41 C 215/2021-177 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně podala žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Tento návrh odůvodnila tím, že se domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně je totiž aktuálně v situaci, kdy této zbývá jen tzv. holé vlastnictví, neboť nemovitosti využívá pouze žalovaná. Žalobkyně zaslala žalované svůj postoj – žádost o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to přípisem ze dne 20. 4. 2021, kdy ze strany žalované, přestože k dohodě nedošlo, vyšlo najevo, že také žalovaná souhlasí se zrušením spoluvlastnictví k nemovitostem žalobkyně a žalované (viz. přípis ze dne 14. 5. 2021). Žalobkyně tímto navrhuje, aby soud spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k předmětným nemovitostem zrušil a nemovitosti mezi žalobkyni a žalovanou rozdělil, a to tak, že pozemek p.č. , hodnota, s rodinným domem a k tomu část pozemku p.č. , hodnota, (konkrétně část vytvářející pozemek p.č. , číslo, by připadla do výlučného vlastnictví žalované a zbytek pozemku a zbytek pozemku p.č. , hodnota, (tedy pozemek p.č. , Anonymizováno, by připadl do vlastnictví žalobkyně, kdy za účelem rozdělení pozemku p.č. , hodnota, by se vycházelo z geometrického plánu č. , hodnota, 65/2021 vypracovaného na žádost žalobkyně pro tyto účely , jméno FO, , IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , PSČ: , adresa, . Žalobkyně volí tento způsob vypořádání spoluvlastnictví z důvodu, že se jedná o způsob občanským zákoníkem preferovaný (viz. ustanovení § 1144 a § 1147 občanského zákoníku), přičemž tímto rozdělením by nedošlo ke snížení hodnoty nemovitostí, natožpak k podstatnému snížení hodnoty. Naopak, tímto rozdělením dochází ke vzniku funkčního celku, a to rodinného domu a zahrady, kdy souvislá plocha bude mít hodnotu 900 m2, což zcela odpovídá dle názoru žalobkyně obvyklé velikosti pozemku k bydlení (v dnešních dobách je možné se standardně setkat i s pozemky výrazně menšími). Tímto rozdělením by sice nedošlo k úplnému odstranění finančního vypořádání, neboť žalované se stále dostane více, než jí má náležet, dle velikosti jejího podílu, avšak předmětné finanční vypořádání bude nižší, než v případě jiného řešení. Toto finanční vypořádání, respekt. výše doplatku žalované žalobkyni, nechť je určena znaleckým posudkem, a to soudem jmenovaným znalcem. Žalobkyně, jak je shora uvedeno, se snažila se žalovanou mimosoudně dohodnout, avšak ta odmítla jednat o rozdělení nemovitostí, kdy tato preferovala jiné způsoby vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, byť ty, jak je taktéž shora uvedeno, jsou zákonem reflektovány až jako druhé v řadě. Žalobkyně tedy pro zjednodušení uvádí, že i přes obsáhlou komunikaci s právním zástupcem žalované, k dohodě mezi účastníky nedošlo. S ohledem na tuto skutečnost, že se žalobkyně dlouhodobě (dokonce již předtím, než žádala prostřednictvím svého právního zástupce) a opakovaně pokoušela předmětné podílové spoluvlastnictví rozumně zrušit a vypořádat, ale ze strany žalované bez vážného důvodu na toto nebylo přistoupeno. Žalobkyně žádá, aby žalované bylo uloženo uhradit žalobkyni náklady soudního řízení.2. Žalovaná souhlasila s tím, aby bylo podílové spoluvlastnictví účastníků zrušeno a vypořádáno. Nesouhlasila však s návrhem žalobkyně, jakým způsobem má dojít k jeho vypořádání. Uvedla, že žalobkyně a žalovaná mají nemovité věci v podílovém spoluvlastnictví, kdy každá je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši id. 1/2 na nemovitých věcech. Žalobkyně a žalovaná nabyly tyto nemovité věci do podílového spoluvlastnictví jakožto dědičky po své zesnulé matce , jméno FO, , r. č. , číslo, , posl. bytem , adresa, , zemřelé dne 5. 2. 2019, a to v souladu s usnesením Okresního soudu ve , adresa, ze dne 3. 10. 2019, č. j. , spisová značka, , které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 22. 9. 2020, č. j. , spisová značka, . Žalovaná žila v rodinném domě spolu se svou maminkou a s rodinou již od roku 2002. O svou maminku se až do její smrti každodenně starala a pomáhala jí. I po smrti maminky zůstala v tomto rodinném domě se svou rodinou bydlet. Žalovanou tedy váže k rodinnému domu a přilehlým pozemkům silné citové pouto. Žalobkyně naproti tomu již dlouhodobě rodinný dům, ani přilehlé pozemky neobývá. Žalovaná se již v rámci pozůstalostního řízení vedeného v roce 2019 pod sp. zn. , spisová značka, , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem ve , adresa, , U , právnická osoba, 745, , adresa, , jakožto soudní komisařkou (dále jen „pozůstalostní řízení“), snažila s žalobkyní dohodnout na tom, aby nemovité věci připadly do výlučného vlastnictví žalované s tím, že žalovaná uhradí žalobkyni polovinu hodnoty nemovitých věcí, která byla v pozůstalostním řízení stanovena na částku 1.600.000 Kč, jak vyplývá z odborného vyjádření ze dne 10. 5. 2019 vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyní v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí (dále jen „odborné vyjádření“). Žalobkyně s tímto nesouhlasila, a proto jak žalované, tak žalobkyni připadl do výlučného vlastnictví podíl ve výši id. 1/2 na nemovitých věcech. Nyní po dvou letech navrhuje žalobkyně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaná s žalobkyní navrhovaným způsobem vypořádání spoluvlastnictví nesouhlasí a má za to, že nejvhodnějším a nejlépe možným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalované je přikázaní nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalované, a to za přiměřenou náhradu pro žalobkyni. Žalovaná má za to, že v případě způsobu vypořádání, který navrhuje žalobkyně, není splněna podmínka stanovená v ust. § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), tedy, že rozdělení společné věci musí být „dobře možné“. Rozdělením nemovitých věcí tak, jak navrhuje žalobkyně, by rodinný dům přišel o podstatnou část zahrady a zůstala by kolem domu toliko malá část pozemku. Takovýmto rozdělením by tedy zcela jistě došlo k podstatnému snížení hodnoty rodinného domu, kdy toto podstatné snížení představuje překážku vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením společné věci. Pozemek p. č. , číslo, , který by dle návrhu žalobkyně vznikl, by navíc dle žalované nebyl zastavitelný, neboť se na něm nachází strmý sráz. Rovněž se jedná o pozemek nacházející se v dobývacím prostoru. Reálným rozdělením by tak celkově došlo ke snížení hodnoty nemovitých věcí. I v případě, že by pozemek, který by dle návrhu žalobkyně vznikl, zastavitelný byl, došlo by výstavbou na tomto pozemku opět ke snížení hodnoty rodinného domu a přilehlého pozemku, neboť v současné době poskytují nemovité věci soukromí a klid. Výstavbou nového domu vedle rodinného domu, který obývá žalovaná, by toto soukromí pominulo a jistě by došlo rovněž i k vykácení ovocných stromů. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má žalovaná za to, že rozdělení nemovitých věcí dle návrhu žalobkyně není dobře možné a navrhuje proto, aby byly nemovité věci přikázány do jejího výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu žalobkyni. Žalovaná navrhuje, aby soud při stanovení této náhrady vycházel z odborného vyjádření, ve kterém byly nemovité věci oceněny znalkyní na částku ve výši 1.600.000 Kč.3. Soud provedl důkazy navržené mu účastníky sporu.- z výpisu z katastru nemovitostí LV , číslo, pro k.ú. a obec , adresa, , soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastníky pozemků parc. , číslo, , p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , číslo, stojící na pozemku p.č. , hodnota, a p.č. , hodnota, , kdy podíl každé spoluvlastnice činí ½,-návrhem geometrického plánu žalobkyně prokázala, jaká byla její představa o reálném dělení nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví, návrh prakticky odpovídá tomu, jak bylo soudem rozhodnuto tímto rozsudkem,-předžalobní výzvou a další písemnou komunikací mezi právními zástupci stran bylo prokázáno, že před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k mimosoudnímu řešení podílového spoluvlastnictví, taková komunikace probíhala i během soudního řízení, přesto k dohodě nedošlo,- protokolem o jednání před soudním komisařem v dědickém řízení po zemřelé , jméno FO, , usnesením o určení ceny majetku v pozůstalosti a odborným vyjádřením žalovaná prokázala, že nemovitosti nabyly účastnice v dědickém řízení po zemřelé matce, hodnota nemovitostí byla k datu 3. 10. 2019 stanovena na 1.600.000 Kč,-emailovou zprávou ze dne 20. 8. 2019 žalobkyně prokázala, že dříve žalovaná souhlasila s reálným dělením nemovitostí dle přiloženého náčrtku.4. Stěžejním důkazem v tomto řízení byl znalecký posudek č. 4/2022 vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, obor geodézie a kartografie. V tomto znaleckém posudku znalec uvedl, že hodnotu nemovitosti představují zejména zastavěná plocha a nádvoří na pozemku p.č. , hodnota, , jejíž součástí je rodinný dům č.p. , číslo, a pozemek p.č. , hodnota, zahrada. Je zřejmé, že vzhledem k celkové výměře pozemku a bezproblémového přístupu z přilehlé obecní komunikace dojde vznikem nových stavebních míst k celkovému ekonomickému zhodnocení n