41 C 271/2023-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobce vůči žalované domáhal zaplacení částky 10.000 Kč. Tento návrh odůvodnil tím, že žalovaná dne 8. 10. 2008 uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ Původní věřitel"), Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které žalované převzala hotově v den uzavření smlouvy. Převzetí finančních prostředků žalovaná potvrdila svým vlastnoručním podpisem na Smlouvě. Spolu s jistinou půjčky se žalovaná zavázala původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 6.400 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaná se tak zavázala původnímu věřiteli splatit celkovou částku ve výši 16.400 Kč, a to v 40 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené původním věřitelem, přičemž první splátka byla dle Smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den 15. 7. 2009. Sjednaný souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky, viz. ustanovení § 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Právní předchůdce žalobce neprecizoval, jestli kromě úroků byly do souhrnného poplatku započteny i jiné položky. Je třeba ale zdůraznit, že zmíněný souhrnný poplatek byl jediným požadovaným poplatkem v souvislosti se sjednáním a realizací předmětné smlouvy. Z toho lze dovodit, že náklady spojené s vyřízením žádosti o půjčku, náklady návštěv obchodních zástupců za účelem převzetí splátek a jiné takové náklady, jejichž úhradu finanční a nefinanční instituce běžně požadují po svých klientech, právní předchůdce žalobce zahrnul do souhrnného poplatku. V daném případě nebylo sjednáno stranami smlouvy ani jiné úročení půjčky a žalovaná tak byla již při podpisu smlouvy o půjčce srozuměna s konečnou výší smluvního plnění jako odměny za půjčku, tedy nákladů spojených s půjčkou jako takovou za dobu jejího trvání, tj. od 8. 10. 2008 do 15. 7. 2009. Žalovaná však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatila řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 15. 7. 2009 svůj závazek nesplnila. Žalovaná původními věřiteli uhradila částku ve výši 3.200 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky, viz. čl. 5 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce. Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka ve výši 3.200 Kč a na jistinu pohledávky byla alokována částka ve výši 0 Kč. Žalovaná se tak ode dne 16. 7. 2009 dostala do prodlení s úhradou částky 13.200 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 10.000 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 3.200 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (dále jen jako„ Přechodný věřitel"). Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 13.200 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 10 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 3.200 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem spol. [název žalobce] S.á.r.l. a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018, viz. čl. XV. odst. [číslo] in fine smlouvy. Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy, viz. čl. II. odst. 2.1. a 2.2. smlouvy. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 18. 9. 2018. Žalobce doplňuje, že kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 včetně přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek je založena ve správním deníku nadepsaného soudu pod sp. [značka spisová] [číslo]. Pro upřesnění a snazší orientaci v příloze smlouvy o postoupení pohledávek žalobce sděluje, že údaje o postoupené pohledávce evidované za žalovanou se nacházejí na řádku [číslo]. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 26. 4. 2023 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, ve sporu zůstala nečinná. Za situace, kdy jak žalobce, tak žalovaná v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání. 3. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území [název země] republiky, jedná se o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), je proto třeba zabývat se nejprve tím, zda ve věci je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Obecně lze říci, že mezinárodní pravomoc soud zkoumá podle jurisdikčních ustanovení příslušné mezinárodní smlouvy nebo podle právních předpisů Evropské unie a není-li jich, podle příslušných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, která upravují pravomoc justičních orgánu České republiky. Se zřetelem k tomu, že jak Česká republika, tak [název země] republika jsou členy Evropské unie, je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně (s ohledem na datum a podání žaloby) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy uzavřené žalovaným jako spotřebitelem pro účel, který se netýkal jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, s právním předchůdcem žalobce jako osobou, která provozovala profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště (článek 17 bod 1 písm. c) citovaného Nařízení). Podle článku 18 bod 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, to znamená, že ve věci je dána mezinárodní příslušnost soudu České republiky. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu byla smlouva o půjčce účastníky uzavřena na území České republiky, řídí se předmětný právní vztah se zřetelem k ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právním řádem České republiky. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobcem a to: smlouvou o půjčce ze dne 8. 10. 2008, z níž zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla téhož dne uzavřena smlouva o půjčce, na základě které žalobce půjčil žalované částku 10.000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovanou vyplývá z obsahu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 6.400 Kč. Splatnost půjčky a poplatku byla sjednána v 40 týdenních splátkách. Ze smluvních podmínek soud zjistil podrobnosti uzavřené smlouvy. Aktivní legitimace žalobce pak byla prokázána smlouvami o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání. Skutečnost, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, byla prokázána předžalobní výzvou spolu s poštovním podacím archem. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce. Žalovaná na svůj dluh, dle tvrzení žalobce, částečně plnila. Uhradila celkem 3.200 Kč, přičemž tyto platby byly použity na úhradu části souhrnného poplatku. 6. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník) se v tomto řízení použije zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013 (dále jen občanský zákoník), neboť právní poměry ze závazkových právních vztahů vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně