10 C 126/2023-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 12 501,31 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II., tohoto rozsudku s odůvodněním, že dne 10. 9. 2021 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] s.r.o. se žalovanou smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované téhož dne finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku včetně úroků a poplatků vrátit v 16. splátkách po 2 280 Kč. Právní předchůdkyně přitom provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta na základě informací, které jí žalovaná sama poskytla v žádosti o úvěr, kde žalovaná deklarovala výši čistého měsíčního příjmu, pravidelných výdajů, způsob bydlení, rodinný stav a počet vyživovacích povinností a tyto údaje žalobkyně ověřovala výpisy z bankovního účtu žalované, potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu, nahlížením do bankovního a nebankovního registru, insolvenčního rejstříku, registru [příjmení] a výdaje porovnala s normativními náklady na bydlení v daném místě a předpisy životního minima. Žalovaná porušila smluvní povinnosti tím, že přestala splácet měsíční splátky, proto žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a dne 7. 12. 2022 vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši 12 501,31 Kč, sestávající z jistiny ve výši 10 117,44 Kč, smluvního úroku ve výši 325,87 Kč, pojistného ve výši 558 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Žalovaná nic dalšího nezaplatila, proto žalobkyně požadovala také smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 13,49 % ročně od 7. 12. 2022 (zesplatnění) a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z celé žalované částky od 8. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usneseními ze dne 9. 5. 2023 a 13. 7. 2023 vyzval žalovanou a žalobkyni, aby se vyjádřily, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 29. 5. 2023 a žalobkyni dne 17. 7. 2023, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas dne již 17. 7. 2023. 4. Listinou označenou jako Smlouva o úvěru [číslo] s datem 10. 9. 2021, včetně Úvěrových podmínek a splátkového kalendáře, úvěrovou zprávou, elektronickým prohlášením o příjmech a výdajích, má soud v řízení za prokázáno, že se v této písemně dohodly právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná na tom, že uvedená společnost poskytne žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, a žalovaná se naopak zavázala uvedené prostředky vrátit, včetně smluvního úroku ve výši 13,49% ročně a poplatků, celkem částku 33 497,14 Kč do 2.1.2023 v 16 měsíčních splátkách po 2 280 Kč. Žalovaná prohlásila, že má středoškolské vzdělání, je bez vyž. povinností, bydlí v nájmu a pracuje u [název] [anonymizováno] s měsíčním příjmem 32 000 Kč, přičemž výše příjmu byla ověřována z výpisu z účtu žalované za období [číslo]. Z výpisu z účtu žalované u [právnická osoba] [bankovní účet] bylo dále zjištěno, že úvěrové prostředky ve výši 30 000 Kč na účet žalované došly dne 10.9.2021. Dopisem z 7.12.2022 včetně podacího archu pošty z 8.12.2022 bylo dále v řízení prokázáno, že žalovaná byla informovaná o zesplatnění předmětného úvěru pro dlužné splátky s tím, že má dluh uhradit do 10 dnů a poté byla opětovně prostřednictvím předžalobní upomínky z 17.1.2023 vyzvána k úhradě zůstatku úvěru s tím, že jinak bude dluh vymáhán soudní cestou. Výpisem z obchodního rejstříků žalobkyně bylo dále prokázáno, že žalobkyně je právní nástupkyní původní věřitelky [právnická osoba] 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 10.9.2021, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované téhož dne na její bankovní účet částku ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit včetně úroků a poplatků, přičemž při zkoumání úvěryschopnosti vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z údajů, sdělených žalovanou, které si ověřovala výpisem z jejího účtu za období 3 měsíců před uzavřením smlouvy, z něhož byl zjištěn průměrný měsíční příjem 31 332 Kč. Žalovaná svůj dluh řádně nehradila, bance zaplatila celkem částku 25 580 Kč. Předmětná pohledávka vůči žalované přešla na žalobkyni na základě fúze se žalobkyní. 6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy dostatečně nezabývala. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje, přičemž takto byly ověřeny pouze příjmy žalované za 3 předcházející měsíce, bez zjišťování a ověřování výdajů. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu. 10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované částku 30 000 Kč, přitom žalovaná žalobkyni zaplatila částku 25 580 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila o částku rozdílu ve výši 4 420 Kč, proto žalovaná musí žalobkyni zaplatit právě tuto částku. Současně soud dospěl k závěru o zesplatnění částky bezdůvodného obohacení uplynutím