6 C 127/2022-76 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném: a) zaplacení částky 8 714 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba], [IČO] (dále též„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným byla dne 22. 11. 2015 uzavřena smlouva o půjčce č. 218602. Před jejím poskytnutím právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalovaného požadovanou půjčku splácet. Na základě smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému 6 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně kromě jistiny částku 840 Kč jako úrok ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost 1 200 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Dále si žalovaný sjednal doplňkovou službu životního pojištění za 174 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, poslední splátka byla stanovena na 1. 1. 2017. Žalovaný na dané smlouvě právnímu předchůdci žalobkyně uhradil toliko 1 900 Kč, poslední splátka byla uhrazena 2. 10. 2017. Pohledávka byla smlouvou postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky již žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá celkové dlužné částky ve výši 8 714 Kč sestávající z dlužné jistiny 6 000 Kč a dlužných úhrad za služby 2 714 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 226,11 Kč (ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 6 000 Kč od 2. 1. 2017, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 9. 12. 2019), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 424,85 Kč (počítaného z dlužné jistiny 6 000 Kč od 9. 1. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední splátky, do data postoupení 9. 12. 2019), úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 6 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 6 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu; a b) zaplacení částky 5 548 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovaným byla dne 27. 8. 2015 uzavřena smlouva o půjčce č. 183061. Před jejím poskytnutím právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalovaného požadovanou půjčku splácet. Na základě smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému 6 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně kromě jistiny částku 840 Kč jako úrok ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost 1 200 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Dále si žalovaný sjednal doplňkovou službu životního pojištění za 174 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, poslední splátka byla stanovena na 6. 10. 2016. Žalovaný na dané smlouvě právnímu předchůdci žalobkyně uhradil toliko 5 066 Kč, poslední splátka byla uhrazena 2. 10. 2017. Pohledávka byla smlouvou postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky žalovaný již žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá celkové dlužné částky ve výši 5 548 Kč sestávající z dlužné jistiny 4 202,58 Kč a dlužných úhrad za služby 1 345,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 201 Kč (ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 4 202,58 Kč od 7. 10. 2016, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 9. 12. 2019), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 079,77 Kč (počítaného z dlužné jistiny 4 202,58 Kč od 14. 10. 2016, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední splátky, do data postoupení 9. 12. 2019), úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 4 202,58 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 4 202,58 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z listiny označené jako smlouva o půjčce č. 218602 ze dne 22. 11. 2015 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu, na jejímž základě žalovanému zaplatil 6 000 Kč a žalovaný se za to zavázal zaplatit poplatek ve výši 4 400 Kč (z toho úrok 840 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč). Žalovaný měl splatit celkovou dlužnou částku v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. 4. V kartě zákazníka ze dne 22. 11. 2015 je uveden název zaměstnavatele žalovaného, jeho měsíční příjem 15 000 Kč a výdaje: nájem/inkaso 1 500 Kč, výdaje domácnosti 3 700 Kč, splátky/půjčky/alimenty 824 Kč + 2 000 Kč, výdaje na telefon 750 Kč, celkem 8 774 Kč. Žalovaný měl k ověření předložit občanský průkaz, výplatní pásky a pracovní smlouvu/živnostenský list. 5. Z listiny označené jako smlouva o půjčce č. 183061 ze dne 27. 8. 2015 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu, na jejímž základě žalovanému zaplatil 6 000 Kč a žalovaný se za to zavázal zaplatit poplatek ve výši 4 400 Kč (z toho úrok 840 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč). Žalovaný měl splatit celkovou dlužnou částku v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. 6. V kartě zákazníka ze dne 27. 8. 2015 je uveden název zaměstnavatele žalovaného, jeho měsíční příjem 14 000 Kč a výdaje: nájem/inkaso 1 500 Kč, výdaje domácnosti 3 700 Kč, splátky/půjčky/alimenty 2 000 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, celkem 7 400 Kč. Žalovaný měl k ověření předložit občanský průkaz, výplatní pásky, výpis z účtu a pracovní smlouvu/živnostenský list. 7. Z dopisu ze dne 6. 12. 2019 a poštovního podacího lístku ze dne 7. 1. 2020 plyne, že dne 7. 1. 2020 právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení obou předmětných pohledávek a vyzval jej k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. 8. Z dopisu ze dne 7. 5. 2020 a poštovního podacího lístku ze dne 10. 5. 2020, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k zaplacení obou pohledávek. 9. Z žalobkyní předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvy č. 218602 ze dne 22. 11. 2015 a č. 183061 ze dne 27. 8. 2015, na jejichž základě byla žalovanému poskytnuta částka vždy ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto částky splácet spolu s úroky, poplatky za administrativní činnost a poplatky za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný na smlouvu č. 218602 zaplatil celkem 1 900 Kč, poslední splátka byla uhrazena 2. 10. 2017. Na smlouvu č. 183061 uhradil 5 066 Kč, poslední splátka byla uhrazena 2. 10. 2017. Pohledávky byly v prosinci 2019 postoupeny z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 7. 1. 2020, v němž byla obsažena i výzva k zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl dle tvrzení žalobkyně před poskytnutím zápůjček zkoumat schopnost žalovaného splácet, a to z jím předložených dokladů (občanský průkaz, výplatní pásky, výpis z účtu a pracovní smlouva). Kopiemi těchto dokladů však žalobkyně dle svého tvrzení nedisponuje. 10. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“). Žalovaný, na rozdíl od právního předchůdce žalobkyně, vystupoval v pozici spotřebitele, jednalo se tedy o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 1 tehdy účinného zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde žalobkyni, resp. jejím právním předchůdci), aby dlužníka - spotřebitele (zde žalovaného) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí s