž nejde o vztah podnikatele a spotřebitele, jakožto silnější a slabší strany. V dané věci nutno aplikovat ustanovení pododdílu 2 - [obec] movité věci, tedy § 2085 OZ a násl. Z kupní smlouvy, jejíž písemnou formu mají strany k dispozici, plyne, že prodávající [celé jméno žalovaného], bytem [obec a číslo], nevystupuje v roli podnikatele, není označen IČ, ale zejména, a to je podstatné, prodal svého koně, který je v jeho osobním majetku a nikoli v podnikání. Tato skutečnost je doložitelná výpisem inventárního Seznamu podnikatelského majetku, svědeckou výpovědí účetní firmy a případně dalšími důkazy. Rovněž tak příjem z prodeje koně nebyl zahrnut do příjmu firmy a je příjmem osoby prodávajícího, občana. Označení IČ se u prodávajícího objevuje poprvé až v dopise žalobce ze dne 24. 2. 2020 a následně v žalobě. Předmětného koně získal do svého výlučného vlastnictví žalovaný darem ve věku hříběte od svého otce a nikdy nepatřil do majetku užívaného v podnikání. V návaznosti na výše uvedené považuje žalovaný odstoupení od kupní smlouvy za právně neplatné, neboť bylo učiněno bezdůvodně, a to jak bez věcného důvodu, tak bez splnění právních podmínek stanovených pro platné odstoupení. Důkazní břemeno existence vady v daném případě nese kupující, jehož povinností je prokázat, že předmět koupě měl vady (skryté vady) již v době prodeje. Předmětný kůň však byl v době prodeje zcela zdráv. Popisované zdravotní problémy, údajný Wobblerův syndrom, kůň nemohl mít v žádném případě, neboť by se muselo jednat o vrozené genetické onemocnění a toto se projevuje zcela jinak, než popisuje kupující a zejména je zjistitelné toliko specifickou vyšetřovací metodou. Oba rodiče jsou plně zdrávi a všichni sourozenci také. Předmětný kůň byl v péči veterinárního lékaře, který u něj neshledal po celou dobu jeho života žádných zdravotních problémů. Ke zdravotnímu stavu koně má žalovaný k dispozici písemné vyjádření ošetřujícího veterinárního lékaře MVDr. [příjmení], které jednoznačně potvrzuje jeho stanovisko. Popisované zdravotní problémy koně naopak nasvědčují tomu, že došlo k fyzickému zranění koně po jeho převzetí kupujícím. V návaznosti na výše uvedené považuje žalovaný odstoupení od kupní smlouvy za bezdůvodné a neplatné, a tudíž uplatněné nároky neuznává. 3. Jelikož žalobce je občanem [stát] republiky, hodnotil soud nejprve otázku mezinárodní příslušnosti soudů České republiky k zahájení řízení ve smyslu Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále jen„ nařízení“). Podle čl. 4 odst. 1 nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Jelikož žalovaný má bydliště na adrese [obec a číslo], je tak v souladu s nařízením dána příslušnost, respektive pravomoc soudů České republiky, kdy věcně a místně příslušným je Okresní soud ve Frýdku-Místku dle § 84 občanského soudního řádu, aniž bylo jakkoli rozhodující, že žalobce není českým státním občanem. Dle § 20 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém aplikoval soud české právo, když kupní smlouva byla uzavřena na území české republiky (lex fori). 4. K projednání věci soud nařídil ústní jednání, při němž žalobce poučil, že nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní a je tak na žalobci, aby prokázal, že zde existoval důvod pro odstoupení od kupní smlouvy, tedy že kůň trpěl nějakou vadou. Byl též poučen, že neprokáže-li tuto skutečnost, nemůže být ve sporu úspěšný. 5. Mezi stranami bylo učiněno nesporným, že dne [datum] byla uzavřena písemná kupní smlouva, jejímž předmětem byl kůň [název] [anonymizováno] za kupní cenu 4.800 EUR, kupní cena byla uhrazena, kůň byl předán a žalovaný byl následně vyzván k vrácení kupní ceny. Předmětem dokazování se tak stalo, zda bylo platně odstoupeno od kupní smlouvy, zda kůň trpěl skrytou vadou a zda žalovaný vystupoval při prodeji jako podnikatel při výkonu své podnikatelské činnosti. 6. Soud provedl důkazy navržené mu stranami sporu. Žalobce [celé jméno žalobce] byl vyslechnut jako účastník řízení zejména k okolnostem uzavření kupní smlouvy, zda žalovaný vystupoval jako podnikatel či nikoliv. Žalobce vypověděl, že se s žalovaným seznámil přes internet, kde žalovaný nabízel předmětného koně na prodej, o jaké webové stránky se jednalo, si již nevzpomněl. Na koně se přijel podívat někam k [obec], jednalo se o velkou stáj, kde bylo několik desítek koní. Kůň nevykazoval žádné vady, provedli ho před ním. Smlouva byla sepsána ručně, možná ji sepisoval žalovaný, ale není si jistý. Mohla ji sepsat podle diktátu i jeho přítelkyně. Koně si odvezl v květnu, ustájil ho, krmil ho pouze senem. Ze stáje ho nevodil, aby si zvyknul. Po deseti dnech zjistil, že kůň nedrží rovnováhu na zadních nohou. Veterinář jej vyšetřil, výsledky vyšetření pak byly zaslány žalovanému. Ten doporučil, ať jej krmí pouze senem a vynechá vysoce energetické žrádlo, které mu podával on. Žalovaný se domnívá, že právě to bylo příčinou jeho rychlého růstu a vzniku Wobblerova syndromu, který vedl k utracení koně. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro žalovaného zpracovává účetnictví, ten podniká v oboru ustájení a výcviku koní. Podle ní kon