ECLI: ECLI:CZ:OSHB:2026:8.C.31.2026.1 Datum: 2026-06-11 Předmět: o zaplacení 133 932,80 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 13 z. č. 262/2006 náklady řízeníbezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
O co šlo: o zaplacení 133 932,80 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 16)
1. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně se žalovanou dne 28. 6. 2023 smlouvu o úvěru od , Anonymizováno, s účtem č. , č. účtu, , na základě které si žalovaná sjednala stavební spoření, a současně se žalobkyně zavázala poskytnout žalované překlenovací spotřebitelský úvěr 125.000 Kč, který žalované poskytla dne 29. 6. 2023. Žalovaná se zavázala úvěr dohodnutým způsobem splácet, to spolu s úrokem 7,19 % ročně. Vedle toho měla platit měsíčně sjednané pojistné 112 Kč. Nečinila tak - nesplácela úvěr řádně a včas – dostala se do prodlení s více než 2 splátkami. Na výzvy žalobkyně ke splácení nereagovala. Žalobkyně tak v souladu se smlouvou úvěr k 3. 12. 2024 zesplatnila a žalovanou vyzvala k okamžité úhradě celé dlužné částky ve výši 139.753,60 Kč (ke dni zesplatnění). Protože žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu, obrátila se žalobkyně na soud. Žádala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí celkem částku 133.932,80 Kč (jistina 121.026,10 Kč + poplatky 2.100 Kč + pojistné 560 Kč + smluvní pokuta 10.000 Kč + smluvní pokuta 246,70 Kč), to spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.758,2 Kč od 1. 1. 2025 do 29. 9. 2025, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 12.251,50 Kč od 1. 1. 2025 do 29. 9. 2025, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 133.932,8 Kč od 30.9. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 7,19 % ročně z částky 121.026,06 Kč (jistina) od 30. 9. 2025 do zaplacení.2. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 24. 3. 2026 popsala, jak posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. Popsala, jak si zajištovala potřebné údaje od žalované (výdaje 500 Kč + nájemné 1.500 Kč), historii v interní evidenci klientů, v insolvenčním rejstříku. V době úvěrové žádosti měla žalovaná kontokorentní úvěr u , Anonymizováno, s limitem 100.000 Kč a splátkou 3.000 Kč, revolvingový úvěr u , Anonymizováno, , Anonymizováno, s limitem 48.000 Kč s orientační splátkou 1.440 Kč, spotřební úvěr u , Anonymizováno, 770.000 Kč se splátkou 8.800 Kč a úvěr na stavebním spoření u , Anonymizováno, 80.000 Kč se splátkou 700 Kč. Splátka nového úvěru by činila 992 Kč, nové splátkové zatížení by činilo 14.932 Kč. Dle žalobkyně příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek i životních nákladů.3. Žalovaná ponechala žalobu bez povšimnutí. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění:- z výpisu z účtu žalované u , právnická osoba, ., za červan 2023, že počáteční zůstatek na účtu činil minus 63.952,19 Kč, konečný zůstatek 31.330,67 Kč, když na uvedený účet došla dne 28. 6. částka 125.000 Kč; na účet jako větší částka byla také připsaná 24.009 Kč od , Anonymizováno, města, jinak většina platebních operací představuje výdaje; žalobkyně měla k dispozici výpisy z uvedeného účtu ještě za období únor 2023 – květen 2023 s následujícími údaji; únor – počáteční zůstatek minus 66.915,52 Kč, konečný zůstatek minus 73.403 Kč, březen – počáteční zůstatek minus 73.403 Kč, konečný zůstatek minus 73.297 Kč, duben – počáteční zůstatek minus 73.297,54 Kč, konečný zůstatek minus 79.619,66 Kč, květen – počáteční zůstatek minus 79.619,66 Kč, konečný zůstatek minus 63.952,19 Kč; příjem žalované od , Anonymizováno, pak činil v březnu 47.510 Kč, v dubnu 27.570 Kč a v květnu 25.248 Kč;- v Posouzení úvěruschopnosti jsou k výdajům žalované uvedeny skutečnosti shodné jako v podání ze dne 24. 3. 2026;- ze smlouvy o Úvěru od , Anonymizováno, č. , č. účtu, ze dne 28. 6. 2023, že žalobkyně zřídila a vedla žalované účet stavebního spoření, a k němu stavební spoření s cílovou částkou 125.000 Kč s úrokovou sazbou z vkladů 5,45 % ročně s tím, že žalovaná bude na účet ukládat 125 Kč + za správu a vedení účtu stavebního spoření 500 Kč za každých 50.000 Kč zůstatku; žalovaná získala překlenovací úvěr 125.000 Kč s úrokovou sazbou 8,45 % ročně (která může být snížena); žalobkyně byla oprávněna si účtovat za správu a vymáhání úvěru ceny podle ceníku; žalobkyně byla dále oprávněna požadovat okamžitou úhradu celé pohledávky, pokud by se žalovaná dostala do prodlení s placením více než 2 měsíčních splátek;- z výpisu z účtu Úvěr od , Anonymizováno, na jm. žalované č.ú., č. účtu, , že výše úvěru činila 125.000 Kč, měsíční platba 1.104 Kč, úroková sazba 7,19 % ročně, vyčerpaná částka 125.000 Kč, přijaté platby celkem , hodnota, Kč, konečný zůstatek na účtu minus 121.026,06 Kč (to odpovídá i evidovanému zůstatku k 11. 9. 2025);- listinou z 10. 12. 2024 žalobkyně informovala žalovanou a stálé existenci dluhu po splatnosti ve výši 4.512 Kč (k 10. 12. 2024) s tím, že pokud ho žalovaná neuhradí do 31. 1. 2025, žalobkyně po ní bude požadovat okamžité splacení celého úvěru;- listinou ze dne 3. 1. 2025 oznamovala žalobkyně žalované, že k 31. 12. 2024 došlo k zesplatnění úvěru a žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky 139.753,60 Kč;- z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 9. 2025, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu 150.942,46 Kč - výzva podána na poště 30. 9. 2025.4. Podle § 2395 zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. V daném případě z listinných důkazů vyplynulo, že banka poskytla žalované spotřebitelský překlenovací úvěr ve výši 125.000 Kč za situace, kdy žalobkyně měla u , právnická osoba, úvěry se splátkami 3.000 Kč + 1.440 Kč + 8.800 Kč, a dále úvěr na stavební spoření se splátkou 700 Kč. Z jejího běžného účtu bylo zřejmé, že je dlouhodobě v minusu, její příjem ze zaměstnání se pohyboval vesměs ve výši cca 30.000 Kč, avšak na úhradu všech výdajů evidentně nestačil. Pokud žalobkyně za popsané situace úvěr žalované poskytla, činila tak, i když bylo zřejmé, že není ve schopnostech žalované další úvěr splácet.8. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, zdůraznil, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají pouze dlužníka, ale mají širší společenský dopad, neboť předlužení vede k zásahům do rodinných a sociálních vztahů a často i k insolvenčním řízením. Proto je na věřiteli, aby před poskytnutím úvěru odborně posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr smí být poskytnut jen tehdy, pokud z prověření vyplývá, že dlužník bude schopen úvěr řádně splácet. Neprověří-li věřitel úvěruschopnost dostatečně, nebo poskytne-li úvěr i přes negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná.9. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Jelikož předmětná smlouva je absolutně neplatná, žalobkyně má nárok toliko na vrácení bezdůvodného obohacení (§ 2993 o. z.). To představovalo částku 121.026,10 Kč (nesplacená jistina). Protože žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) uplynutím lhůty v předžalobní výz