15 C 142/2022-97 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne 23. 6. 2022 ve znění jejího doplnění se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 35.680 Kč s příslušenstvím. Vylíčila, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu [číslo] s produktovým názvem D S0 HC týdenní POJ 02/ 2020 (dále jen„ smlouva“). Neoddělitelnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru byla s odbornou péčí posouzena schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta bezhotovostní zápůjčka ve výši 15.000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal ve smlouvě zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 17.118 Kč (zahrnující úrok ve výši 9.817 Kč – 88 % z celkové dlužné jistiny do dosažení nominální hodnoty úroku uvedeného ve smlouvě; 1.500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, 3.851 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení; 1.950 Kč za doplňkové pojištění). Žalovaný se zavázal celkovou částku postupiteli zaplatit v 65 týdenních splátkách po 495 Kč, když první týdenní splátku byl žalovaný povinen zaplatit v den, kdy uplyne týden od data uzavření Smlouvy, a každou další týdenní splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Poslední týdenní splátka pak činila 438 Kč. Žalovaný následně na pohledávku postupitele uhradil celkem částku ve výši 3.960 Kč (dne [datum] částku 495 Kč, dne [datum] částku 500 Kč, dne [datum] částku 500 Kč, dne [datum] částku 2.465 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 1.448,86 Kč na jistinu, platba ve výši 2.511,14 Kč na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru. Žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, když nehradil předepsané splátky. V důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo žalobkyni právo na uhrazení smluvní pokuty 7.500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, sankčních poplatků ve výši 2.200 Kč (4 x 300 Kč za zaslané upomínky + 1.000 Kč za zahájení centrálního vymáhání pohledávky. Dne [datum] uzavřel postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobkyni postoupil pohledávku z titulu předmětné smlouvy. Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. 2. Podáním ze dne 24. 11. 2022 omezila žalobkyně své žalobní žádání o úrok ve výši 76,25 % ročně z částky 13.551,14 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, proto soud řízení v tomto rozsahu v souladu s § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) zastavil (výrok II). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednáním se nedostavil, a proto soud jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti. 4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: zákaznickou kartou datovanou [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 10.000 Kč a uvedl své osobní údaje, včetně údajů o příjmech a výdajích, předložil potvrzení o příjmu. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], že se společnost [právnická osoba] a žalovaný dohodli na tom, že společnost [právnická osoba] poskytne žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč; žalovaný se zavázal částku 15.000 Kč společně s poplatkem ve výši 15.168 Kč (zahrnující úrok 9.817 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 1.500 Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení 3.851 Kč) a částku 1.950 Kč představující pojistné za doplňkové pojištění v 65 týdenních splátkách po 495 Kč (včetně poslední splátky ve výši 438 Kč) splatnými ke konci splátkového období (první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy). Účastníky smlouvy byla sjednána roční úroková sazba ve výši 88 %. Bylo ujednáno, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, jejichž znění bezprostředně navazuje na text smlouvy. Smluvními podmínkami bylo pro případ prodlení žalovaného stanoveno právo věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník (žalovaný) v prodlení do maximální zákonem stanovené výše (čl. 6), a dále právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v důsledku prodlení – 300 Kč za upomínku s tím, že počet upomínek u sjednané doby trvání zápůjčky na 65 týdnů nemůže celkový počet upomínek překročit počet 10 (čl. 6, 6.3), poplatek 1.000 Kč za zahájení centrálního vymáhání dluhu při prodlení překročením dvanáctinásobku první splátky (čl. 6). Žalovaný dne [datum] přistoupil ke skupinové pojistné smlouvě, kterou společnost [právnická osoba], jako pojistník, sjednala s [anonymizována tři slova]. Dle veřejně dostupných statistických údajů České národní banky o úrokových sazbách korunových úvěrů poskytnutých obyvatelstvu na spotřebu činila v červenci 2020 průměrná výše úrokových sazeb 8,11 %. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], jejíž přílohou je seznam postoupených pohledávek (včetně pohledávky za žalovaným), potvrzením o provedení transakce, že se společnost [právnická osoba] a žalobkyně dohodly na postoupení pohledávky shora uvedené žalobkyni. Dopisem ze dne 1. 2. 2022 oznámila společnost [právnická osoba] žalovanému, že pohledávka ze smlouvy o zápůjčce [číslo] byla postoupena žalobkyni. Žalovaný byl dopisy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] opakovaně vyzýván k plnění dlužných splátek. Dopisem ze dne 10. 2. 2022 byl žalovaný vyzván žalobkyní k okamžitému zaplacení dlužných částek. Dále byl k plnění vyzván právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 20. 5. 2022, kdy byl současně upozorněn na možné zahájení soudního řízení. 5. Soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným (a spotřebitelem) byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o. z.). Žalovaný se dostal s vrácením poskytnutého úvěru do prodlení. Požadavek na vrácení dlužné částky úvěru tedy soud posoudil jako důvodný. 6. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 věta první o. z.). 7. Dle § 122 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč (§ 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb.). 8. Dle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob. Soud se zabýval tím, zda je platné ujednání o úroku, resp. zda není v rozporu s dobrými mravy, neboť neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům (§ 580 odst. 1 o. z.). K takové neplatnosti právního jednání soudu přihlédne i bez návrhu (§ 588 věta první o. z.). 9. V daném případě byl sjednán úrok ve výši 88 % ročně. Soud tedy řešil otázkou přiměřenosti sjednaného úroku a jeho soulad s dobrými mravy (částka 9.817 Kč zahrnutá do celkové výše dluhu představuje úrok 88 % z celkové dlužné jistiny). Soud aplikoval judikaturu Nejvyššího soudu ČR, v němž dovolací soud dospěl k závěru, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček; u půjček na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, kde je vyšší míra rizikovosti pro věřitele než u peněžních ústavů, nemusí být v závislosti na okolnostech konkrétního případu nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1587/2015 je potřeba v rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu; pokud smluvený úrok víc než desetinásobně převyšuje průměrnou výši úroků uplatňovaných bankami při poskytování