13 C 327/2019-121 — Okresní soud v Hradci Králové

1 Žalobce se svou žalobou domáhal vůči žalovaným zaplacení částky 34 275 Kč příslušenstvím s odůvodněním, že 19. 12. 2017 uzavřel se žalovaným 1 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne 21. 12. 2017. Žalovaný 1 se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 83,87 % p. a. splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 640 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem lednem 2018. Žalovaná 2 smlouvu uzavřela a podepsala jako spoluúčastník a zavázala se veškeré dluhy žalovaného 1 ze smlouvy či se smlouvou související plnit společně a nerozdílně se žalovaným 1. Žalobce požaduje zaplacení částky 32 877,59 Kč jako zbývající dlužnou jistinu ve výši 28 599,62 Kč a dlužný úrok ve výši 427 8,07 Kč, dále požaduje zaplacení částky ve výši 998 Kč jako smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy, náhradu nákladů ve výši 400 Kč vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru z částky 32 877,59 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 30. 4. 2019 do zaplacení, v daném případě do data vyhotovení žaloby, ve výši 6 017,04 Kč a úrok ve výši 62,48 % p. a. z dlužné částky. 2 Žalovaný 1 navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu s odůvodněním, že žalovaný neobdržel od žalobce včas a v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy předsmluvní informace v souladu s požadavky zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru v platném znění (dále jen„ ZSÚ“), když smlouva o úvěru předkládaná žalobcem je smlouvou mezi podnikatelem a spotřebitelem a svým předmětem spadá pod úpravu ZSÚ. Dodané materiály byly všechny podepisovány naráz v jednom okamžiku, takže nelze považovat dobu pro seznámení se s předsmluvními informacemi za dostatečnou. Navíc žalobce neprokázal, že žalovanému předsmluvní informace poskytl s veškerým náležitým obsahem dle ZSÚ, včetně správně vypočtené RPSN, která má být spotřebiteli jednoznačně a bez dalších nákladů navíc známa. Dále namítal, že samotná výše RPSN byla vypočtena nesprávně, protože zahrnuje odlišný úrok, než který má být započítáván. Jak sám žalobce uvádí, existuje číselný rozdíl mezi tzv. efektivní a nominální úrokovou sazbou. Z důvodu ochrany spotřebitele má v RPSN být procento z půjčené částky, které ročně spotřebitel zaplatí. Pokud byl do RPSN zahrnut nesprávný úrok, je celá výše RPSN vypočtena špatně. Předsmluvní informace tedy byly nekompletní, nesprávné a dodané bez dostatečného předstihu, tudíž smlouva vůbec nesplňuje požadavky na ní kladené ZSÚ. Z těchto důvodů žalovaný tvrdil, že mezi účastníky nebyla uzavřena platná a účinná smlouva o úvěru s veškerými náležitostmi (viz § 86 ZSÚ), když žalobce nedodržel veškeré povinnosti, zejména posouzení s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. V tomto konkrétním případě byla úvěruschopnost žalobce 1 zpochybňována již před samotným uzavřením smlouvy, což vedlo k nutnosti dalšího dlužníka, jímž byla žalovaná 2. Již z toho plyne, že schopnost žalovaného 1 splácet úvěr byla pochybná. Žalobce se ovšem ani tak nezabýval schopností splácet úvěr dostatečně. Informace z registrů [příjmení] a [anonymizováno] neměl žalobce ani čas prostudovat, zvážit a porovnat s informacemi získanými od žalovaných. Je tedy zcela evidentní, že úvěruschopnost žalovaného 1 byla zjištěna nedostatečně a žalobce vůbec neměl možnost ji reálně posoudit. Žalovaný 1 namítl relativní neplatnost smlouvy o úvěru. Dále žalovaný 1 namítl, že plnění, jenž měl uhradit na nákladech úvěru, je co do povahy výše v hrubém nepoměru s poskytnutým plněním a je tak v rozporu s dobrými mravy. K úroku z úvěru žalovaný 1 namítl, že jej také považuje za nepřiměřený a odporující dobrým mravům. V této souvislosti poukázal žalovaný na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 s právním názorem, že nepřiměřená a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Dle následné judikatury Nejvyššího soudu je patrné, že za morální úrok, resp. náklady úvěru ve smyslu RPSN dle ZSÚ, lze považovat u nebankovních půjček zhruba dvoj až trojnásobek běžné úrokové sazby bank, která se dlouhodobě pohybuje mírně nad 10 % p. a., což bylo v daném případě mnohonásobně překročeno a je tak patrné, že náklady na úvěr včetně úroku jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle občanského zákoníku. Úrok 108 % p. a. je vysoce nad hranicí přípustnou dle zmiňované judikatury a je zcela evidentně nemorální, aby si osoba vypůjčila 70 000 Kč a během splácení úvěru musela vrátit tuto částku a úrok vyšší než 210 000 Kč. Vracet tudíž de facto čtyřnásobek částky je při tomto nastavení úvěru a době splácení naprosto nepřiměřené a nemorální. Za takových podmínek by vlastně ¾ zaplacených peněz ze splátek šly na úrok a zisk žalobce, což je zcela zjevně nepřiměřené. Dle o. z. je pak ustanovení smlouvy, které je v rozporu s dobrými mravy, absolutně neplatné, tudíž od počátku se jej nelze pro tuto neplatnost domáhat. Navrhl zamítnutí žaloby s ohledem na skutečnost, že žalovaný 1 půjčenou jistinu již zaplatil. 3 Žalovaná 2 uvedla, že žalovaný 1 ji nutil, aby si opakovaně brala půjčky. Měl půjčky 50 000 Kč u [právnická osoba] a 40 000 Kč u [anonymizováno]. Měl přístup k heslům na jejím účtu. K tomuto úvěru žalovaná 2 dokládala pouze své výpisy z banky. Dále uvedla, že může doložit i další půjčky. 4 Žalobce je zapsán v seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru. 5 Z návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalovanému 1 jako klientovi žalobce schválil spotřebitelský úvěr do výše 30 000 Kč, kdy žalovaný 1 se zavázal splatit tento úvěr v 60 měsíčních splátkách po 1 640 Kč, celková částka, kterou měl žalovaný 1 zaplatit, činila 98 400 Kč. Byla dohodnuta zápůjční úroková sazba 83,84 % p. a. po celou dobu splácení úvěru. Žalovaná 2 v této smlouvě vystupovala jako spoluúčastník smlouvy. Tuto smlouvu žalovaní 1, 2 podepsali dne 19. 12. 2017. 6 Dokladem o vyplacení úvěru – výpis z účtu [právnická osoba] - bylo zjištěno, že dne 21. 12. 2017 byla provedena platba na účet žalovaného 1 ve výši 30 000 Kč. 7 Žalobce doložil Předsmluvní formulář ze dne 19. 12. 2017, který byl podepsán téhož dne oběma žalovanými. Doložil i kopie Potvrzení o přechodném pobytu žalovaného 1 na území České republiky a kopii občanského průkazu žalovaných, kopii pracovní smlouvy žalovaného 1. Žalobce doložil kartu klienta, ze které bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 21. 12. 2017 vyplacena částka 30 000 Kč, kterou splácel. Poslední splátka byla dne 18. 12. 2018. Dále doložil výpis záznamů z registru [příjmení] ohledně žalovaného 1, kde je uvedeno pouze jeho jméno, hodnocení klienta chybí. Z Prohlášení klientů z 19. 12. 2017 bylo zjištěno, že toto prohlášení podepsali oba žalovaní téhož dne jako smlouvu o úvěru. Zde uvedli, že nemají žádné dluhy vůči jakékoli třetí osobě, nebyla proti nim podána jakákoli žaloba. Z hodnocení klienta ze dne 19. 12. 2017 bylo zjištěno, že zde byl uveden pravidelný měsíční příjem 18 500 Kč (12 494 + 13 237 diety), výdaje celkem 13 395 Kč a rezerva 1 000 Kč. Volné zdroje 19 605 Kč. U žalované 2 měl příjem činit 15 500 Kč a volné zdroje 6 590 Kč, aniž by tyto skutečnosti žalobce ověřoval. Dále žalobce doložil výplatní pásky ohledně výše mzdy žalovaného 1, ze kterých bylo zjištěno, že v říjnu 2017 dosáhl příjmu 12 365 Kč čistého, diety činily 29 409 Kč čistého, v listopadu 2017 dosáhl příjmu 12 629 Kč čistého, diety činily 23 542 Kč čistého. Vždy v každém měsíci byla vyplacena mimořádná záloha 10 000 Kč. Dále žalobce doložil i výpisy z [anonymizována dvě slova] na jméno žalovaného 1 za období od 12. 10. 2017 až 18. 12. 2017, ze kterých bylo zjištěno, že tyto částky byly zasílány žalovanému 1 na jeho účet. 8 Žalobce doložil příkaz k povolení inkasa doručený [právnická osoba] dne 2. 10. 2017, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný 1 dal s účinnosti ode dne 3. 10. 2017 maximální limit zadávaného inkasa 4 675 Kč. 9 Dopisem ze dne 22. 12. 2017 žalobce sdělil žalovanému 1, že mu schválil úvěr ke smlouvě o úvěru [číslo] včetně splátkového kalendáře. 10 Dopisem ze dne 25. 3. 2019 žalobce žalovaného 1 a žalovanou 2 vyzval k zaplacení dlužné částky včetně upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru. 11 Dopisem ze dne 28. 4. 2019 žalobce oznámil žalovaným 1, 2 zesplatnění úvěru a zároveň vyzval žalovaného 1 a žalovanou 2 k zaplacení dlužné částky. 12 Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 9. 10. 2019. 13 Ze spisu zdejšího soudu spisová značka 13 C 335/2019 bylo zjištěno, že žalobce