15 C 63/2022-50 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne 15. 2. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 8.579,62 Kč s příslušenstvím. Vylíčila, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru pro hotovostní výběr u partnera původního věřitele [právnická osoba], a.s., provozující síť čerpacích stanice EuroOil. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru 4.100 Kč a splatností 18. 7. 2017. Žalovaný akceptoval smlouvu zadáním SMS kódu, který mu byl zaslán na jeho telefonní číslo. Žalovanému byl poté zaslán [příjmení] kód pro výběr peněžních prostředků. Žalovaný si tak dne [datum] vybral peněžní prostředky ve výši 4.100 Kč. Zavázal se uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4.479,62 Kč splatný v den splatnosti úvěru. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: Na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřenou distančním způsobem dle § 1820 a násl. o. z. byla dne [datum] žalovanému vyplacena částka 4.100 Kč. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, jedná se o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). 9. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 o. z.). 12. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalovaného, neúčastí při jednání se vzdala práva být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 až 3, 118b odst. 1 o. s. ř. Soud proto uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně tuto svoji zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnil. Nesplnění této zákonné povinnosti činí smlouvu o (spotřebitelském) úvěru absolutně neplatnou. Protože bylo plněno bez právního důvodu, je žalovaný povinen vyplacenou částku 4.100 Kč jako bezdůvodné obohacení vrátit. Soud proto žalobě v této částce vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil, a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb). 13. Žalovaný je povinen plnit žalobkyni, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky žalovanému ze dne [datum] bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla dle § 1879 o. z. postoupena žalobkyni, která je v tomto řízení aktivně legitimována. Dle § 1970 o. z. soud žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroků z prodlení. 14. Žalovaný byl ve věci převážně úspěšný (procesní úspěch žalobkyně činí 48 %, úspěch žalovaného 52 %), a proto by mu náleželo právo na nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Žádné náklady mu ale nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozhodnutí uvedeno. 15. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů. 16. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu dle § 157 odst. 4 o. s. ř.