18 C 99/2021-32 — Okresní soud v Hradci Králové

1 Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 3. 2021 po žalované domáhala zaplacení částky 52 486,22 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze - Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně dne 30. 9. 2016 ve výši 70 000 Kč, kterou žalovaná při podpisu smlouvy převzala a zavázala se vrátit tuto částku spolu s úrokem v kapitalizované výši a odměnou za inkaso splátek v hotovosti ve výši 32 711 Kč, celkem se tak zavázala zaplatit částku 102 711 Kč v 24 měsíčních splátkách po 4 280 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 10. 2018 Poslední splátka byla uhrazena dne 25. 10. 2018. Ke dni 19. 2. 2019 dlužná jistina činila částku 15 134,47 Kč a dlužný poplatek částku 3 133,53 Kč. Jistina se úročí úrokem ve výši 21 % ročně od 6. 10. 2018, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru. Žalovaná na dluh zaplatila celkem částku 84 728 Kč. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni. Dále žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o zápůjčku, do které uvedla údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o její finanční situaci, na dokumentu jsou rovněž v rámečku„ ověřené doklady“ vyznačeny listiny, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Žalobce tak po žalované požadoval zaplacení jistiny ve výši 15 134,47 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 3 135,53 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 563,88 Kč, kapitalizovaný zákonných úroků z prodlení ve výši 1 596,69 Kč a úroků ve výši 23 % z dlužné jistiny ve výši 15 134,17 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 134,17 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. - Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyní dne 7. 2. 2018 ve výši 29 000 Kč, kterou žalovaná při podpisu smlouvy převzala a zavázala se vrátit tuto částku spolu s úrokem v kapitalizované výši a odměnou za inkaso splátek v hotovosti ve výši 19 874 Kč, celkem se tak zavázala zaplatit částku 47 874 Kč v 60 týdenních splátkách po 815 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 4. 2019 Poslední splátka byla uhrazena dne 25. 10. 2018. Ke dni 19. 2. 2019 dlužná jistina činila částku 21 711,70 Kč a dlužný poplatek částku 12 504,52 Kč. Jistina se úročí úrokem ve výši 29 % ročně od 4. 4. 2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru. Žalovaná na dluh zaplatila celkem částku 14 240 Kč. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni. Dále žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o zápůjčku, do které uvedla údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o její finanční situaci, na dokumentu jsou rovněž v rámečku„ ověřené doklady“ vyznačeny listiny, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Žalobce tak po žalované požadoval zaplacení jistiny ve výši 21 711,70 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 12 504,52 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 107,07 Kč, kapitalizovaný zákonných úroků z prodlení ve výši 2 415,43Kč a úroků ve výši 29 % z dlužné jistiny ve výši 21 711,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 711,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. 2 Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3 Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4 Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná převzala dne 30. 9. 2016 od právního předchůdce žalobkyně částku ve výši 70 000 Kč. 5 Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná převzala dne 7. 2. 2018 od právního předchůdce žalobkyně částku ve výši 29 000 Kč. 6 Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že ke dni 20. 1. 2020 byly pohledávky postoupeny žalobkyni. 7 O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou jako spotřebitelkou dne 30. 9. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalované téhož dne finanční prostředky ve výši 70 000 Kč a dne 7. 2. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalobkyni částku 29 000 Kč, aniž by jako věřitel poskytující zápůjčku spotřebiteli postupoval v obou případech s obornou péčí, neboť se žalovanou uzavřel smlouvy o zápůjčce, aniž by si od žalované nechala doložit výši jejího příjmu, aniž by zjistil, jaké má výdaje, zda je na ní vedena exekuce. Lze uzavřít, že se právní předchůdce žalobkyně vůbec nezajímal o finanční situaci žalované. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátila celkem na obě zápůjčky částku 98 681 Kč, žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení a vyzvala ji k vrácení dluhu upomínkou ze dne 28. 1. 2021 a to nejpozději do 12. 2. 2021. To vyplývá z předžalobní upomínky žalobkyně. 8 Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání obou smluv o zápůjčce vystupovala v pozici spotřebitelky, soud při právním posouzení věci vycházel při posuzování smlouvy uzavřené - dne 30. 9. 2016 z ustanovení zákona č. 145/2010, o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ), a to ve znění platném do 30. 11. 2016, neboť právní předchůdce žalobkyně poskytl finanční prostředky žalované dne 30. 9. 2016. Dále soud věc posoudil dle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o.z.). Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Soud má tedy s ohledem na shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalované jako spotřebitele. - dne 7. 2. 2018 podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9 Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 10 Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11 Soud má s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že ani u této smlouvy nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem u