7 C 156/2016-330 — Okresní soud v Hradci Králové

1 Žalobce se po žalovaném domáhal vydání shora označené dřevní hmoty a pro případ, že ji žalovaný nemá v držení, zaplacení částky 5 048 641 Kč. 2 Žalobce tvrdil, že byl oprávněnou osobou podle § 3 a žalovaný osobou povinnou podle § 4 písm. b/ zákona č. 428/2012 Sb., zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ zákon č. 428/2012 Sb.“). Žalobce vyzval žalovaného výzvou z 2. 7. 2013 k vydání lesních pozemků v katastrálním území Budišov nad Budišovkou a [obec] u [obec]. Výzvu žalovaný převzal 4. 7. 2013 a pozemky postupně vydal. Žalovaný v rozporu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. pozemky nevydal ve stavu, ve kterém se nacházely ke dni doručení výzvy, protože z nich v mezidobí od 4. 7. 2013 do 26. 9. 2014 vytěžil požadovanou dřevní hmotu. 3 Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Bránil se tím, že žalobce mu neposkytl potřebnou součinnost pro vydání pozemků, protože je neoznačil způsobem předepsaným ustanovením § 8 písm. a/ zákona č. 256/2013Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Ke změně vlastnického práva došlo rozhodnutím Státního pozemkového úřadu podle § 9 odst. 2 zákona č. 428/2012 Sb. Žalobci nic nebránilo, aby se bez dalšího chopil držby, protože právní předpisy nepředepisovaly sepis protokolu o vydání. Žalovaný neporušil ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., protože lesní porost je živý organismus, který vyžaduje péči a při jejich obhospodařování jej tížily povinnosti dané § 32 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění do 31. 12. 2014 (dále také jen„ lesní zákon“). Prováděl proto opatření proti působení škodlivých činitelů a odstraňoval škody na pozemcích, těžil stromy napadené kůrovcem, vývraty a zlomy, stromy s tracheomykózní nákazou, prováděl obranná opatření proti šíření kůrovce, zalesňoval holiny, apod. Na tyto činnosti vynaložil 2 323 902 Kč. Žalovaný sdělil, že má požadovanou dřevní hmotu k dispozici. 4 V řízení nebylo sporu v tom, že žalobce byl oprávněnou osobou podle § 3 a žalovaný osobou povinnou podle § 4 písm. b/ zákona č. 428/2012 Sb., žalobce vyzval žalovaného výzvou z 2. 7. 2013 k vydání lesních pozemků v katastrálním území Budišov nad Budišovkou a [obec] u [obec]. Výzvu žalovaný převzal 4. 7. 2013 a pozemky postupně vydal dne 3. 11. 2014 a 29. 5. 2015. Žalovaný v mezidobí na pozemcích hospodařil, vytěžil dřevní hmotu a prováděl některé činnosti. 5 V obdobné věci mezi týmiž účastníky Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 17. 10. 2018, č. j. 28Cdo 2801/2018-276 vyslovil názor, že z ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. vyplývá, že povinná osoba vydá věc, včetně jejích součástí a příslušenství, oprávněné osobě ve stavu, v němž se nalézala ke dni doručení výzvy k jejímu vydání. Rozhodným dnem, jímž se stav vydávané věci řídí, je tedy den, kdy byla povinné osobě doručena výzva k vydání věci. Smyslem uvedené právní povinnosti je zajištění určité stability stavu věci, jejíž vydání je požadováno, a zamezení jeho účelovým změnám. Důraz na zachování stavu věci v době doručení písemné výzvy k jejímu vydání povinné osobě totiž přispívá k právní jistotě jak oprávněné, tak povinné osoby. Právní postavení povinné osoby, jež obdržela opodstatněnou výzvu k vydání věci, a jíž je tudíž známo, že je povinna nakládat s drženou věcí s péčí řádného hospodáře a zajistit její odevzdání, včetně součástí a příslušenství, ve stavu, v němž se nalézala ke dni doručení výzvy, oprávněné osobě (§ 12 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb.), pak Nejvyšší soud připodobnil právnímu postavení neoprávněného, resp. nepoctivého, držitele, jemuž je (nebo z okolností musí být) známo, že mu výkon práv k věci nenáleží a že by jej měl přenechat jinému, které bylo upraveno v ustanovení § 131 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále také jen„ obč. zák.“) a nyní zakotveno v ustanovení § 1000 a § 1001 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále také jen„ o. z.“). 6 Nejvyšší soud uzavřel, že pokud povinná osoba na pozemku určeném k plnění funkcí lesa v době od doručení výzvy k vydání do jeho odevzdání oprávněné osobě dle zákona č. 428/2012 Sb. prováděla s péčí řádného hospodáře těžbu dřeva, je povinna vydat oprávněné osobě vytěženou dřevní hmotu nebo jí poskytnout peněžitou náhradu; může si však odpočítat to, co na těžbu, případně prodej, účelně vynaložila. Povinná osoba si přitom může odpočítat vše, co by při obvyklém nakládání (hospodaření) s věcí musela vynaložit oprávněná osoba, byla-li by již jejím vlastníkem. Jestliže k řádnému hospodaření s věcí náleží těžení plodů, nebo dokonce je-li těžení plodů obsahem zákonné povinnosti vlastníka věci (viz ustanovení §§ 32 odst. 1, 33 odst. 1, věty první, lesního zákona), má povinná osoba právo na náhradu nákladů, které při těžbě vynaložila, postupovala-li s péčí řádného hospodáře a vynaložila-li je účelně. 7 Soud vyšel z tohoto rozsudku Nejvyššího soudu a posuzoval oprávněnost vzájemných nároků žalobce a žalovaného podle § 131 odst. 1 obč. zák a § 100 a§ 1001 o. z., a to jaké množství dřevní hmoty žalovaný z pozemků ve lhůtě od 4. 7. 2013 do 26. 9. 2014 získal a jaké náklady vynaložil. 8 Podle § 131 odst. 1 obč. zák. neoprávněný držitel je povinen vždy vydat věc vlastníkovi spolu s jejími plody a užitky a nahradit škodu, která neoprávněnou držbou vznikla. Může si odpočítat náklady nutné pro údržbu a provoz věci. 9 Zákon zde ukládá neoprávněnému držiteli povinnost věc vydat s plody a užitky a nahradit škodu vzniklou neoprávněnou držbou. Na druhé straně mu umožňuje odpočítat si tzv. nutné náklady, tedy náklady, které by na údržbu a provoz věci musel nutně vynaložit i vlastník věci, kdyby ji držel. Jinými slovy neoprávněný držitel si může odpočítat vše, co by vlastník věci při obvyklém nakládání (hospodaření) s ní musel vynaložit sám. 10 Podle § 1000 o. z. nepoctivý držitel vydá veškerý užitek, kterého držbou nabyl, a nahradí ten, který by získala zkrácená osoba, jakož i všechnu škodu, která vzešla z jeho držby. 11 Podle § 1001 o. z. vynaloží-li nepoctivý držitel nutné náklady, jichž bylo potřeba pro zachování podstaty věci, náleží mu jejich náhrada. Pokud jde o ostatní náklady, použijí se obdobně ustanovení o nepřikázaném jednateli. 12 Z těchto ustanovení vyplývá, že proti nároku vlastníka na veškerý užitek, náleží nepoctivému držiteli dvojí náklady. Předně náklady, jichž bylo nutně zapotřebí k tomu, aby podstata věci zůstala zachována; zde se jedná o náklady nezbytné k zachování podstaty věci, na nutnou údržbu či opravy bránící jejímu vážnému poškození, nebo dokonce zániku. Nepoctivý držitel však má právo i na ostatní náklady, na které má právo nepřikázaný jednatel Tomu podle § 3009 o. z. svědčí právo na vynaložené náklady, zařídil-li záležitost k převážnému užitku jiného. 13 Soud z výslechu znalce [celé jméno znalce] a jeho dodatku znaleckého posudku [číslo] ev. [číslo] zjistil, že lesní zákon v ustanovení § 32 ukládal žalovanému jako vlastníkovi lesa povinnost provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les. Byl povinen zejména zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření a provádět nezbytná opatření, a preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů. Podle tohoto ustanovení tížila žalovaného povinnost provádět„ kůrovcovou“ těžbu a další preventivní opatření jako např. instalaci lapáků. Další povinností žalovanému ukládal lesní zákon v ustanovení § 31, a to obnovovat a vychovávat lesní porost. [příjmení] na lesních pozemcích musí být zalesněna do dvou let a lesní porosty na ní zajištěny do sedmi let od jejího vzniku; v odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit lhůtu delší. Na základě tohoto ustanovení může být tedy uvažována povinnost zalesnit holiny na dotčeném území vzniklé a vykázané v letech 2011 až 2013. 14 Znalec vysvětlil, že technicky není možno stanovit údaje k 4. 7. 2013, 4. 1. 2014, 5. 1. 2014 a 26. 9. 2014. Pro účely posudku a vůbec možnosti zpracování bylo nutno uvažovat s termíny k 1. 7. 2013, 31. 12. 2013, 1. 1. 2014 a 30. 9. 2014 Tyto posuny nemají zásadní vliv na výpočet požadovaných údajů. 15 Znalec vypočetl množství v m3 konkrétních dřevin a kvality, které žalovaný vytěžil, stanovil jejich jednotlivou cenu za 1 m3 a došel k výnosu z těžby od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013 2 287 082 Kč bez DPH a od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2014 3 846 762 Kč bez DPH, celkem 6 133 844 Kč. 16 Znalec dále stanovil náklady na těžbu od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013 297 707 Kč bez DPH a od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2014 483 476 Kč bez DPH, celkem 781 183 Kč. 17 V těchto obdobích žalovaný provedl další práce spočívající v zhotovení drátěných oplocenek, ožínání, instaloval lapače s odparníky na lýkožrouta severského a smrkového, klasické la