11 C 315/2022-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 67 682,84 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak toto bylo specifikováno v žalobě, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 29. 4. 2019. Nedílnou součástí smlouvy pak byly úvěrové podmínky žalobkyně. Na základě takto uzavřené smlouvy o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového rámce 80 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené úvěrovou smlouvou tak, že výše měsíční splátky byla stanovena na 2,38 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Splátky byly splatné vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Žalovaný takto vyčerpal celkem částku ve výši 84 399,02 Kč a celkem uhradil částku 63 928 Kč. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty příslušná část úvěru (jistina), sjednané úroky a poplatky. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a zesplatnila celý úvěr ke dni 17. 3. 2022. Dopisem z téhož dne vyzvala žalovaného výzvou ke splacení celého úvěru. Ke dni podání žaloby tak žalovaný žalobkyni dluží částku 67 682,84 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 66 452,84 Kč, z nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a ze smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Příslušenství pak představují kapitalizované úroky ve výši 10 323,39 Kč, úroky ve výši 23,88 % ročně z částky 66 452,84 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 083,42 Kč za dobu od 15. dne po zesplatnění úvěru, tj. 1. 4. 2022 do 21. 6. 2022 (sepsání žaloby) a úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 67 682,84 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení. Žalobkyně přímo v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy důsledně zjišťovala posouzením kreditního skóre žadatele o úvěr, tedy posuzovala spotřebitelovu příjmovou a výdajovou stránku a dále přezkoumávala klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Následně v podání ze dne 20. 12. 2022 doplnila, že úvěruschopnost každého klienta posuzuje důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Nastíněný postup a jeho nutnost se ve své podstatě ničím neliší např. od situace v pojišťovnictví, kdy pojišťovny obdobným způsobem při kontraktaci vyhodnocují pomocí podobných matematických (statistických) operací pojistná rizika svých pojištěnců a jejich finanční krytí. Vyvstává-li navzdory takto podrobnému přezkumu pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje úvěrující subjekt k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobkyně kontrolou klienta v externích registrech (SOLUS a NRKI). Z jejich pomocí jsou shromažďovány klientské informace a na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výší měsíční splátky žalobkyně shledala žalovaného schopným splácet předmětný úvěr. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 6. 1. 2023 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 11. 1. 2023 do vlastních, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr ze dne 29. 4. 2019, úvěrovou kartou žalovaného, úvěrovou zprávou z nebankovních registrů klientských informací, úvěrovými podmínkami, výpisem čerpání, splátek a úhrad, výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 17. 3. 2022 včetně podacího archu a předžalobní upomínkou ze dne 12. 4. 2022 včetně podacího archu. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně a žalovaný se dne 29. 4. 2019 dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem až do výše 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené úvěrovou smlouvou tak, že výše měsíční splátky byla stanovena na 2,38 % z úvěrového rámce, tj. 1 428 Kč. Splátky byly splatné vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že v jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky, příslušná část jistiny a poplatky, sjednané smlouvou, součástí smlouvy byla i dohoda o pojištění úvěru. Roční úroková sazba byla sjednána na 23,88 %, RPSN na 26,68 % a celková částka splatná žalovaným ke dni uzavření smlouvy byla vyčíslena na částku 67 761 Kč. Žalovaný čerpal celkem na jistině částku 84 399 Kč a žalobkyni přitom uhradil celkem 63 928 Kč, kterou žalobkyně rozpočetla na jistinu, na náklady na vymáhání, na smluvní pokutu, na úroky a na pojištění. Žalovaný se dostal do prodlení s placením alespoň dvou splátek, proto jej vyzvala žalobkyně dne 17. 3. 2022 k tomu, aby splatil celý úvěr ve výši 74 010,78 Kč, a to do 14 dnů ode dne sepsání této listiny. Tuto výzvu odeslala žalobkyně dne 17. 3. 2022. Při uzavírání úvěrové smlouvy posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného z údajů, které tento uvedl v úvěrové smlouvě a dále v registrech o dřívějších kontraktech žalovaného, ze kterých žalobkyně zjistila, že žalovaný má čistý měsíční příjem 20 300 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti 20 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti ve výši 25 800 Kč, dále bylo zjištěno, že žalovaný je ženatý, má jednu vyživovací povinnost a bydlí ve vlastním domě/bytě. 5. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle § 1970 o.