Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 060 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 21. 9. 2025 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky, a to vždy až do výše úvěrového rámce, který byl stanoven na částku 25 000 Kč. Žalovaný načerpal celkem částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru (viz čl. 5.1. smlouvy o úvěru). Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku ve výši 500 Kč. Žalovaný porušil smlouvu o úvěru, když neuhradil minimální měsíční splátku splatnou dne 15. 10. 2025. Žalobkyně zaslala žalovanému první upomínku ze dne 20. 10. 2025, ve které vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Jelikož žalovaný svou povinnost v dodatečné lhůtě nesplnil, zaslala žalobkyně žalovanému druhou upomínku ze dne 5. 11. 2025. I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena minimální měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 10. 2025. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto došlo k zesplatnění jistiny úvěru v souladu s čl. 5.5. smlouvy o úvěru. V návaznosti na shora řečené požaduje žalobkyně v rámci tohoto řízení po žalovaném své nároky, a to konkrétně částku ve výši 10 000 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok v celkové výši 1 429,89 Kč vypočtený jako 57,99 %, tj. sjednaný smluvní úrok, z částky 10 000 Kč, tj. zbývající výše jistiny, od 16. 10. 2025, tj. den následující po dni splatnosti neuhrazené splátky, do 12. 1. 2026, náklady na upomínkování v celkové výši 1 000 Kč za upomínku č. 1 a upomínku č. 2 v souladu čl. 5.4. Smlouvy o úvěru, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z dlužné částky a náhradu nákladů soudního řízení. Žalobkyně v souladu s čl. 5.8. smlouvy o úvěru požaduje také uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, vypočtené na základě následujícího vzorce: dlužná jistina * 0,001 * 6 (tj. ode dne následujícího po dni k plnění uvedeném v předžalobní výzvě do dne sepsání této žaloby).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o.s.ř.“), kdy žalobkyně již s podáním žaloby s tímto postupem souhlasila a ani žalovaný proti němu neměl žádných námitek.4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:5. Dne 21. 9. 2025 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky, a to vždy až do výše úvěrového rámce, který byl stanoven na částku 25 000 Kč (důkaz: Smluvní dokumentace, Předsmluvní informace). Žalovaný načerpal celkem částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru (viz čl. 5.1. smlouvy o úvěru). Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku ve výši 500 Kč (důkaz: Smluvní dokumentace). Žalovaný porušil smlouvu o úvěru, když neuhradil minimální měsíční splátku splatnou dne 15. 10. 2025. Žalobkyně zaslala žalovanému první upomínku ze dne 20. 10. 2025, ve které vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Jelikož žalovaný svou povinnost v dodatečné lhůtě nesplnil, zaslala žalobkyně žalovanému druhou upomínku ze dne 5. 11. 2025 (důkaz: upomínkami). I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena minimální měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 10. 2025. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto došlo k zesplatnění jistiny úvěru v souladu s čl. 5.5. smlouvy o úvěru (důkaz: výzva a zesplatnění). V návaznosti na shora řečené požaduje žalobkyně v rámci tohoto řízení po žalovaném své nároky, a to konkrétně částku ve výši 10 000 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok v celkové výši 1 429,89 Kč vypočtený jako 57,99 %, tj. sjednaný smluvní úrok, z částky 10 000 Kč, tj. zbývající výše jistiny, od 16. 10. 2025, tj. den následující po dni splatnosti neuhrazené splátky, do 12. 1. 2026, náklady na upomínkování v celkové výši 1 000 Kč za upomínku č. 1 a upomínku č. 2 v souladu čl. 5.4. Smlouvy o úvěru, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z dlužné částky a náhradu nákladů soudního řízení. Žalobkyně v souladu s čl. 5.8. smlouvy o úvěru požaduje také uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, vypočtené na základě následujícího vzorce: dlužná jistina * 0,001 * 6, tj. ode dne následujícího po dni k plnění uvedeném v předžalobní výzvě do dne sepsání této žaloby (důkaz: Smluvní dokumentace).6. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) a zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (dále o.z.).7. Ust. § 2395 o. z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).9. Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.10. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.11. Dle § 84 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.12. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Dle § 1806 o.z. lze úroky z úroků požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.14. Ust. § 1958 odst. 2 o. z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.15. Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Provedenými důkazy vzal soud za prokázané, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. o.z.), na základě které shora označený úvěrující poskytl žalovanému peněžní prostředky. Ty se jí žalovaný zavázal vrátit ve sjednané lhůtě. Dle výsledků dokazování tak neučinil. Soud vzal prokázaným, že žalovaný z uzavřené smlouvy dluží částku uvedenou ve výroku I. Žalovaný se k úhradě výše uvedeného zavázal a soud neshledal ani sjednané příslušenství nemravným. Vzhledem k tomu soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě žalovaných částek žalobkyni.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 060 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.