Předmětem řízení bylo zaplacení částky 26 720 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku, představující dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne 27.2.2025 mezi právní předchůdkyní žalobkyně - společností , právnická osoba, . a žalovaným, na základě které převedla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 16 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně smluvního úroku ve výši 40% z jistiny, přičemž úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, jistinu mohl žalovaný zaplatit nejpozději do 30.5.2025. Žalovaný se dostal do prodlení, proto právní předchůdkyně úvěr zesplatnila a vyzvala k zaplacení celého dluhu. Žalovaný nezaplatil, proto žalobkyně kromě jistiny a smluvního úroku požadovala zákonný úrok z prodlení a dále smluvní pokutu, která byla pro případ prodlení se splácením dluhu sjednána ve výši 0,1% denně za období od 31.5.2025 do 29.6.2026 ve výši 4 320 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.6.2026 přešla předmětná pohledávka na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20.7.2026 bylo žalovanému uloženo, aby se ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo doručeno žalovanému, žalovaný se však ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil a na uvedené usnesení soudu nijak nereagoval a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která svůj souhlas učinila již v žalobě.4. Z potvrzení o provedené Pay platbě a ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne 27.2.2025 připsána částka v celkové výši 16 000 Kč společností , právnická osoba, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 10.6.2026 a její přílohy bylo dále zjištěno, že předmětná pohledávka vůči žalovanému byla převedena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem s datem 25.6.2026 a zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení zůstatku úvěru z úvěrové smlouvy. Listina nazvaná Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s datem 27.2.2025 včetně dodatku s datem 27.2.2025 není žalovaným podepsána.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet částku ve výši 16 000 Kč, a to bez jakéhokoliv zjišťování a prověřování úvěruschopnosti žalovaného, žalovaný tuto částku nevrátil, smlouvu nepodepsal.6. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet žalovaného částku 16 000 Kč bez jakéhokoliv prověřování úvěruschopnosti dospěl k závěru, že smlouva mezi stranami nebyla uzavřena platně a je nutné vypořádání stran v režimu bezdůvodného obohacení.7. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku 16 000 Kč, přitom žalovaný žalobkyni nezaplatil nic. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil právě o částku 16 000 Kč, proto žalovaný musí žalobkyni zaplatit částku 16 000 Kč. V této části tedy bylo žalobě vyhověno. Ve vztahu k příslušenství soud vycházel z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti žalované částky byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. Vzhledem k uvedenému tedy soud žalobu ve vztahu k úroku z prodlení, poplatku a smluvní pokutě zamítl.9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy úspěch žalobkyně byl srovnatelný s úspěchem žalovaného (s přihlédnutím i k neúspěchu v části příslušenství), rozhodl soud tak, že každý účastník si bude hradit své náklady sám.