Předmětem řízení bylo zaplacení částky 36 780 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku, představující dluh žalovaného ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , upřesnění skutku, ze dne 26. 8. 2024, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – původní věřitel (, právnická osoba, , právnická osoba, .), dle které právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalovanému dne 26. 8. 2024 převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, pod VS: , RČ, částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku včetně poplatků vrátit v měsíčních splátkách. Žalovaný svůj závazek neplnil řádně, proto došlo k zesplatnění a žalobkyně požadovala vrácení poskytnuté částky včetně poplatků v celkové výši 28 000 Kč. Kromě toho požadovala rovněž smluvní pokutu ve výši 8 780 Kč, která byla mezi stranami sjednána pro případ prodlení žalovaného se splácením, přičemž tuto požadovala za období od 29. 11. 2024 do předžalobní výzvy z 10. 2. 2026 ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Současně žalobkyně požadovala z důvodu prodlení zákonný úrok z prodlení od 29. 11. 2024. Na základě smluv o postoupení pohledávek s datem 23. 1. 2026 byla předmětná pohledávka postoupena z původního věřitele na společnost , právnická osoba, , právnická osoba, . a z této následně až na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 6. 2026 bylo žalovanému uloženo, aby se ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo doručeno žalovanému, žalovaný se však ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil a na uvedené usnesení soudu nijak nereagoval a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která svůj souhlas učinila již v žalobě.4. Z potvrzení banky o provedené transakci bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne 26. 8. 2024 připsána částka v celkové výši 20 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . Listina nazvaná Smlouva o spotřebitelském úvěru s datem 26. 8. 2024, v níž jsou popsány podmínky stran ohledně úvěru včetně úroků a poplatků není stranami podepsána. Ze smluv o postoupení pohledávek z 23. 1. 2026 bylo dále zjištěno, že předmětná pohledávka vůči žalovanému byla převedena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem s datem 6. 2. 2026 a zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení zůstatku úvěru z úvěrové smlouvy.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně na jeho účet částku ve výši 20 000 Kč, a to bez jakéhokoliv zjišťování a prověřování úvěruschopnosti žalovaného, žalovaný tuto částku nevrátil, smlouvu řádně nepodepsal.6. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy, avšak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet žalovaného částku 20 000 Kč, dospěl k závěru, že smlouva mezi stranami nebyla uzavřena a je nutné vypořádání stran v režimu bezdůvodného obohacení.7. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku 20 000 Kč, přitom žalovaný netvrdil a neprokázal, zda a kolik na předmětný dluh zaplatil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil právě o částku 20 000 Kč, proto žalovaný musí žalobkyni zaplatit částku 20 000 Kč. V této části tedy bylo žalobě vyhověno. Ve vztahu k příslušenství soud vycházel z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti žalované částky byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. Vzhledem k uvedenému tedy soud žalobu ve vztahu k úroku z prodlení i poplatku zamítl.9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že úspěchy stran jsou ve srovnatelné výši vs ohledem na neúspěch i v části příslušenství, rozhodl soud tak, že každý z účastníků si bude hradit náklady řízení sám.