17 C 34/2018-303 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 5. 3. 2018 domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemku č. par. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] objekt k bydlení, a pozemku par. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha, v kat. území [obec], vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětné nemovitosti“) a vypořádání tohoto spoluvlastnictví a to tak, že by předmětné nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného s tím, že by žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl. Tuto žalobu zdůvodnila zejména tím, že jsou s žalovaným podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí (žalovaný je jejím bývalým manželem, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne 2. 8. 1999, sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 27. 8. 1999), které nabyli jednak za trvání jejich manželství kupní smlouvou ze dne 28. 6. 1990, jednak až po rozvodu jejich manželství kupní smlouvu ze dne 8. 4. 2003, že dům [adresa] v [obec] obývala s žalovaným až do 2. 10. 2017, kdy byla nucena odejít, neboť jejich společné soužití již nebylo vzhledem k jednání žalovaného dále možné. S ohledem na špatné vzájemné vztahy mezi účastníky nemá žalobkyně zájem ve spoluvlastnickém vztahu se žalovaným dále setrvávat, proto mu navrhla, aby se on stal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí (což žalobkyně považuje za logické s ohledem na to, že ona se již z předmětných nemovitostí odstěhovala, přičemž žalovaný stěhování vždycky odmítal, navíc v [obec] sídlí i zaměstnavatel žalovaného), a pak jí vyplatil vypořádací podíl, na tento návrh však žalovaný nepřistoupil, proto tedy žalobkyně navrhuje, aby soud jejich spoluvlastnictví zrušil a vypořádal. 2. Žalovaný návrhem ze dne 6. 8. 2018 navrhl provedení vypořádání v širším smyslu a požadoval po žalobkyni úhradu 252.622,50 Kč. Žalovaný souhlasil se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, nesouhlasil však s výší vypořádacího podílu navrženého žalobkyní, navíc navrhoval, aby soud zohlednil i investice do nemovitostí a náklady na bydlení vynaložené žalovaným, žalovaný tak požaduje po žalobkyni úhradu částky 100.000 Kč, která představuje dar od otce žalovaného pro žalovaného, když tuto částku otec žalovaného zaplatil jako první splátku kupní ceny, dále žalovaný požaduje polovinu splátek zaplacených žalovaným na úhradu zbytku kupní ceny od právní moci rozsudku o rozvodu manželství do srpna 2015, když jednotlivé splátky byly žalovanému sráženy ze mzdy, tj. celkem 91.799,50 Kč (jedna splátka byla ve výši 950 Kč), dále polovinu pojistného za předmětné nemovitosti za roky 2017 a 2018, tj. celkem 1.536 Kč, dále polovinu daně z nemovitostí za roky 2013 až 2018, celkem 3.690 Kč, polovinu nákladů na zakoupení tuhých paliv (uhlí) určených na otop předmětných nemovitostí za roky 2015 a 2016, tj. celkem 7.020 Kč, a polovinu tzv.„ inkasa“ (tj. náklady na elektřinu, rozhlasový a televizní poplatek), které platil žalovaný za dobu po rozvodu manželství do 30. 9. 2017, celkem 48.577 Kč, neboť žalobkyně se o tyto částky bezdůvodně obohatila na úkor žalovaného. 3. K tomuto protinávrhu žalobkyně uvedla, že popírá, že by dar od otce žalovaného byl darem pouze žalovanému, ale jednalo se o dar oběma účastníkům, navíc se jednalo o vnos do v současné době již zaniklého společného jmění manželů, když od rozvodu jejich manželství uplynuly tři roky již v srpnu 2002 a po uplynutí tříleté lhůty od rozvodu jejich manželství nelze zohlednit žádné vnosy. Pokud jde o splátky kupní ceny hrazené žalovaným srážkami ze mzdy, jednalo se o společný dluh manželů z titulu společného jmění, v případě, že žalovaný uhradil celý jejich společný dluh, zde žalobkyně vznáší námitku promlčení. Dále namítá, že pojistnou smlouvu uzavřel žalovaný, a to aniž by s žalobkyní tuto skutečnost konzultoval, pouze žalovaný je tedy povinen hradit pojistné. Pokud jde o platbu daně z nemovitých věcí, zde opět vznáší žalobkyně námitku promlčení plateb za roky 2013, 2014 a 2015, u plateb za rok 2017 a 2018 má žalobkyně za to, že v případě, že nemovitosti užívá pouze žalovaný, je to proto pouze on, kdo je povinen hradit daň z nemovitých věcí. U plateb za uhlí žalobkyně namítla, že žalovaný má sice k dispozici doklady o zakoupení uhlí za roky 2015 a 2016, ovšem uhlí ve skutečnosti kupovala i hradila žalobkyně, doklady o platbách však zůstaly v jejich společnému domě po odstěhování žalobkyně, proto je má žalovaný k dispozici. Pokud jde o platby poměrné části inkasa i v tomto bodě vznáší žalobkyně námitku promlčení, a to za období od dubna 2014 do července 2015, za období od srpna 2015 žalobkyně uvádí, že v platbách za elektřinu jsou zahrnuty i platby za nemovitost [adresa] v [část obce], kterou žalovaný zdědil po rodičích, dále, že v platbách nejsou zohledněny přeplatky za elektřinu, navíc v domě s účastníky žily i jejich děti, které by se měly na platbách také podílet, dále má žalobkyně za to, že požadavek žalovaného na úhradu této částky je v rozporu s dobrými mravy, když žalovanému po celou dobu od rozvodu jejich manželství prala, žehlila a vařila teplé obědy, uklízela též celý jejich dům. 4. Z provedeného dokazování po stránce skutkové soud z provedených důkazů pro věc rozhodných učinil tato zjištění: -) z informací o pozemku a z výpisu z katastru nemovitostí, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku č. par. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] objekt k bydlení, a pozemku par. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha, v kat. území [obec], vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], s tím, že spoluvlastnický podíl je u každého ve výši ½; -) z určení – stanovení obvyklé tržní ceny nemovitostí, že realitní kancelář [příjmení] odhadla dne 27. 9. 2017 obvyklou tržní ceny předmětných nemovitostí ve výši 1.350.000 Kč až 1.400.000 Kč; -) z korespondence mezi právní zástupkyní žalobkyně a žalovaným, příp. jeho právní zástupkyní, že se účastníci pokoušeli dohodnout o vypořádání spoluvlastnictví i před podáním žaloby; -) z rozsudku [název soudu] ze dne 2. 8. 1999 č.j. [číslo jednací], že manželství účastníků bylo rozvedeno, tento rozsudek nabyl právní moci dne 27. 8. 1999; -) z kupní smlouvy ze dne 8. 3. 2003, že [jméno] [příjmení] jako prodávající uzavřel s účastníky jako kupujícími kupní smlouvu, jíž prodal účastníkům (každému jednu polovinu) pozemku č. parc.st. [anonymizováno] a dále nově vzniklý pozemek č. parc. [číslo] v k.ú. [obec]; -) z kupní smlouvy ze dne 28. 6. 1990, že Zemědělské družstvo„ [anonymizováno]“ jako prodávající a účastníci jako kupující uzavřeli smlouvu, jíž zemědělské družstvo prodalo žalovaným rodinný domek [příjmení] [adresa], kupní cenu ve výši 100.000 Kč se účastníci zavázali uhradit do 30 dnů od registrace této smlouvy a zbývající část kupní ceny pak ve formě pravidelných opakujících se měsíčních splátek na základě uzavřené dohody o srážkách ze mzdy ve výši 950 Kč; -) z dohody o uznání k úhradě zbývající části kupní ceny, že účastníci uznali svůj dluh vůči Zemědělskému družstvu [obec] z výše uvedené kupní smlouvy a uzavřeli dohodu o srážkách ze mzdy, podle které bude žalovanému srážena pravidelná měsíční splátka kupní ceny ve výši 950 Kč; -) z pojistné smlouvy ze dne 19. 1. 2017, že žalovaný jako pojistník (současně i pojištěný) uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o pojištění rodinného domu [adresa] [anonymizováno] [obec], s počátkem pojištění dne 29. 1. 2017 a ročním pojistným ve výši 2.163 Kč; -) z účtenek za uhlí, že dne 23. 12. 2015 byla za uhlí zaplacena částka ve výši 3.218 Kč, dne 6. 1. 2016 ve výši 3.448 Kč, dne 7. 10. 2016 ve výši 3.448 Kč a dne 30. 11. 2016 ve výši 3.926 Kč; -) z přehledu plateb SIPO, že žalovaný hradil rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč, televizní poplatek ve výši 135 Kč, dále zálohy za elektřinu ve výši 2.270 Kč (duben 2014) a 2.200 Kč (červenec 2017); -) z rozpisu splátek, že žalovanému bylo srážkami ze mzdy sráženo 950 Kč měsíčně až do měsíce srpna 2015; -) z rozsudku [název soudu] ze dne 19. 5. 1999, č.j. [spisová značka], že nezletilé děti účastníků byly svěřeny do péče matky a otci bylo stanoveno výživné ve výši 1.000 Kč pro [jméno], ve výši 900 Kč pro [jméno] a 700 Kč pro [jméno]; -) z rozsudku [název soudu] ze dne 1. 2. 2006, č.j. [číslo jednací], že výživné bylo zvýšeno na 2.000 Kč pro [jméno] (a od 1. 2. 2006 bylo toto výživné zrušeno), dále bylo zvýšeno až na 2.600 Kč pro [jméno] a na 2.400 Kč pro [jméno]; -) z rozsudku [název soudu] ze dne 3. 1. 2007, č.j. [číslo jednací], bylo stanoveno výživné ve výši 2.200 Kč pro [jméno]; -) ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [celé jméno znalce] a z výslechu tohoto znalce, že stanovil obvyklou cenu nemovitostí ve výši 1.050.000 Kč s tím, že nemovitost není dělitelná;